Jozef Ort-Šnep

Jozef Ort-Šnep
Narození	8. března 1939 (85 let) nebo 8. ledna 1939 (85 let); Plavecký Štvrtok
Povolání	fotograf, kameraman a kameraman
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jozef Ort-Šnep (* 8. března 1939, Plavecký Štvrtok) je slovenský kameraman a fotograf. Spolupracoval s režisérskými osobnostmi jako Karel Vachek, Jaroslav Papoušek, Jaromil Jireš, Věra Chytilová, Dušan Hanák, Agnieszka Holland, Miloš Forman či Philip Kaufman.

Životopis

Vystudoval Školu uměleckého průmyslu v Bratislavě (1954–1958) a kameru na FAMU v Praze (1958–1963), kterou absolvoval filmem Karla Vachka Moravská Hellas. Následně rok asistoval jako kameraman v populárně-vědeckém filmu. Z povinné vojenské služby odešel v roce 1966. Tehdy nastoupil do dokumentárního studia Krátkého filmu Praha, ve kterém setrval do roku 1980, nejprve jako asistent kamery, později jako samostatný kameraman několika krátkých filmů. Spolupracoval v něm na natáčení asi stovky dokumentárních filmů. V totožném období pracoval jako kameraman pro pražský Barrandov a bratislavskou Kolibu.

S režisérem Jaroslavem Bock natočil krátkometrážní filmy Konec baroka v Čechách (1966) nebo Jak namalovat běsnící individua (1967), s režisérem Drahoslav Holubem pracoval na filmech Exkurze (1966) a Mám doma hrad, s režisérem Rudolfem Krejčík zase na filmu Stopa vede k A-54 (1967). V roce 1968 se vrátil k Vachkovi, aby pracoval na jeho celovečerním publicistických dokumentu spřízněnou volbou, zachycujícím atmosféru politicky Krušných období od 14. do 30. března 1968, kdy Antonín Novotný abdikoval z funkce prezidenta republiky. Jeho prvním celovečerním hraným filmem byl snímek Jaroslava Papouška Nejkrásnější věk, natočený v roce 1968. S Papouškem následně spolupracoval i na jeho dalších dvou filmech Ecce homo Homolka (1969) a Hogo fogo Homolka (1970).

S režisérem Milanem Růžičkou pracoval na filmu o malíři Martinu Benkovi Zastretý barevný svet (1978). Při jeho uvádění v Československé televizi bylo Ort-Šnepovo jméno vystřižené z titulků a zůstaly ponechány jen jména dvou asistentů kamery. V roce 1980 emigroval do Francie. S Dušanem Hanákem natočil trezorový film Já miluju, ty miluješ (1980). Počátkem 80. let (1981–1983) absolvoval pobyt v USA, později se znovu přesídlil do Paříže, kde na dvou univerzitách přednášel o světle ve filmu a fotografii. Od poloviny 90. let působí opět v Česku.

Nejkrásnější věk

Původně měl Nejkrásnější věk snímat kameraman Miroslav Ondříček. Ale ten byl v době, kdy se mělo začít natáčet, v Londýně, kde spolupracoval na filmu anglického režiséra Lindsayho Andersona Kdyby... S Ondříčkem se Ort-Šnep neznal a byl to právě on, kdo ho Papouškovi doporučil. Papoušek si nechal promítnout dokumentární filmy, na kterých Ort-Šnep pracoval jako kameraman. Nejkrásnější věk byl natáčený především v reáliích, konkrétně sochařských ateliérech a prostorách pražské Akademie výtvarných umění. V dekoracích a exteriérech byla natočena minimální část. Ort-Šnep mluví v případě tohoto filmu o principu zlatého řezu a o využívání měkkého světla. Po obrazové stránce nechtěli tvůrci dramatizovat a nevypichovali žádné detaily. Vše je snímané v polocelku.

Já miluji, ty miluješ

Je příběhem starého mládence Pišty, který žije se svou matkou na vesnici a spolu s nejlepším kamarádem Vincem a jeho přítelkyní Věrou, pracuje pro vlakovou poštu. Zatímco Vinco je hotový Don Juan a svými věčnými zálety ničí zamilovanou Věru, malý pupkatý Pišta u žen úspěch nemá, a tak svůj smutek utápí v alkoholu. Kromě hlavních hrdinů zde vystupuje několik vedlejších postav, které dotvářejí tragikomický kolorit vesnického prostředí. Ať už pracovníci vlakové pošty nebo obyvatelé vesnice, všechno jsou to obyčejní lidé z periferie společnosti s obyčejnými problémy a touhami. Ženy trpí nevěrami a alkoholismem svých mužů a muži své radosti i smutky řeší u sklenky. Všichni mají své přednosti i chyby a všichni touží po pochopení a lásce. Příběh není postaven na dramatických zvratech, ale na drobných převážně komických situacích, jejichž prostřednictvím diváci poznávají charaktery postav.

Filmografie

Umřel nám pan Foerster (1963, krátkometrážní)
Moravská Hellas (1964, krátkometrážní), režie Karel Vachek^[1]
Stopa vede k A-54 (1967, krátkometrážní)
Don Juan 68 (1968, krátkometrážní)
Spřízněni volbou (1968, krátkometrážní), režie Karel Vachek^[2]
Nejkrásnější věk (1968)
Ecce homo Homolka (1969)
Hogo fogo Homolka (1970)
Kasárna (1973, krátkometrážní)
Namalovaná písnička (1976, krátkometrážní)
Čas je neúprosný (1978, krátkometrážní)
Zastřený barevný svět (1978)
Všední sen (1980, krátkometrážní)
Já miluji, ty miluješ (1980)
Angry Harvest (1985)
Nesnesitelná lehkost bytí (1988, 2. kameraman)
Valmont (1989, 2. kameraman)
Palettes (1989–1994, TV seriál)
Chronique d'une fin d'aprѐs midi (1991, TV film)

Výstava fotografií a přednášky

Art Center Hoboken, New Jersey (1982)
La photographie Slovaque en exil, Bratislava (1993)
Měsíc fotografie, 20. ročník, listopad, Bratislava (2010)
Z kolekce fotografií zahrad v Kyoto byla vytvořena webová stránka (2020): https://kyogardens.yo.fr/
Přednášky na téma "Film, fotografie, světlo" na Université Paris 7 Jussieu (1984–1999)
Přednášky na téma "Film, fotografie, světlo" na Université Paris 1 Sorbonne (1993–1998)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Ort-Šnep na slovenské Wikipedii.

[1] Moravská Hellas, dafilms.cz

[2] Spřízněni volbou, Česká televize

[1]

[2]