Johann Nobili

Jan Křtitel hrabě Nobili (německy Johann Baptist Graf Nobili) (1. října 1798 Josefov – 29. června 1884 Vídeň) byl rakouský generál, diplomat a dvořan. Do armády vstoupil již v šestnácti letech v závěru napoleonských válek, poté sloužil u různých posádek a rychle postupoval v hodnostech. Jako štábní důstojník se vyznamenal během revoluce v letech 1848–1849, poté zastával vysoké vojenské posty v habsburských državách v Itálii. V armádě nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, svou kariéru završil u vídeňského dvora jako nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty (1857–1862).

Johann Baptist hrabě Nobili
Generálmajor Johann Nobili (1846, litografie, Josef Kriehuber)
Nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty
Ve funkci: 1857 – 1862
Předchůdce	Bedřich Hannibal princ Thurn-Taxis
Nástupce	Alfred hrabě Königsegg-Aulendorf
Velitel 8. armádního sboru
Ve funkci: 1850 – 1853
Předchůdce	Jiří hrabě Thurn-Valsássina
Nástupce	Bedřich princ z Lichtenštejna
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	polní zbrojmistr (1861), polní podmaršál (1849), generálmajor (1845)
Narození	1. října 1798 Josefov
Úmrtí	29. června 1884 (ve věku 85 let) Vídeň
Titul	hrabě
Rodiče	Johann Nobili
Profese	důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel ze šlechtické rodiny z Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie), nárok na hraběcí titul byl později přiznán i v habsburské monarchii. Byl synem polního podmaršála Jana Benedikta Nobiliho (1758–1823), vojevůdce napoleonských válek, který svou kariéru zakončil jako velitel v Padově. Díky otcově druhému sňatku byl spřízněn se slezskou rodinou Wilczků, jeho nevlastní matkou byla hraběnka Marianna Wilczková (1792–1869). Johann Nobili mladší začal v roce 1814 studovat na ženijní akademii, ale jako poručík se v letech 1814–1815 zúčastnil závěrečných bojů napoleonských válek ve Francii a Itálii. Již ve třiceti letech byl kapitánem, v roce 1834 získal hodnost majora a sloužil u pěšího pluku č. 21. Od roku 1837 byl náčelníkem štábu pluku č. 23, tehdy již v hodnosti plukovníka. V roce 1845 dosáhl hodnosti generálmajora, následně byl krátce velitelem brigády ve Vídni a Štýrský Hradec. Od roku 1846 byl zplnomocněncem u vojenské komise Německého spolku ve Frankfurtu.

Na začátku revolučního roku 1848 bojoval v Itálii, poté byl náčelníkem štábu maršála Windischgrätze a vypracoval plány na obsazení Vídně. Měl také podíl na plánech tažení do Uher na přelomu let 1848-1849. V lednu 1849 dosáhl hodnosti polního podmaršála a na podzim téhož roku byl krátce velitelem obsazeného Komárna. V letech 1850–1853 byl velitelem VIII. armádního sboru v severní Itálii se sídlem v Bologni. V letech 1853–1857 byl zástupcem maršála Radeckého jako vojenského guvernéra v Lombardii. V roce 1857 byl povolán do Vídně a do roku 1862 zastával funkci nejvyššího hofmistra císařovny Alžběty. Před odchodem do výslužby obdržel čestnou hodnost polního zbrojmistra (1861). Ve Vídni pobýval v pronajatém apartmánu v Lichtenštejnském paláci v ulici Löwelstrasse 10.

Tituly a ocenění

Již v roce 1816 získal titul c. k. komořího a v roce 1853 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské kariéry a služby u dvora obdržel několik vyznamenání. Byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu a rytířem Řádu sv. Štěpána, od cizích panovníků získal ruský Řád sv. Anny I. třídy, pruský Řád červené orlice I. třídy, velkokříž papežského Řádu sv. Řehoře Velikého a Řádu Pia IX., velkokříž toskánského Řádu sv. Josefa a rytířský kříž savojského Řádu sv. Mořice a Lazara. V letech 1849–1860 byl druhým majitelem pěšího pluku č. 44 arcivévody Albrechta a poté v letech 1860–1884 čestným majitelem pluku č. 74 posádkově příslušného do Jičína.

Odkazy

Externí odkazy

• Biografie Johanna Nobiliho in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Autoritní data	GND: 140204377 ISNI: 0000 0000 7425 9761 VIAF: 103746919