Křížová hora (České středohoří)
Křížová hora (590 m n. m.[1]) nebo také Křížový vrch (německy Kreutzberg) je kopec ležící v Chráněné krajinné oblasti České středohoří a je jižním výběžkem mnohem většího masivu Dlouhého vrchu. Jedná se o masivní lesnatý tefritový vrch, který se nachází asi 3 až 4 kilometry od Litoměřic v Ústeckém kraji. Přes vrchol probíhá hranice katastrů Lbín (západní svahy) a Pohořany (východní polovina).
Křížová hora | |
---|---|
Křížová hora od jihozápadu | |
Vrchol | 590 m n. m. |
Poznámka | daleké výhledy |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Pohoří | České středohoří / Verneřické středohoří / Litoměřické středohoří / Varhošťská hornatina |
Souřadnice | 50°34′12″ s. š., 14°9′33″ v. d. |
Křížová hora | |
Hornina | tefrit |
Povodí | Labe |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografická poloha
editovatKřížová hora se nachází na území Verneřického středohoří, které je geomorfologickým podcelkem Českého středohoří. V jihovýchodní části masivu se nachází subvrchol Krkavčí neboli Kavčí vrch (500 m n. m.), z něhož je výhled na Labe od Radobýlu až k Mělníku. Nejvýraznějšími viditelnými vrcholy ve vzdálenějším okolí jsou Říp na jihovýchodě, zřícenina hradu Hazmburk na jihu, v centrální části Českého středohoří pak za Bídnicí je vrch Lovoš a dále i Milešovka. Spolu s blízkým Radobýlem, Bídnicí a Hradištěm dotváří tato hora pomyslný horský věnec nacházející se v bezprostředním okolí města Litoměřice. Na úpatí kopce se nachází obec Žitenice a vrch Kočka, též zvaný Sovice, nedaleko směrem na východ leží obec Ploskovice s barokním zámkem. O něco dále na východě se pak tyčí mohutná a vysoká hora Sedlo (727 m n. m.).[1]
Tefritový vrch má tvar kužele, který vybíhá z většího hřbetu zvaného Panenský kámen. Na svazích se vyskytují jevy mrazového zvětrávání jako mrazové sruby a skalní stěny, na kterých je možné pozorovat deskovitě odlučnou horninu.[2]
Na vrchol vede odbočka z modře značené turistické trasy z Žitenic k Varhošti.[3]
Horolezecká lokalita
editovatV oblasti Krkavčího vrchu, někdy zvaného též Kavčí vrch, se na jeho jihovýchodních až jihozápadních okrajích nacházejí až 30 metrů vysoké skalky s typickou sloupcovitou odlučností sopečných hornin. V okolí jsou některé další skalní výchozy, jako například Panenská skála. Jedná se o perspektivní skalní oblast, která již od konce šedesátých let 20. století sloužila litoměřickým lezcům jako cvičná lokalita.[4] Celkem je zde popsáno více než pět desítek lezeckých cest o obtížnosti od 2. stupně až po stupeň 7.[5][6]
Reference
editovat- ↑ a b Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Křížová hora, s. 256.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-01]. Dostupné online.
- ↑ České středohoří, skály na Křížové hoře: Kreutzberg [online]. [cit. 2017-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
- ↑ Kreutzberk [online]. lezec.cz [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- ↑ České středohoř: Kreutzberk [online]. Český horolezecký svaz [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Křížová hora na Wikimedia Commons
- Kreutzberk – Křížová hora (fotografie a popis horolezeckých cest)
- Vrcholy Českého středohoří