Jeskyně Tham Khuyen
Jeskyně Tham Khuyen (vietnamsky Hang Thẩm Khuyên, anglicky Keo Leng Cave, se nachází v severním Vietnamu,[1] v provincii Lang Son, konkrétně ve skalách hory Phia Ga. Leží blízko vesnice Con Nua, která adminitrativně spadá pod obec Tan Van, v okrese Binh Gia. Jeskyně se nachází ve vápencovém pohoří Diem He - Binh Gia, resp. v jeho údolí.[1]
Slovo „tham“ v místním jazyce Tay-Nung znamená "jeskyně" nebo „hluboký prostor“.[2][3][4][5]
Historický význam
editovatJeskyně je významnou národní historickou památkou a je oficiálně zařazena na seznam kulturních památek vietnamským Ministerstvem kultury, sportu a cestovního ruchu. Na seznam byla zařazena v roce 1993.
Jeskyně představuje důležité prehistorické naleziště, což z ní činí významné místo pro archeologii a studium pravěkých kultur Vietnamu.
Archeologické nálezy
editovatV roce 1906 objevil francouzský archeolog Henri Mansuy v jeskyni pozůstatky pravěkých lidí, nástroje a keramiku, na základě kterých byla identifikována tzv. Bacsonská kultura, která zapadá do období pozdního neolitu. Asi o 15 let později pokračoval v průzkumu se svou kolegyní Madeleine Colani a našli celkem 27 předmětů, které byly přiřazeny ke stejné kultuře. V jeskyni se taktéž objevily fosilní pozůstatky zvířat, což naznačuje, že jeskyně byla osídlena i dalšími živočišnými druhy, včetně orangutanů, slonů a dalších druhů opic.
V 60. letech zde vietnamský Archeologický ústav spolu s vědci z tehdejší Německé demokratické republiky provedli rozsáhlejší vykopávky, které přinesly nálezy fosilních zubů spolu s kostmi různých zvířat.
Jeden fosilní zub taktéž patřil obří opici, které se říká Gigantopithecus.
Později v 90. letech se na výzkumu podílel i americko-australský paleontolgický tým, který shromáždil řadu vzorků sedimentů a zkamenělin.
Na základě těchto nálezů zjistili, že fosilie z této oblasti pocházejí z dob středního pleistocénu, tedy z doby zhruba před 250 tisíci lety.
Duchovní a historické události
editovatPodle stránky „Cultural Historical Relics“ vyprávějí starší obyvatelé této oblasti příběh o tom, jak jeskyně Tham Khuyen sloužila v minulosti jako útočiště. Když severní útočníci vpadli do země Ban Hau, vesničané se navzájem vybízeli, aby se ukryli v jeskyni před nepřítelem. Útočníci však pokáceli stromy a ústí jeskyně zavalili, aby zabránili vesničanům v úniku, a pak uvnitř založili oheň. Většina ukrytých zahynula, zejména staří lidé a děti, s výjimkou několika, kterým se podařilo najít vedlejší cestu k útěku. Po těchto tragických událostí se jeskyně Tham Khuyen stala pro vesničany posvátným místem.
Cestovní ruch
editovatDíky své archeologické hodnotě a legendám láká Tham Khuyen spolu s nedalekou jeskyní Tham Hai spoustu návštěvníků, kteří mají zájem o kulturní a historický turismus v Long Son.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Hang Thẩm Khuyên na vietnamské Wikipedii.
- ↑ a b Hang Thẩm Khuyên [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
- ↑ HIẾU, Nguyễn Trọng. Phát triển loại hình du lịch văn hóa tâm linh ở khu di tích lịch sử văn hóa – danh thắng và du lịch núi Bà Đen tỉnh Tây Ninh. Tạp chí Khoa học. 2019-09-20, roč. 14, čís. 8, s. 125. Dostupné online [cit. 2024-12-01]. ISSN 2734-9918. DOI 10.54607/hcmue.js.14.8.282(2017).
- ↑ HƯNG, Lê Xuân. ĐẶC TRƯNG DI TÍCH VÀ DI VẬT TẠI CÁC DI TÍCH CÔNG XƯỞNG CHẾ TÁC ĐỒ ĐÁ THỜI TIỀN SỬ Ở TÂY NGUYÊN. Dalat University Journal of Science. 2020-03-20, s. 21–51. Dostupné online [cit. 2024-12-01]. ISSN 0866-787X. DOI 10.37569/dalatuniversity.10.1.644(2020).
- ↑ NGA, Hoàng Thu; ANH, Trần Thị Quỳnh; NGỌC, Vương Thị Hồ. Giá trị dinh dưỡng khẩu phần người trưởng thành ở quận Cầu Giấy, huyện Gia Lâm, Hà Nội và huyện Vũ Thư, tỉnh Thái Bình năm 2022. Tạp chí Y học Dự phòng. 2024-09-26, roč. 34, čís. 2, s. 27–33. Dostupné online [cit. 2024-12-01]. ISSN 0868-2836. DOI 10.51403/0868-2836/2024/1619.
- ↑ NGỌC, Nguyễn Văn; THUÝ, Đỗ Trần Thẩm; BÌNH, Hoàng Thị. KHẢO SÁT THÀNH PHẦN HOÁ HỌC VÀ HÀM LƯỢNG POLYPHENOL TỔNG SỐ CÓ TRONG LÁ BA LOÀI QUERCUS Ở LÂM ĐỒNG. TNU Journal of Science and Technology. 2024-03-11, roč. 229, čís. 05, s. 298–306. Dostupné online [cit. 2024-12-01]. ISSN 2615-9562. DOI 10.34238/tnu-jst.9361.
[1][2][3][4][5][6][7][8][9][10][11]
- ↑ TRẦN, Đức Liêm. Quá trình xác lập chủ quyền của Việt Nam tại quần đảo Hoàng Sa và Trường Sa Qua các trang bản đồ và các chứng cứ lịch sử khác. Tạp chí Khoa học Đo đạc và Bản đồ. 2012-09-01, čís. 13, s. 58–67. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. ISSN 2734-9292. DOI 10.54491/jgac.2012.13.501.
- ↑ NGUYỄN, Trọng Trường Sơn. Ứng dụng phần mềm Microstation SE và Famis chuẩn hoá bản đồ địa chính theo những điểm mới của thông tư 25/2014TT-BTNMT quy định về bản đồ địa chính. Tạp chí Khoa học Đo đạc và Bản đồ. 2016-09-01, čís. 29, s. 49–52. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. ISSN 2734-9292. DOI 10.54491/jgac.2016.29.192.
- ↑ HIẾU, Nguyễn Trọng. Phát triển loại hình du lịch văn hóa tâm linh ở khu di tích lịch sử văn hóa – danh thắng và du lịch núi Bà Đen tỉnh Tây Ninh. Tạp chí Khoa học. 2019-09-20, roč. 14, čís. 8, s. 125. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. ISSN 2734-9918. DOI 10.54607/hcmue.js.14.8.282(2017).
- ↑ NGA, Hoàng Thu; ANH, Trần Thị Quỳnh; NGỌC, Vương Thị Hồ. Giá trị dinh dưỡng khẩu phần người trưởng thành ở quận Cầu Giấy, huyện Gia Lâm, Hà Nội và huyện Vũ Thư, tỉnh Thái Bình năm 2022. Tạp chí Y học Dự phòng. 2024-09-26, roč. 34, čís. 2, s. 27–33. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. ISSN 0868-2836. DOI 10.51403/0868-2836/2024/1619.
- ↑ LOOFS-WISSOWA, Helmut Hermann Ernst. Une figurine équestre indonésienne bien surprenante. Arts asiatiques. 1992, roč. 47, čís. 1, s. 136–139. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. ISSN 0004-3958. DOI 10.3406/arasi.1992.1331.
- ↑ COLANI, Madeleine. Recherches sur le Préhistorique indochinois. Bulletin de l'Ecole française d'Extrême-Orient. 1930, roč. 30, čís. 1, s. 299–422. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. ISSN 0336-1519. DOI 10.3406/befeo.1930.3200.
- ↑ CIOCHON, R; LONG, V T; LARICK, R. Dated co-occurrence of Homo erectus and Gigantopithecus from Tham Khuyen Cave, Vietnam.. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1996-04-02, roč. 93, čís. 7, s. 3016–3020. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.93.7.3016.
- ↑ HILBERT-WOLF, Hannah; DIRKS, Paul; ROBERTS, Eric. Did Homo naledi meet Homo sapiens in South Africa?. TheScienceBreaker. 2018-02, roč. 04, čís. 01. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. DOI 10.25250/thescbr.brk083.
- ↑ TRẦN, Đức Liêm. Quá trình xác lập chủ quyền của Việt Nam tại quần đảo Hoàng Sa và Trường Sa Qua các trang bản đồ và các chứng cứ lịch sử khác. Tạp chí Khoa học Đo đạc và Bản đồ. 2012-09-01, čís. 13, s. 58–67. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. ISSN 2734-9292. DOI 10.54491/jgac.2012.13.501.
- ↑ NAM, Nguyễn Hoàng. Kinh nghiệm của Nhật Bản trong bảo hộ tài sản trí tuệ trên môi trường số và hàm ý khuyến nghị cho Việt Nam. In: Tuyển tập Khoa học và Công nghệ Nhật Bản - Science - Technology in Japan. [s.l.]: Nhà xuất bản Khoa học và Kỹ thuật, 2024-11-22. Dostupné online. DOI 10.15625/vap.2022.0313.
- ↑ ĐẶNG, Hùng Võ. "Đo đạc và bản đồ Việt Nam có quyền tự hào về những năm tháng đã qua". Tạp chí Khoa học Đo đạc và Bản đồ. 2009-12-25, čís. 2, s. 7–12. Dostupné online [cit. 2024-11-28]. ISSN 2734-9292. DOI 10.54491/jgac.2009.2.635.