Wikipedie

Křenovice (okres Vyškov)

obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji
(přesměrováno z Křenovice u Slavkova)

Křenovice (něm. Krenowitz[4], jinak také Křenovice u Slavkova, s předložkou 2. pád do Křenovic, 6. pád v Křenovicích[p 1]) jsou obec nacházející se v jihozápadní části okresu Vyškov, v Jihomoravském kraji. Křenovice leží na potoce Rakovci 19,5 km jihozápadně od okresního města Vyškova, 4 km stejným směrem od města Slavkova u Brna a 17 km jihovýchodně od Brna. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 210 m n. m. (potok Rakovec) a 250 m n. m. (tratě Zadní a Vinohrady). Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305.

Křenovice
Pohled na Křenovice od severozápadu
Pohled na Křenovice od severozápadu
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSlavkov u Brna
Obec s rozšířenou působnostíSlavkov u Brna
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°8′32″ s. š., 16°49′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 057 (2024)[1]
Rozloha8,85 km²[2]
Katastrální územíKřenovice u Slavkova
Nadmořská výška205 m n. m.
PSČ683 52
Počet domů695 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠkolní 535
Křenovice
683 52 Křenovice u Slavkova
oukrenovice@politavi.cz
StarostaPetr Maděra
Oficiální web: www.obec-krenovice.cz
Křenovice na mapě
Křenovice
Křenovice
Další údaje
Kód obce593214
Kód části obce75884
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sfragistika, heraldika a vexilologie

editovat
 
Obecní úřad s pečetí vyobrazenou na fasádě

Křenovice žel dosud nemají dle zákona o obcích udělený znak ani vlajku, takže jediným symbolem zůstává historická obecní pečeť s kruhovým opisem PECZET DIEDINY KRZENOWIC.[5] Pečetním pole tvoří rostlina křenu (tzv. mluvící znamení) od jeho kořene k šesti listům. Na každé straně kořene se nachází po dvou koříncích. Nejstarší dokument pečetěný křenovickou pečetí byl nalezen v Moravském zemském archivu v Brně a je z roku 1691. Toto pečetidlo bylo bez letopočtu a buď se ztratilo nebo poškodilo, protože obec nechala zhotovit nové s rokem zhotovení 1737. Tímto pečetidlem se od té doby stvrzovaly všechny další dokumenty. Obrys pečeti obec dodnes užívá jako své znamení, což však vůbec nebrání vzniku znaku i vlajky, opakující stejnou figuru křene ve vhodném zbarvení, pokud se tak zastupitelstvo usnese a pořádá Poslaneckou sněmovnu o schválení, jako většina obcí ČR.

Historie

editovat

Okolí Křenovic bylo osídleno již mezi lety 4500 až 3000 př. n. l. Důkazem tohoto osídlení je nález malované keramiky pocházející z Křenovic.[6] První písemná zmínka o Křenovicích pochází z listiny vydané 8. května 1305.[7]

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1 901 obyvatel. Z nich bylo 947 mužů a 954 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,3 roku. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2011 žilo v obci 1 824 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,8 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,5 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,6 %. Z celkem 1 559 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 37 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 11,2 % a bez vzdělání bylo naopak 0,4 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 946 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90,8 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 70,4 % patřilo mezi zaměstnance, 3,1 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,7 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (tj. například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[8] Úhrnem 782 obyvatel obce (což je 42,9 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 604 obyvatel bylo Moravanů a 8 Slováků. Celých 708 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[8]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za její jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Křenovice 919 1068 1131 1204 1441 1595 1972 1885 1993 1874 1742 1725 1749 1824
Počet domů část Křenovice 162 190 205 223 298 315 404 487 499 518 510 590 590 647
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Náboženský život

editovat
 
Fara

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Křenovice u Slavkova. Ta je součástí děkanátu Slavkov - Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Vavřince. Místním knězem je P. Jiří Plhoň, farář.[10] Při censu prováděném v roce 2011 se 576 obyvatel obce (32 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 417 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 352 obyvatel k římskokatolické církvi (19 % ze všech obyvatel obce), dále – 1 k Církvi československé husitské a 5 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 540 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 708 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[8]

Obecní správa a politika

editovat

Zastupitelstvo a starosta

editovat

V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaromír Konečný. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Jeho cílem v následujícím období je dokončit velké investiční akce, mj. revitalizace mlýnského náhonu, rozšíření kapacity základní školy a bydlení pro seniory.[11]

Doprava

editovat
 
Křenovice horní nádraží

Křenovice mají celkem šest silničních výjezdů. Tři z nich jsou tvořeny silnicemi II. třídy. Nedaleko Křenovic vede dálnice D1 a silnice I/50. S Brnem jsou Křenovice od západu spojeny silnicí II/417 vycházející z brněnských Tuřan a končící u křenovického kostela křížením se silnicí II/416. Její celková délka tvořící silniční vzdálenost mezi Křenovicemi a Brnem činí 13,4 km.[12] Nejbližší obcí na její trase je Prace. Druhou silnicí II. třídy protínající Křenovice je silnice II/416, která spojuje obec se silnicí I/50, respektive Slavkovem u Brna. Silniční vzdálenost mezi sídly je 3 kilometry. Vesnicí prochází od jihu k západu a ve druhém směru pokračuje do Újezda u Brna vzdáleného po silnici 8,2 km.[12]

Ze silnice II/416 odbočuje jihozápadním směrem silnice III/4164 vedoucí do Zbýšova vzdáleného po ní 2 kilometry.[13] Severním směrem odbočuje ze silnice II/416 komunikace III/4161 vedoucí do Holubic, které jsou po ní vzdáleny 4,4 km a silnice se zde napojuje na I/50 u nájezdu na dálnici D1.[13][12] Poslední cestou vedoucí z Křenovic je místní komunikace mířící severovýchodním směrek silnici I/50 a dále na Velešovice.

Železnice

editovat

V Křenovicích se kříží dvě železniční tratě, elektrifikovaná Brno–Přerov (Křenovice horní nádraží) a Vlárská dráha (Křenovice dolní nádraží).

Kultura

editovat

Místní knihovna

editovat
Místní knihovna Křenovice
Vývoj počtu svazků
Rok Počet svazků Počet čtenářů
1927 622 36
1927 798 54
1937 3133 105
1955 2000
1957 2547 222
1960 2710 209
2012 14 153 336
Zdroj: Obecní web[14]

Roku 1870 byl založen v Křenovicích čtenářský spolek Otakar. Zmínka o jeho vzniku je zachycena v obecní kronice.[14] Místní knihovna Křenovice jako taková je zmiňována roku 1924, kdy její sbírka čítala 622 knižních svazků. Zájem občanů nebyl velký, většina vlastnila vlastní knihy a nepotřebovala tedy využívat služeb veřejné knihovny.[14]

Po válce se sídlem knihovny v 50. letech staly prostory bývalého Místního národního výboru u kostela. Změnou je také zavedení správy studenty roku 1954.

V 80. letech byla knihovna přestěhována do budovy Na Liškově, která nabídla větší zázemí. V červenci 1987 se změnilo vedení knihovny, v jejímž čele stanula paní Marušincová. Před ní vedla knihovnu paní Filípková. Od roku 1994 vedla knihovnu dva roky paní Kučerová, kterou vystřídala paní Marková. V roce 2011 pak do vedení nastoupila paní Zourková. V roce 2015 je vedoucí Hana Doležalová.[14]

Výrazný nárůst knižního fondu byl způsoben spojením s knihovnami v obcích Hrušky, Šaratice, Hostěrádky a Zbýšov roku 1990, kdy knihovna nabyla střediskové působnosti. Z budovy v ulici Na Liškově se knihovna přestěhovala v roce 2005 do Svárovské ulice. Důvodem bylo stržení původní budovy z důvodu havarijního stavu. Ještě předtím bylo zlepšováno její vybavení. Získala nové regály, elektrické vytápění, dva počítače a přístup k internetu. Na rok 2017 bylo plánováno stěhování do budovy mateřské školy v ulici Bratří Mrázků.[15]

Čtenáři mohou v knihovně využít veřejného přístupu k internetu a nemohoucím je zajišťován též rozvoz knih domů.[14]

Pamětihodnosti

editovat
 
Smírčí kříž na Krchůvku nad Křenovicemi
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.

Osobnosti

editovat
  • Otakar Černý (1918–2009), český válečný letec
  • Jan Mazel (28. 3. 1904 – 9. 4. 1996), významný činovník Sokola, účastník Obrany národa (odboj za 2. světové války), osvětimský vězeň, starosta Křenovic, člen vlastivědného spolku

Galerie

editovat
  •  
    kostel sv. Vavřince
  •  
    socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
  •  
    erb na bývalém panském statku
  •  
    orlovna v Brněnské ulici
  •  
    pošta ve Svárovské ulici
  •  
    víceúčelová sportovní hala v ulici Bratří Mrázků
  •  
    dům pro seniory ve Školní ulici

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Více informací o názvu obce naleznete na stránce Křenovice na projektu Wikislovník.

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha: Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s. 
  5. ↑ Obec Křenovice. Pečeť - symbol Křenovic [online]. obec-krenovice.cz [cit. 2015-11-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Město Slavkov. Historie města Slavkova [online]. slavkov.cz [cit. 2015-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-06. 
  7. ↑ Obec Křenovice. První písemná zmínka o Křenovicích [online]. obec-krenovice.cz [cit. 2015-11-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Křenovice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Křenovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ HRBÁČ, Adam. Konečný i Skokan podlehli: na postech starostů pokračují. Vyškovský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c Křenovice na serveru mapy.cz
  13. ↑ a b Křenovice na serveru OpenStreetMap.org
  14. ↑ a b c d e Obec Křenovice. Místní knihovna [online]. obec-krenovice.cz [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  15. ↑ Místní knihovna [online]. Obec Křenovice [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 

Externí odkazy

editovat
  Šlapanice Holubice Rousínov  
Prace   Slavkov u Brna
    Křenovice    
 
Újezd u Brna Otnice
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Křenovice_(okres_Vyškov)&oldid=23545350“