Josef Pelant
Podplukovník Josef Pelant (25. května 1906 Loukov – 10. dubna 1945 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československým důstojníkem, odbojářem z období druhé světové války a obětí nacismu.
| pplk. Josef Pelant | |
|---|---|
| Narození | 25. května 1906 Loukov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. dubna 1945 (ve věku 38 let) Koncentrační tábor Mauthausen  Velkoněmecká říše |
| Příčina úmrtí | popraven |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Vojenská akademie v Hranicích |
| Povolání | voják, zaměstnanec muzea |
| Zaměstnavatelé | Československá armáda, muzeum Uherský Brod |
| Nábož. vyznání | Církev československá husitská od 1938 |
| Choť | Emilie Pozdíková |
| Děti | synové Jiří Pelant a Ivan Pelant |
| Rodiče | Marie Pelantová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatPřed druhou světovou válkou
editovatJosef Pelant se narodil 25. května 1906 v Loukově nedaleko Mnichova Hradiště, kde s matkou Marií Pelantovou prožil i své dětství. Studoval na turnovském gymnáziu, kde v roce 1925 maturoval. Vstoupil do československé armády a mezi lety 1925 a 1927 studoval na vojenské akademii v Hranicích. Do roku 1938 sloužil u dělostřeleckého pluku 4 v Josefově, poté přešel zpět na hranickou vojenskou akademii, kde se stal pedagogem. V témže roce se oženil s Emilií Pozdíkovou, kvůli které přestoupil do Církve československé husitské. Dosáhl hodnosti štábního kapitána.
Druhá světová válka
editovatPo německé okupaci a rozpuštění československé armády v roce 1939 nastoupil Josef Pelant v prosinci téhož roku do zaměstnání v uherskobrodském muzeu. Do Uherského Brodu se následně s manželkou přestěhoval, zde se páru narodili dva synové Jiří (1941-2020) a Ivan (*1944). Vstoupil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa. V muzeu zastával Josef Pelant funkci dopisovatele Památkového úřadu v Brně, což mu umožnilo volný pohyb po okrese, díky kterému pro Obranu národa terénně pracovat. Během roku 1944 se stal spolupracovníkem výsadku Clay, mj. zorganizoval schůzku Františka Měšťana, který byl v kontaktu s jeho velitelem Antonínem Bartošem, se slovenským generálem Ferdinandem Čatlošem.[1][2] Do okruhu spolupracovníků výsadku pronikli konfidenti gestapa a dne 10. února 1945 byl Josef Pelant zatčen. Byl převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl během 10. dubna 1945 popraven.[3][4]
Posmrtná ocenění
editovat- Dne 5. června 1946 byl Josefu Pelantovi udělen in memoriam Československý válečný kříž 1939[5]
- Dne 21. října 1947 byl Josef Pelant in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka
Rodina
editovatSynem Josefa Pelanta je fyzik, autor odborné literatury a emeritní vysokoškolský pedagog prof. RNDr. Ivan Pelant, DrSc.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Miroslava Poláková - Měli odvahu žít, II. svazek, str. 601 (Academia Praha, 2018)
- ↑ Radimír Kunc - Clay-Eva volá Londýn, str. 326-327 (Melantrich, Brno 1946)
- ↑ Miroslava Poláková - Měli odvahu žít, II. svazek, str. 713-714 (Academia Praha, 2018)
- ↑ Vlastislav Janík - Mauthausen-konečná stanice, str. 92-93 (Toužimský & Moravec, Praha 2017)
- ↑ Pavel Šmejkal - Protektorátem po stopách parašutistů, str. 914 (Academia, Praha 2016)
- ↑ prof. RNDr. Ivan Pelant, DrSc. na stránkách Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky