Josef Bininger
Josef Bininger (20. září 1811[1] Žebrák – 21. dubna 1877 Kutná Hora[2][3]) byl český a rakouský právník a politik, v polovině 19. století poslanec Říšského sněmu.
| Josef Bininger | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 11. srpna 1848 – 7. března 1849 | |
| Volební obvod | Dolní Kralovice |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní str. (staročeši) |
| Narození | 20. září 1811 Žebrák  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. dubna 1877 (ve věku 65 let) Kutná Hora  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Anna Biningerová, rozená Angel |
| Profese | soudce a politik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatNarodil se v Žebráku v roce 1811 otci B. Kasparovi, revizorovi úřadu pro výběr daní z nápojů, který zemřel někdy před rokem 1830.[1]
V letech 1830 - 1834 studoval práva na pražské Univerzitě Karlově.
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Dolní Kralovice. Profesně se uvádí jako magistrátní rada v soudní službě v Praze, v Milevsku a jako zastupující magistrátní rada v Ledči nad Sázavou.[1][4] Na sněmu se řadil k pravici.[5] Zapojil se do debat o zrušení poddanství a argumentoval i proti poplatkům, které historicky odváděla vrchnosti česká města a které zahrnoval rovněž mezi feudální povinnosti, jež mají být zrušeny.[6]
Patřil mezi důvěrné známé Karla Havlíčka Borovského.[3]
Roku 1849 je uváděn jako auskultant, roku 1850 jako přísedící u okresního soudu v Turnově, poté jako soudní adjunkt u různých okresních soudů: roku 1855 v Litomyšli, roku 1856 v Roudnici nad Labem a roku 1857 u Okresního soudu v Benešově. Následně je zmiňován roku 1857 jako okresní přednosta a roku 1860 jako přednosta okresního úřadu.[1]
V roce 1870 se uvádí jako c. k. okresní soudce v Novém Bydžově.[7] V tomto městě byl již v roce 1861 zvolen do městského zastupitelstva a usedl v obecním výboru. Zmiňuje se při té příležitosti, že nedlouho předtím mu město udělilo čestné občanství.[8] Roku 1871 se připomíná jako přednosta městské pobočky českého zemského soudu v Kutné Hoře.[9] Ve funkci setrval do počátku roku 1877 (podle jiného zdroje do konce roku 1876[10]), kdy odešel na vlastní žádost do penze v hodnosti rady c. k. vrchního zemského soudu.[3]
Zemřel bezdětný v Kutné Hoře v roce 1877, ve věku 65 let.[3] Vdova Anna Biningerová, rozená Angel (1816-1880) poslední léta bydlela a zemřela v Praze na Novém Městě.[11]
Reference
editovat- ↑ a b c d Kurzbiografie von Bininger | Parlament Österreich. www.parlament.gv.at [online]. [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Kutná Hora
- ↑ a b c d Úmrtí. Národní listy. Duben 1877, roč. 17, čís. 114, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ Reichstag 1848 - Ein heißer Sommer in der Winterreitschule (2) Abgeordnete im Zeitdruck: Gründliche Debatte oder rascher Beschluss? [online]. ots.at [cit. 2014-09-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Edikt. Pražský denník. Březen 1870, roč. 5, čís. 76, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Z Nového Bydžova. Národní listy. Březen 1861, roč. 1, čís. 70, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Concretal- und Personal-Status der Beamten und Diener des böhmischen Oberlandesgerichts Sprengels, Praha 1871, s. 14
- ↑ Osobní. Posel z Prahy. Prosinec 1876, čís. 326, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu