Jitka Krupová
česká operní a operetní zpěvačka
Jitka Krupová,[pozn. 1] provdaná Bartůňková (7. srpna 1923 Čáslav[1] – 25. dubna 2023 Chválkovice[2]) byla česká operní a operetní zpěvačka.
| Jitka Krupová | |
|---|---|
| Narození | 7. srpna 1923 Čáslav |
| Úmrtí | 25. dubna 2023 (ve věku 99 let) Chválkovice |
| Národnost | česká |
| Povolání | operní a operetní zpěvačka |
| Manžel(ka) | František Bartůněk |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatOtec Rudolf Krupa (1887–1936) byl původem Slovák, příslušník československých legií v Rusku. Po vzniku Československa sloužil v armádě, dosáhl hodnosti podplukovníka.[3]
Po studiích na pražské konzervatoři získala první angažmá v libereckém divadle. Zde se seznámila s budoucím manželem, operním sólistou a malířem Františkem Bartůňkem (*1917). Dalším jejím působištěm bylo olomoucké divadlo, kde setrvala do konce své kariéry.
Dílo
editovat- V 50. letech 20. století vystupovala s Malým zábavním orchestrem a sólisty divadla v rozhlasových i zájezdových pořadech a nahrávala na gramofonové desky směsi z operet.[4]
- Jako operní zpěvačka vystoupila v Olomouci zejména (výběr):[5]
- 1952, obnoveno 1954 – Pastuchyňa (Její pastorkyňa, opera Leoše Janáčka, dirigent Iša Krejčí; role Karolka a Barena
- 1953 – Maryla (opera Vladimíra Ambrose podle stejnojmenné povídky Aloise Jiráska, titulní role Maryla)[6]
- 1957 – Příhody lišky Bystroušky (opera Leoše Janáčka; role Bystrouška)
- V souboru operety olomouckého divadla zpívala v operetách (výběr):
- 1958 – Fatinitza (hudba Franz von Suppé; titulní role)[7]
- V olomouckém divadle byla též obsazována v muzikálech:[8]
- 1961 – Bleší trh (autoři Wolf Mankowitz, Monty Norman a David Heneker; role Celie[pozn. 2])
- 1962 – Balada o doktoru Crippenovi (autoři Wolf Mankowitz, Monty Norman)
- 1964 – Na shledanou, Bettino (libreto Pietro Gerinei-Giovannini, hudba Kramer Gorni, role Ivona de Renaldics)
- 1965 – Záhadný přítel Bunburry (libreto Helmut Bez a Jurgen Degenhardt, hudba Gerd Natschinsky, námět Oscar Wilde)
- 1966 – My fair lady (libreto Alan Jay Lerner podle divadelní hry Pygmalion George Bernarda Shawa, hudba Frederick Loewe; role paní Higginsové)
- 1970 – Ošklivá Elza (adaptace divadelní hry Ensia Rislakki Ruma Elsa, skladatel Jan Bedřich, text Radoslav Lošťák; role Vivi Kasselová)
- 1973 – Loď komediantů (hudba Jerome Kern, libreto Oscar Hammerstein II podle románu Edny Ferberové; role Queenie)
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Psána též Krúpová.
- ↑ Dne 5. ledna 1962 vysílala tento muzikál v přímém přenosu Československá televize, Jitka Krupová zde účinkovala[9]
Reference
editovat- ↑ PROCHÁZKA, Jan. Slovník divadelních umělců 2.. Praha: Divadelní ústav, 1979. Dostupné online. Kapitola Krupová Jitka, s. 602. Dostupné online po registraci.
- ↑ Zemřela Jitka Krupová Bartůňková. Opera Plus [online]. 2023-05-01. Dostupné online.
- ↑ Naše rovy. Československý legionář. 1936-05-01, s. 25. Dostupné online. ISSN 1804-9176.
- ↑ ANDREJKOVÁ, Alice. Olomoucké studio Československého rozhlasu – hudební redakce, vysílání, nahrávání a dramaturgie v letech 1949–1993. Olomouc, 2011. Dizertační práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Jan Vičar. s. 77, 92. Dostupné online.
- ↑ BLAHUNKOVÁ, Alice. Provedení Janáčkových oper na scéně olomouckého divadla. Olomouc, 2013. Magisterská práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Alice Ondrejková. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Antonín. Nová česká opera. Hudební rozhledy. 1953-12, s. 861–862. Dostupné online. ISSN 0018-6996.
- ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | RudePravo/1958/4/2/5.png. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
- ↑ SITTOVÁ, Kamila. Muzikál souboru operety olomouckého divadla v letech 1950–1980. Olomouc, 2018. Bakalářská práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Alice Ondrejková. Dostupné online.
- ↑ NOSKOVÁ, Gabriela. Divadlo v televizi [online]. genderi.org [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
