Wikipedie

Křivsoudov

městys v okrese Benešov ve Středočeském kraji

Křivsoudov (německy Kschiwsoudow) je městys v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde 449[1] obyvatel.

Křivsoudov
Radnice v Křivsoudově
Radnice v Křivsoudově
Znak městyse KřivsoudovVlajka městyse Křivsoudov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecVlašim
Obec s rozšířenou působnostíVlašim
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°37′59″ s. š., 15°5′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel449 (2024)[1]
Rozloha13,66 km²[2]
Katastrální územíKřivsoudov
Nadmořská výška442 m n. m.
PSČ257 65 až 257 66
Počet domů179 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseKřivsoudov 1
257 65 Křivsoudov
podatelna@mestys-krivsoudov.cz
StarostaJan Červený
Oficiální web: www.mestys-krivsoudov.cz
Křivsoudov
Křivsoudov
Další údaje
Kód obce530000
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve vzdálenosti sedmnáct kilometrů severozápadně leží město Vlašim, dvacet kilometrů jihovýchodně město Humpolec, 22 kilometrů východně město Světlá nad Sázavou, 24 kilometrů jižně město Pelhřimov a asi čtyřicet kilometrů Benešov. Křivsoudov sousedí na severu se Strojeticemi a Loktem, na západě s Děkanovicemi, na jihu se Studeným a Martinicemi u Onšova a na východě s Čechticemi.

Historie

editovat
 
Renesanční panský zámeček

První písemná zmínka o Křivsoudově pochází z roku 1276. Majitelem zdejší tvrze byl tehdy purkrabí Pražského hradu Oldřich z Říčan, který zde založil hrad a opevněný kostel Narození Panny Marie.[4] V roce 1307 se majitelem obce stalo pražské biskupství. Křivsoudov byl povýšen na městečko a v roce 1382 zde byla založena škola pro chudé duchovní.

V husitské době se roku 1424 stal majitelem Beneda z Nečtin. Po porážce husitského hnutí odešel Beneda z Nečtin ze země a král věnoval Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy. On a jeho potomci zde však nebydleli (měli sídlo v Lipnici nad Sázavou), a proto hrad chátral.

V roce 1550 koupil Křivsoudov Jindřich Střela z Rokyc. Opravil hrad a později postavil na náměstí panský zámeček. Jindřich Střela mladší přišel o Křivsoudov při pobělohorských konfiskacích v roce 1622. V roce 1702 se jeho majitelem stal Jan Leopold Donát z Trautsonu a Falkenštejna, který spojil toto panství s panstvím Dolní Kralovice. V roce 1715 však zničil hrad i městečko požár. Za vlády Josefa II. byla v Křivsoudově založena tkalcovská škola a ve stejné době vznikla i dřevěné budovy obecné školy. Kamenná školní budova pak byla postavena v roce 1807.

V 19. století se majiteli Křivsoudova stala knížata z Auerspergu. Ta jej držela až do znárodnění po druhé světové válce. Pak byly v typickém socialistickém stylu postaveny bytovky, mateřská škola, státní statek a prodejna (postavena v akci Z).

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

Současnost

editovat

V obci působí od roku 1878 sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 zde byl založen spolek Sokol, který si postavil v letech 1928–1930 budovu na místě vyhořelých sýpek. Pod místním Sokolem působí i klub ochotníků. V Křivsoudově působí i Klub žen a myslivecké sdružení Káně.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 985 1 021 896 901 894 879 729 647 619 549 508 424 390 407 434
Počet domů 125 131 135 142 146 146 159 171 164 158 155 168 178 185 179

Správa městyse

editovat

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[8]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[10]
  • 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[11]
  • 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Části městyse

editovat

Správa městyse

editovat

Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělens rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. června 2015. Znak Křivsoudova má v sobě tři kančí zuby na červeném podkladu.[13]

Společnost

editovat

V městysi Křivsoudov (přísl. Jenišovice, Lhota Bubeneč, 879 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] holič, 5 hostinců, kolář, kovář, 3 krejčí, lihovar Rud. Fuchs, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, 4 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna v Křivsoudově, Reiffeisenova záložna pro Křivsoudov, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Rud. Fuchs

Doprava

editovat

Městysem prochází silnice II/150 Votice – Čechtice – Křivsoudov – Ledeč nad Sázavou – Světlá nad Sázavou. Ve vzdálenosti čtyř kilometrů od obce vede dálnice D1 s exitem 66 (Loket). Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. V roce 2012 městysi zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Dačice, Dolní Kralovice, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.

Turistika

editovat
  • Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 0071 Čechtice – Podměstský Mlýn – Trhový Štěpánov a č. 0083 Dolní Kralovice – Tomice – Křivsoudov.
  • Pěší turistika – Městysem prochází zeleně značená turistická trasa Trhový Štěpánov – Keblov – Křivsoudov – Děkanovice – Snět.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Křivsoudově.
 
Náměstí
  • Radnice s hospodářským dvorem a stodolou, postavená v roce 1901 v novorenesančním stylu.[15] Má dvě podlaží, kde v přízemí je restaurace a v prvním patře obecní úřad, zasedací místnost a knihovna.
  • Renesanční panský zámeček v horní části náměstí.[16] Postavil jej zde rod Střelů z Rokyc.
  • Kostel Narození Panny Marie v dolní části obce, pocházející z 13. století.[17] Byl několikrát přestavován a nese proto prvky prakticky všech stylů.
  • V centru městečka se dochovaly nepatrné zbytky křivsoudovského hradu využité při stavbě barokní sýpky a ve dvacátém století sokolovny.[18]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
  • Kamenný most přes bezejmenný potok z roku 1844

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Křivsoudov – historický vývoj Archivováno 17. 9. 2017 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  5. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  9. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. ↑ Udělené symboly – Křivsoudov [online]. 2015-06-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  15. ↑ Radnice Křivsoudov Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  16. ↑ Panský zámeček Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  17. ↑ Kostel Narození Panny Marie Archivováno 8. 2. 2017 na Wayback Machine. – Mikroregion Želivka
  18. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Křivsoudov, s. 303–304. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Křivsoudov&oldid=24249375“