Josef Bárta (malíř)

český malíř a grafik

Josef Bárta (14. června 1864 Praha[1]15. března 1919 Praha[2][3]) byl český malíř a grafik.

Josef Bárta
Josef Bárta v malířském ateliéru (asi 1902)
Josef Bárta v malířském ateliéru (asi 1902)
Narození14. června 1864
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. března 1919 (ve věku 54 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř, grafik a výtvarník
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Bárta se narodil 14. června 1864 v Praze. Studoval na pražské malířské Akademii u prof. M. Pirnera, u kterého dle Almanachu AVU absolvoval v roce 1898. Dle Prokopa Tomana a nekrologu v Národní politice studoval (od r. 1896) u prof. Julia Mařáka. Jeho jméno však není uvedeno mezi 43 žáky J. Mařáka v katalogu k výstavě „Julius Mařák a jeho žáci“ (NG v Praze, 1999). Zřejmě se jednalo o studium privátní. Tuto verzi nepřímo potvrzuje Viktor Šuman (1929), který uvádí, že Jos. Bárta podědil leptářské náčiní po J. Mařákovi. Časopis Besedy lidu publikuje v roce 1902 (č. 42/1902) kresbu uhlem V malířském ateliéru, která je zřejmě vlastní podobiznou autora.

V letech 1898–1900 byl Jos. Bárta krátce členem SVU Mánes. V dalších letech pak byl členem Výtvarného odboru Umělecké besedy, se kterou vystavoval od r. 1899. Jeho panoramatický lept Praga Caput Regni byl členskou prémií Umělecké besedy v r. 1904.

V letech 1907 až 1910 maloval společně J. Ullmannem a J. Fürstem v Kamenném Přívozu a Mlíkojedech. Zřejmě v tomto období začíná tvořit v duchu Ullmannova impresionismu.

Spolu s Fr. Bartošem tvořil loutky pro Loutkové divadlo Orelské jednoty v Červeném Kostelci a dekorace pro Loutkové divadlo Kroužku přátel mládeže, Pardubice (1918).

Zemřel na tuberkulózu v Praze dne 15. března 1919 a je pohřben na Olšanských hřbitovech. V nekrologu v Národních listech je Josef Bárta považován za jednoho z prvních, kdo u nás pracoval v technice barevného leptu. Posmrtná prodejní výstava byla uspořádána na Královských Vinohradech U Šlajsů (umělecký závod T. M. Šlajse). F. X . Harlas ve své vzpomínce popisoval vznik vystaveného obrazu Sen, který měl Josef Bárta v roce 1914, noc před vyhlášením mobilizace (Lidové noviny, 8. 4. 1919).

Dílo a účast na výstavách

editovat

Není známa raná tvorba Josefa Bárty před studiem na pražské Akademii, kterou absolvoval až ve svých 34 letech. Zřejmě tuto tvorbu (i dle "dětské" signatury) může reprezentovat obraz Pole s havrany. Zajímavostí je i nedatovaná kopie obrazu J. Mařáka Vnitřek lesa. Světozor v letech 1897 a 1898 reprodukoval jeho kartony s náboženskou tematikou ze studijních let u prof. Pirnera a K. M. Čapek-Chod je příznivě hodnotil. Stejný umělecký kritik (Světozor, 25. 11. 1898) se pochvalně vyjadřoval i k perokresbě Podobizna. Jos. Bártu uváděl jako žáka prof. Pirnera a srovnával jej s kvalitami spolužáka Maxe Švabinského. Vliv M. Pirnera a preraffaelistů je patrný zejména v raných ženských figurálních a portrétních obrazech (např. V rozjímání). Dle Prokopa Tomana byl autorem portrétů několika významných osobností: skladatele Antonína Dvořáka (lept z r. 1905), starosty Prahy Vladimíra Srba, spisovatele a skladatele Václava Juda Novotného.

V roce 1899 na vánoční výstavě Umělecké besedy se prezentoval akvarelem Podobizna. Na výstavě Krasoumné jednoty v roce 1900 vystavil perokresbu Pohled na Prahu. Ve Zlaté Praze (11. 12. 1903) nesmlouvavý umělecký kritik K. B. Mádl k příležitosti Vánoční výstavy Umělecké besedy napsal: „Jos. Bárta svědomitě a vytrvale v leptu a oleji zpracovává večerní obraz pohledu na Malou Stranu s Hradčany a v leptech zajisté je světelným efektům tmící se panoramy víc práv, než li ve velké, dost těžké malbě.“ O několik let později (21. 5. 1909) již chválil: „V grafice, rovněž nepříliš četné, Jos. Bárta učinil pokrok podobně jako v malbě: kresbu uvolnil, tóny změkčil a procítil.“ Je otázkou, v jakém roce maluje obraz citlivé barevnosti Léto na vsi inspirovaný obrazy Ant. Hudečka a Ant. Slavíčka z okořského období.

Na vánoční výstavě Umělecké besedy v roce 1904 Jos. Bárta vystavil lept Hradčany a velký obraz Prahy. F. X. Harlas (Osvěta, č. 1, s. 83) jej pozitivně hodnotil: „Bárta vystavil velký obraz Prahy, pohled ze svého ateliéru na Pražský most, Malou Stranu a Hradčany za večerních červánků. Úchvatný pohled na tuto část města s hladinou Vltavy v popředí, ... jest tu podán s přesvědčivou zaníceností, ... se zjevným citem pro nevšední krásu obrysů a pro poesii vzduchové nálady.“ Zřejmě ze stejného období okolo roku 1905 je i technicky a kompozičně zdařilý obraz Josefa Bárty Lesní imprese, který prozrazuje vliv J. Mařáka a byl vystaven v Galerii Kroupa na výstavě "Julius Mařák a jeho žáci" (r. 2012).

Okolo r. 1908 dokončil velký olej s tématem tzv. baignades – Koupající se hoši (165 × 194 cm), který architekt Jan Kotěra umístil do haly nově postavené vily ministra veřejných prací Karla Marka. Na Jubilejní výstavě Krasoumné jednoty v Praze v r. 1908 byl zastoupen oleji Vrby a Staroměstské náměstí. Český svět (21. 4. 1911) publikoval pohled do interiéru jarní výstavy Krasoumné jednoty v Rudolfinu s obrazem Jos. Bárty (téma pražského tržiště).

Ve zralém období jeho spíše dekorativně cítěná tvorba reflektovala vlivy impresionismu a secese a byla blízká pojetí K. Langera a J. Ullmanna (např. Dáma v parku, Podzimní procházka parkem, Letní krajina, V aleji, Rákosí a Podzimní cestou).

Galerie

editovat

Reference

editovat

Literatura

editovat
  • Čapek-Chod, K. M.: Máti Boží se spasitelem, Světozor, roč. 31, č. 23, s. 276, 16. 4. 1897.
  • Čapek-Chod, K. M.: Svatá Ludmila, Světozor roč. 31, č. 44, s. 528, 10. 9. 1897.
  • Čapek-Chod, K. M.: Ježíš přítel dítek, Světozor, roč. 32, č. 41, s. 490, 28. 6. 1898.
  • Umění a věda - Malíř Josef Bárta, Národní politika, 1904, roč. 22, č. 59, s. 25.
  • Neznámý autor: Úmrtí, Národní listy, roč. 59, č. 63, s. 2, 17. 3. 1919.
  • Harlas, F. X.: Sen, Lidové noviny, roč. 27, č. 98, s. 5, 8. 4. 1919.
  • Kol. autorů: Julius Mařák a jeho žáci. Litomyšl: Galerie Kroupa, 2012, s. 28-29.
  • Toman, P. H.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Praha: Rudolf Ryšavý, 1936.
  • Šuman, V.: Julius Mařák a jeho škola. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1929.

Externí odkazy

editovat