Justiční stráž je v Česku součást Vězeňské služby České republiky, která zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti České republiky.

Uniforma justiční stráže

Členové justiční stráže jsou, stejně jako další příslušníci Vězeňské služby ČR, v době služby úřední osobou.[1] Služba je vykonávána ve služebním stejnokroji.[2] Justiční stráž je podřízena příslušnému řediteli vazební věznice nebo věznice a řídí se pokyny předsedy soudu, ředitele správního útvaru soudu, předsedy soudního senátu (samosoudce), vedoucího státního zástupce, případně jiného pověřeného zaměstnance soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva.

Úkoly justiční stráže

editovat

Justiční stráž:[3]

  • chrání úřední a další osoby, např. svědky,
  • zabraňuje vstupu nepovolaných osob,
  • provádí rozhodnutí o vykázání určitých osob nebo o vyklizení jednací síně či jiného místa v budově soudu,
  • v případě nutnosti vykonává pořádkovou službu při vstupu do jednací síně,
  • zabezpečuje přepravu cenností a vyšších peněžních částek,
  • doručuje písemnosti soudu nebo státního zastupitelství,
  • doprovází a chrání justiční zaměstnance při úkonech mimo budovu soudu nebo státního zastupitelství
  • a činí i jiné úkony nezbytné k zajištění pořádku, bezpečnosti a plynulého a nerušeného průběhu soudního řízení.

Oprávnění a povinnosti

editovat

Při plnění svých úkolů může příslušník justiční stráže zjišťovat totožnost osob a prohlížet jejich věci. Při důvodném podezření, že někdo má u sebe zbraň nebo jiný nebezpečný předmět, může provést osobní prohlídku a tuto věc odebrat. K zajištění pořádku a bezpečnosti je oprávněn použít donucovací prostředky (např. hmaty, chvaty, údery a kopy, pouta, obušek, slzotvorné prostředky, hrozbu střelnou zbraní a varovný výstřel), vždy však přiměřeně situaci. Případně výjimečně, pokud by použití donucovacích prostředků nebylo zřejmě účinné, může přímo použít služební střelnou zbraň.

Příslušník justiční stráže je povinen dbát cti a důstojnosti všech osob s nimiž jedná, při provádění služebního zákroku musí, je-li to možné, nejdříve využít domluvy nebo výzvy „jménem zákona“. Jestliže by pak při použití donucovacího prostředku nebo střelné zbraně došlo ke zranění, je povinen, jakmile je to možné, poskytnout zraněnému první pomoc a zajistit lékařské ošetření.[4]

Reference

editovat
  1. § 127 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
  2. Uniformy příslušníků VS ČR [online]. Vězeňská služba České republiky, 2011-01-18 [cit. 2015-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-24. 
  3. § 22 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky (dále jen „zákon o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky“).
  4. § 6–20 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.