Křivsoudov (hrad)
Hrad Křivsoudov je zaniklý hrad v městečku Křivsoudov jihovýchodně od Vlašimi v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Založili jej páni z Říčan ve třináctém století. Na začátku století následujícího vystřídal několik majitelů a poté až do husitských válek patřil pražskému biskupství. Roku 1436 jej získali Trčkové z Lípy, v jejichž majetku zchátral a byl opuštěn. Koncem osmnáctého století byla na místě hradu postavena velká sýpka, jejíž zdivo bylo použito při stavbě sokolovny. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Křivsoudov | |
|---|---|
 Areál hradu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Zánik | 15. století |
| Stavebník | páni z Říčan |
| Další majitelé | Mikuláš Trčka z Lípy |
| Poloha | |
| Adresa | Křivsoudov,  Česko |
| Souřadnice | 49°37′58,12″ s. š., 15°5′9,38″ v. d. |
  Křivsoudov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24850/2-262 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatZakladatelem hradu byl některý z členů rodu pánů z Říčan.[2] Mohl jím být Oldřich z Říčan, který za vlády krále Přemysla Otakara II. zastával funkci purkrabího Pražského hradu a používal přídomek z Křivsoudova. Oldřich zemřel před rokem 1305 a Křivsoudov se stal odúmrtí, kterou král Václav II. věnoval Reinerovi z Florencie. Ten panství prodal sedleckému opatovi Heidenreichovi za dva tisíce hřiven stříbra. Patřil k němu hrad Křivsoudov se vsí, vesnice Černičí, Strojetice, Lhota, Chyšná, jiná Lhota, Bučice, Lažiště, Březina, poplužní dvory v Borovnici a Čejticích a tvrz Herálec s příslušenstvím. Celý tento majetek neznámým způsobem získal Jindřich z Rožmberka, který roku 1307 Křivsoudov, Herálec a Zdislavice vyměnil s biskupem Janem z Dražic za Sepekov, Čelkovice a Radimovice. Od té doby hrad patřil pražskému biskupství, kterému sloužil jako centrum panství tvořeného vesnicemi Lhota, Černičí, Strojetice, Borovnice, Lhota za řekou, Bučice, Březina, Čejtice, Lažiště a Chrastovice.[3]
Hrad v té době chátral, ale arcibiskup Jan z Jenštejna ho nechal za sto kop grošů opravit a přestavět. Na začátku husitských válek hrad získal Beneda z Nečtin připomínaný s přídomkem z Křivsoudova roku 1424. V roce 1436 císař Zikmund zastavil hrad s městečkem, poplužím, dvěma mlýny, Černicí, Lhotou a Strojeticemi Mikuláši Trčkovi z Lípy za 9 012 uherských zlatých. Beneda se přesto psal z Křivsoudova ještě roku 1444, ovšem později hrad Mikuláši Trčkovi přenechal.[3] Trčkové z Lípy Křivsoudov spravovali z Vlašimi, a hrad chátral.[4] Ve smlouvě z roku 1550 se potom uvádí jako pustý.[3]
Roku 1770 na místě hradu vznikla barokní trojkřídlá dvoupatrová sýpka.[4] Svému původnímu účelu přestala sloužit po roce 1801,[4] ale stála dál, až byla po požáru v roce 1928 zbořena. Torzo budovy poté posloužilo při stavbě sokolovny. Zemní opevnění z větší části zaniklo až koncem dvacátého století.[2]
Stavební podoba
editovatPodoba nejstarší stavební fáze hradu je nejasná. Nejpozději v době, kdy Křivsoudov patřil pražskému biskupství, získal hrad pravidelný čtverhranný půdorys s nejméně trojkřídlou dispozicí. Postaven byl na nevýrazné vyvýšenině, která neposkytovala příliš dobré obranné podmínky. Pravděpodobně v nějaké mladší stavební fázi proto bylo zbudováno mohutné zemní opevnění v podobě příkopu a masivního valu, jehož šířka v koruně dosahovala až patnácti metrů.[2]
Pozůstatkem sýpky je část obvodové zdi s dodatečně proraženými sýpkový okny, která vymezuje areál sokolovny a mohla by být středověkého původu. Podobného stáří by mohla být také nádvorní zeď zadního křídla využitá v budově sokolovny. Ze zemního opevnění jsou patrné jeho pozůstatky na severní straně hradu.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-01-19]. Identifikátor záznamu 135931 : Hrad, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Křivsoudov, s. 303–304.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Křivsoudov – hrad, s. 191–192.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Křivsoudov – hrad, s. 306.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Křivsoudov na Wikimedia Commons
