Johann Fabri

Johann Fabri
Jeho biskupská Milost; Johann Fabri
	vídeňský biskup
	Johann Fabri – detail epitafu v katedrále svatého Štěpána ve Vídni
Církev	římskokatolická
Diecéze	vídeňská
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	generální vikář v Kostnici (od r. 1517); sufragánní biskup v Kostnici (od r. 1521); biskup vídeňský (1530–1541); probošt litoměřický (1534–1541);
Zúčastnil se	vystoupení proti Zwinglimu v Zürichu (1522); a v Badenu (1526); říšský sněm ve Špýru (1529); říšský sněm v Augsburgu (1530);
Osobní údaje
Rodné jméno	Jan Fabri (Jan Faber)
Datum narození	1478
Místo narození	Leutkirch im Allgäu
Datum úmrtí	21. května 1541 (ve věku 62–63 let)
Místo úmrtí	Baden
Povolání	římskokatolický duchovní
Alma mater	Univerzita Tübingen; Freiburská univerzita
Známý díky	polemice proti Husovi, Lutherovi a dalším reformátorům
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Fabri, též česky Jan Fabri či Jan Faber (1478, Leutkirch im Allgäu – 21. května 1541, Baden), byl humanista a od roku 1530 biskup vídeňský. V letech 1534–1541 také 38. proboštem litoměřické kapituly.

Akademické vzdělání

Jan Fabri se probošt narodil v Leutkirchen v Allgäu ve Württenbersku. Jeho otec používal rodové příjmení Heigerlin, ale používat jako své příjmení i název svého řemesla – Fabri. Toto příjmení převzal i Johann, který studoval nejdříve ve švýcarském Fribourgu, kde dosáhl hodnosti magistr svobodných umění a doktor obojího práva. Někdy se mylně uvádí, že se stal členem dominikánského řádu. Ovšem dominikán Fabri (stejné příjmení), narozený ve švýcarském Fribourgu, se stal profesorem v Bologni a pak dvorním kazatelem císaře Maxmiliána I.

Jan Fabri byl po vysvěcení farním vikářem v Lindau a pak v rodném městě Leutkirchen, od roku 1514. Brzy byl znám jako výborný kazatel, a proto byl roku 1517 jmenován biskupským oficiálem a kanovníkem v Basileji. Papež Lev X. (1513–1521) ho jmenoval apoštolským protonotářem a později i generálním vikářem v Kostnici. Byl zaníceným humanistou, a proto se stýkal především s humanisty – například s proslulým Erasmem Rotterdamským (1467–1536). Sám Johann Fabri byl horlivým příznivcem reformy církve v duchu katolickém a odpůrcem opoziční reformace. Stal se proto autorem polemik proti Husovi, Lutherovi a dalším reformátorům. Osobně vystupoval proti Zwinglimu v Zürichu (1522) a v Badenu (1526). Účastnil se i říšských sněmů ve Špýru (1529) a Augsburgu (1530). Proto také vyvracel Augsburskou konfesi.

Církevní úřady

Arcivévoda Ferdinand Habsburský, pozdější císař Ferdinand I. (1531), si Jana Fabriho zvolil pro svůj dvůr. Fabri se stal jeho zpovědníkem a členem rady. Byl pověřován také důležitými jednáním. Roku 1528 se s císařským dvorem přestěhoval do Vídně, kde vystupoval opět proti rostoucímu luterství. Brzy byl jmenován proboštem v uherském Budíně a stal se i koadjuktorem biskupa Dietricha na Vídeňském Novém Městě. Již roku 1530 se sám stal vídeňsko-novoměstským biskupem. Vídeň byla tehdy ve velmi neutěšeném stavu, protože Turci ve městě vypálili zejména kostely, fary a jejich dvory, a tak Fabri psal: „jsem biskupem bez duchovních“. Císař mu chtěl jeho situaci ulehčit, a proto jej jmenoval roku 1531 pražským kanovníkem a arcijáhnem.

Litoměřické proboštství

Litoměřickým proboštem byl jmenován roku 1534. Důvodem těchto jmenování byla skutečnost, že vídeňsko-novoměstské biskupství bylo jen velmi nepatrně dotováno. Na shromáždění císařských stavů 13. dubna 1545 byla přijata stížnost na jmenování Fabriho litoměřickým proboštem. K císaři byl vznesen požadavek, aby neobsazoval hlavní duchovní i světské úřady cizinci.

Po svém nástupu do funkce v Litoměřicích se Fabri dostal brzy do sporu s tamním kapitulním děkanem Janem Horákem (1534–1541). Fabri se jako vídeňský biskup jen zřídka a přechodně vyskytoval v Litoměřicích. Spor vznikl proto, že Fabri požadoval v nové litoměřické rezidenci byt hodný jeho postavení. Rezidenci ale obýval od své instalace právě děkan Horák. Spor musel být nakonec na žádost obou sporných stran řešen roku 1537 zvlášť jmenovanými třemi královskými rozhodčími komisaři: zemským hejtmanem v Lužici Ladislavem Berkou z Dubé, dále královským podkomořím rytířem Wolfhartem von Plankenerde-Kinsberg. Třetím rozhodčím byl probošt z Bischoszell a kanovník v Kostnici ThDr. Petr Speiser. Komise určila polovinu rezidence kapitulnímu děkanovi a polovinu proboštovi nebo jeho zástupci, přičemž rozdělení obytných a užitkových místností měl určit kapitulní děkan. Pro správu příjmů měli oba preláti společného světského úředníka; toto řešení použil již předchozí probošt Žák. Úředník pověřený správou příjmů a výdajů byl povinen vyhotovit dvakrát ročně finanční uzávěrku. Úředník, placený z příjmů, je v majetkových věcech vázán mlčenlivostí, se svými návrhy musel seznámit obě strany, bdít nad stavem vinic a všech polností. Příjmy se poskytovaly přednostně těm, kdo konají duchovní službu v chrámu (kaplan, Ondřej Sobek, řeholní duchovní a kalkant šlapající měchy). Zbývající příjmy si rozdělí probošt a děkan ve stejné výši. Pokud by se probošt zdržoval v Litoměřicích, musí žít na vlastní náklady. Bylo předepsáno například i dělení vína. Bohoslužby a kázání měl řídit děkan. Pozůstalost po Žákovi se měla rozdělit mezi probošta a děkana kapituly, nic se z ní však nesmí prodat. Všechna tato rozhodnutí měla platnost tři roky, do roku 1540.

Závěr života a odkaz

Probošt Fabri požádal císaře Ferdinanda I., pobývajícího v Augsburgu, aby potvrdil všechna práva a privilegia kolegiátní kapituly. Biskup a probošt zemřel 21. května 1541 za velikého moru ve Vídni a byl pochován v tamní katedrále sv. Štěpána pod kazatelnou. Jeho rozsáhlá knihovna byla předána vídeňské dvorní knihovně. Nástupcem a novým biskupem se ve Vídni stal Friedrich Nausea (1541–1552), který byl přítelem Fabriho. Z řady studií Fabriho jmenujme zejména homiletické texty, které byly v letech 1537–1540 vydány v Kolíně nad Rýnem ve třech svazcích. Polemické spisy Fabriho vydal roku 1537 Johannes Cochläus.

Odkazy

Literatura

BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 42-43.
MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 62-63.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Fabri na Wikimedia Commons
Litoměřičtí proboštové

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Johann von Revellis

Biskup vídeňský
1530–1541

Nástupce:
Friedrich Nausea

Předchůdce:
Jan Žák

38. probošt litoměřický
1534–1541

Nástupce:
Jan Horák-Hasenberger

Jeho biskupská Milost Johann Fabri
vídeňský biskup
Johann Fabri – detail epitafu v katedrále svatého Štěpána ve Vídni
Církev	římskokatolická
Diecéze	vídeňská
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	generální vikář v Kostnici (od r. 1517) sufragánní biskup v Kostnici (od r. 1521) biskup vídeňský (1530–1541) probošt litoměřický (1534–1541)
Zúčastnil se	vystoupení proti Zwinglimu v Zürichu (1522) a v Badenu (1526) říšský sněm ve Špýru (1529) říšský sněm v Augsburgu (1530)
Osobní údaje
Rodné jméno	Jan Fabri (Jan Faber)
Datum narození	1478
Místo narození	Leutkirch im Allgäu
Datum úmrtí	21. května 1541 (ve věku 62–63 let)
Místo úmrtí	Baden
Povolání	římskokatolický duchovní
Alma mater	Univerzita Tübingen Freiburská univerzita
Známý díky	polemice proti Husovi, Lutherovi a dalším reformátorům
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.