Jukums Vācietis

sovětský voják

Jukums Vācietis (rusky Иоаким Иоакимович Вацетис , 23. listopadu 1873 Jaunmuiža28. července 1938 Kommunarka)[1] byl lotyšský vojenský velitel. Bojoval v řadách Rudé armády, ačkoli nikdy nebyl členem komunistické strany.[2]

Jukums Vācietis

Narození11.jul. / 23. listopadu 1873greg.
Rusko Jaunmuiža, Kurlandská gubernie, Ruské impérium
Úmrtí28. července 1938 (ve věku 64 let)
Sovětský svaz Kommunarka, SSSR
Místo pohřbenípopraviště a hřbitov Kommunarka
Vojenská kariéra
Hodnostplukovník
Doba služby18911938
SloužilRuské impérium Ruské impérium (do roku 1917)
Sovětský svaz SSSR
SložkaCarská armáda Carská armáda (do roku 1917)
Rudá armáda Rudá armáda
VálkyPrvní světová válka
Občanská válka v Rusku
Lotyšská osvobozenecká válka
Vyznamenánísovětská:
Řád rudé hvězdy
Řád rudého praporu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Pocházel z chudé venkovské rodiny, proto vstoupil roku 1891 do armády, aby mohl studovat na státní náklady. Absolvoval vilniuskou junkerskou školu (1897) a akademii generálního štábu (1909), za první světové války sloužil u Lotyšských střelců, roku 1916 byl povýšen na plukovníka.[3]

Po vypuknutí říjnové revoluce přešel se svým oddílem na stranu bolševiků, bojoval proti jednotkám Józefa Dowbor-Muśnického a potlačil povstání eserů v Moskvě v létě 1918,[4] v září 1918 byl jmenován vrchním velitelem sovětských ozbrojených sil.

Podílel se na neúspěšném pokusu zavést v Lotyšsku sovětskou moc, po jeho ztroskotání byl v roce 1919 zatčen a obviněn z kontrarevoluční činnosti, ale pro nedostatek důkazů byl omilostněn.[5] Po válce žil v Moskvě, přednášel na Frunzeho vojenské akademii a publikoval řadu vojenskohistorických spisů.

V listopadu 1937 byl zatčen a obviněn z členství ve „fašisticko-teroristické špionážní organizaci“. Byl zastřelen na polygonu Kommunarka nedaleko Moskvy. V roce 1957 byl rehabilitován.[6]

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat