Josef Haken
Josef Haken (20. května 1880 Markvartice[1][2] – 3. května 1949 Praha[3]) byl československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění, zpočátku za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa, ve 20. letech funkcionář KSČ a předseda strany.
| Josef Haken | |
|---|---|
 | |
| 3. Předseda (generální tajemník) KSČ | |
| Ve funkci: 1924 – 1926 | |
| Předchůdce | Alois Muna |
| Nástupce | Bohumil Jílek |
| senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1929 – 1936 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1929 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | soc. dem. KSČ |
| Narození | 20. května 1880 Markvartice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. května 1949 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Profese | pedagog, politik, redaktor, učitel a publicista |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatAbsolvoval školu v rodných Markvarticích a od roku 1892 navštěvoval měšťanskou školu v Sobotce. V období let 1896–1900 vystudoval na učitelském ústavě v Jičíně, kde složil maturitu. Působil jako učitel. Nejprve získal v roce 1901 místo na škole v Sobotce, ale po třech měsících o práci přišel. Při nemožnosti najít zaměstnání nastoupil v Liberci jako dobrovolník do armády. Po roce 1902 byl opět pedagogem v Sobotce a od roku 1903 učil na různých školách v rodném regionu. Byl aktivní v učitelských organizacích a byl členem ateistického sdružení Volná myšlenka.[3][4]
Od roku 1906 se politicky angažoval jako člen sociální demokracie. Okolo roku 1910 začal přispíval do regionálního sociálně demokratického tisku, zejména do Polabského obzoru, Pochodně a Volnosti. V období let 1909–1911 je uváděn coby delegát na sjezdech sociální demokracie. V červenci 1912 se stal předsedou okresní organizace sociální demokracie v Jičíně. Kvůli svým politickým názorům byl jako učitel opakovaně překládán. V letech 1910–1920 učil v Třtěnicích u Jičína. V době první světové války sloužil v rakousko-uherské armádě. Roku 1915 byl odvelen na srbskou frontu, v roce 1916 bojoval na italské frontě. V červenci 1917 absolvoval v Jablonci nad Nisou důstojnický kurz a byl následně odvelen do Uherska a Rumunska. Během válečných let se v rámci sociálně demokratické strany profiloval jako odpůrce národního křídla strany, které reprezentovali Gustav Habrman, Rudolf Bechyně nebo Luděk Pik. Jeho protivníci ho osočovali z prorakouského postoje. Po vzniku Československa zastupoval sociální demokracii v okresní správní komisi v Jičíně. Při rozkolu ve straně se přidal k levici.[3]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění za sociální demokraty. V říjnu se podílel na vzniku samostatného poslaneckého klubu sociálně demokratické levice a byl jeho jednatelem. Podílel se i na organizování generální stávky v prosinci 1920. Roku 1921 přešel do nově vzniklé komunistické strany, v jejímž poslaneckém klubu byl jednatelem, od roku 1925 předsedou. V rámci komunistického hnutí se profiloval radikálně. Kritizoval i Bohumíra Šmerala, který podle něj váhal s jasným příklonem k revoluční levici.[3] V parlamentních volbách v roce 1925 poslanecký mandát obhájil.[5]
Jako představitel levicového křídla komunistické strany uspěl na II. sjezdu KSČ. 11. listopadu 1924 byl zvolen předsedou strany a politickým tajemníkem KSČ. Funkci zastával do listopadu 1926. Od 11. listopadu 1924 do roku 1926 také vykonával funkci předsedy výkonného výboru KSČ. Později zasedal až do roku 1936 v ÚV KSČ. Kromě toho byl od 11. listopadu 1924 do 14. dubna 1936 členem politbyra ÚV KSČ a od 11. listopadu 1924 do 29. září 1925 i členem orgbyra, následně do listopadu 1926 členem sekretariátu ÚV KSČ.[3] Roku 1925 se angažoval proti pravicovému křídlu Josefa Bubníka, jenž byl se svými stoupenci vyloučen ze strany. Na konci roku 1926 Haken odjel do Moskvy a objevil se v exekutivě Komunistické internacionály. 9. dubna 1927 se stal členem ústředního sekretariátu KSČ a byl jím do podzimu 1928. Do vysokých stranických funkcí se vrátil roku 1929 v souvislosti s nástupem skupiny okolo Klementa Gottwalda,[6] ačkoliv sám nepatřil mezi lidi blízké Gottwaldovi. Haken řídil jednání V. sjezd KSČ roku 1929, na kterém Gottwald ovládl stranu.[3]
V parlamentních volbách v roce 1929 získal za komunisty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. V senátu setrval do roku 1936, kdy na funkci rezignoval. Nahradil ho Václav Vacek.[7][8]
Podle údajů k roku 1925 byl bytem v Praze na Žižkově.[9]
Důvodem k rezignaci na senátorský mandát byla těžká nemoc, trpěl revmatismem. I díky tomu byl ušetřen pronásledování za nacistické okupace, ačkoliv byl sledován gestapem.[4][3]
V poválečném období se již aktivněji politicky neangažoval. Komunistický režim po roce 1948 a po jeho smrti roku 1949 mu ovšem projevoval úctu. Urna s jeho popelem byla uložena v Národním památníku na Vítkově. Hakenovo jméno neslo Vojenské politické učiliště v Roudnici nad Labem. Koncem 80. let se plánovalo, že budovaná stanice pražského metra ponese jméno Hakenova. Byla ovšem uvedena do provozu v roce 1990, již pod jménem Invalidovna.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
- ↑ Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1300. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Josef Haken [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2014-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13.
- ↑ a b Zpravodaj [online]. sobotka.cz [cit. 2011-11-03]. [www.sobotka.cz/ew/e07126b7-3917-4fda-963c-507ac6c5b37d-cs Dostupné online].
- ↑ Josef Haken [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 720, 731.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-09]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-09]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Josef Haken v Národním shromáždění roku 1926
- Josef Haken, zapomenutý „otec zakladatel“ komunistické strany Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné informace, zamyšlení nad odkazem, vzpomínky pamětníků.
