Josef Bernt
Johann Josef Bernt (14. září 1770 Litoměřice – 27. dubna 1842 Vídeň) byl česko-rakouský soudní lékař, patolog a epidemiolog. Výrazně se zasloužil o šíření veřejného očkování proti pravým neštovicím v Rakouském císařství.
| MUDr. Josef Bernt | |
|---|---|
| Rodné jméno | Johann Josef Bernt |
| Narození | 14. září 1770 Litoměřice  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 27. dubna 1842 (ve věku 71 let) Vídeň  Rakouské císařství |
| Národnost | česko-rakouská |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | patolog, soudní lékař |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Karlova Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se v Litoměřicích[1] v severních Čechách do německy mluvící rodiny. Vystudoval medicínu na pražské univerzitě, doktorát získal v roce 1797. Krátce pak působil jako praktický lékař v Litoměřicích, České Lípě, posléze jako tovární lékař v Kosmonosích. V letech 1804 až 1807 působil jako člen zdravotní komise během hladové krize v Podkrkonoší.
Odborné působení
editovatRoku 1808 byl jmenován univerzitním profesorem v Praze, od roku 1813 až do své smrti pak působil na Vídeňské univerzitě. Od roku 1832 byl Bernt redaktorem odborného časopisu Lékařská ročenka. Rovněž prosazoval povinné provedení hydrostatické zkoušky plic u novorozenců.[2] V odborné praxi se dále zaměřoval na patologii. Ve Vídni byl pod Berntovou záštitou zřízen Ústav soudního lékařství s velkolepou pitevní halou, z něhož vzešel pozdější Ústav soudního lékařství ve Vídni (GMW).
Ve výuce mj. prosazoval pozorování ran a zranění živých pacientů v rámci patologické praxe.
Veřejné očkování
editovatPři své studijní cestě do Bambergu roku 1801 se zde seznámil s veřejným očkováním proti pravým neštovicím, tehdy onemocnění s vysoko úmrtností, metodou vyvinutou anglickým lékařem Edwardem Jennerem. Tuto metodu se pak pokoušel prosazovat také v Rakouském císařství, kde se však trend šířil pomalu.
Úmrtí
editovatJohann Josef Bernt zemřel ve Vídni 27. dubna 1842 ve věku 71 let a byl zde pravděpodobně také pohřben.
Jeho nástupcem v čele patologického ústavu se stal lékař Jakob Kolletschka.
Dílo
editovat- Systematická příručka forenzní farmakologie . Vídeň 1813 (5. Vydání 1846)
- Systematická příručka veřejného zdravotnictví . Wimmer, Vídeň 1818.
- Systematický manuál léčivé esence : po dkk oesterr. Léčivé zákony ; pro použití lékaři, chirurgy, lékárníky, policisty a pro veřejnost přednášky . Gerold, Vídeň 1819 Digitalizované vydání Univerzitní a Státní knihovny Düsseldorf
- Pokyny pro vypracování lékařských a soudních nálezů a znaleckých posudků pro potenciální lékaře, chirurgy a pracovníky soudu Carl Gerold, Vídeň 1821.
- O morové infekci a její prevenci . JB Wallishausser, Vídeň 1832.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Bernt na německé Wikipedii.
- ↑ KOL, Jan Šváb a. Kapitoly z dějin chirurgie v českých zemích. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 356 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3238-4. Google-Books-ID: kvwsDwAAQBAJ.
- ↑ Osobnost: Josef Bernt | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Constantin von Wurzbach: Bernt, Johann. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 1. Theil. Universitäts-Buchdruckerei L. C. Zamarski (vormals J. P. Sollinger), Wien 1856, S. 331 f. (němčina).
- August Hirsch: Bernt, Josef. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 2, Duncker & Humblot, Leipzig 1875, S. 504 f. (němčina).
- Bernt, Johann Josef. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 77.
- Karl Schadelbauer: Bernt, Johann Josef. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 2, Duncker & Humblot, Berlin 1955, ISBN 3-428-00183-4, S. 142 (Digitalisat).
Externí odkazy
editovat- Josef Bernt. In: Ostdeutsche Biografie (Kulturportal West-Ost)
