Jozef Karol Viktorin
Jozef Karol Viktorin (12. březen 1822, Zavar - 21. červenec 1874, Budapešť) byl slovenský kněz, národní buditel, vydavatel slovenské literatury, organizátor kulturního života a publicista. Pocházel z rodiny moravského rolníka a hraběcího zahradníka. Studoval teologii v trnavském biskupském semináři, v roce 1847 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Senici a v Trstíně. Zúčastnil se povstání v roce 1848, za což byl od května do prosince vězněn v Bratislavě. Po propuštění z vězení působil ve Skalici, ve Starém Budíně, od roku 1866 byl farářem ve Vyšehradě. Spolupracoval se Slovenskou národními novinami štúrovců, s Janem Palárik začal v roce 1858 vydávat almanach Concordia, který svým názvem "Svornost" poukazoval na poslání sloužit jednotě národa, upevňovat spisovnou češtinu a odstraňovat konfesionalizmus jako překážku v sjednocení národních a kulturních sil. Spolu s Palárikem kolem sebe soustředili slovenské vzdělance, v roce 1850 vytvořili finanční sbírku na podporu založení Matice slovenské.
Jozef Karol Viktorin | |
---|---|
Narození | 12. března 1822 Zavar |
Úmrtí | 21. července 1874 (ve věku 52 let) Budapešť |
Povolání | kněz, jazykovědec a redaktor |
Ocenění | Řád sv. Anny |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Věnoval se vydavatelské činnosti, vydával práce Andreje Sládkoviče, Jána Hollého, Jonáše Záborského, věnoval se i překladu (např. Spis Tomáš Kempenský: O následování Krista z roku 1867), a korespondenci s literáty Janem Palárikem a Jonáše Záborským, s českými, ruskými, maďarskými a německými učenci. Od roku 1863 byl čestným členem Charkovské univerzity. Je nositelem několika vyznamenání za národní zásluhy, například ruského Řádu svaté Anny II. stupně.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Karol Viktorin na slovenské Wikipedii.