Jeseter jadranský (Acipenser naccarii) je druh ryby z čeledi jeseterovití. Přirozeně se vyskytuje v Jaderském moři a jeho velkých přítocích v Albánii, Řecku, Itálii, Černé Hoře, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a Slovinsku. Exempláře je možné vidět i ve veřejných akváriích, například v Miláně. Jedná se o kriticky ohrožený taxon.[2]

Jak číst taxoboxJeseter jadranský
popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádjeseteři (Acipenseriformes)
Čeleďjeseterovití (Acipenseridae)
Rodjeseter (Acipenser)
Binomické jméno
Acipenser naccarii
Bonaparte, 1836
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeseter jadranský dorůstá až do délky 2 m a váhy 40 kg. Jako ostatní jeseterovité ryby má protáhlé, částečně chrupavkovité tělo, holou kůži a podélnou řadu kostnatých štítků. Rypec je kuželovitý a oproti většině ostatních jeseterovitých ryb poměrně krátký, dosahuje jen 1/3 hlavy, která je široká a zaoblená. Má 5 řad podélných kostnatých štítků: hřbetní (1 řada, 10–14 štítků), postranní (2 řady, jedna řada na každé straně, každá řada 30–42 štítků) a břišní (2 řady, jedna na každé straně, každá řada 8–11 štítků). Hřbetní ploutev je bez ostnů, hřbet olivově hnědý, strany blednoucí a ta spodní bílá.[3]

Je velmi podobný jeseteru velkému, který se taktéž vyskytuje v Jaderském moři. Některé vzhledové rozdíly tohoto druhu oproti jeseteru velkému: kratší a podsaditý rypec, tmavší hřbet, větší ústa či menší rozměry těla obecně.

Výskyt

editovat

Jesetera jadranského lze najít jak v řekách, tak i v moři. Historicky se nacházel v celém Jaderském moři i ve všech velkých řekách do tohoto moře proudících. Roku 1932 byl hlášen výskyt od Benátek a Terstu na severu až ke Korfu na jihu. V minulosti se vyskytoval v Pádu až po Turín a tradičně i v Albánii a bývalé Jugoslávii včetně Skadarského jezera. V současnosti prokazatelně přežívá jen jedna přirozeně se rozmnožující populace okolo soutoku řeky Ticino s Pádem. Občas bývá druh pozorován v Jaderském moři a pobřežních částech řek. Přirozeně se rozmnožující populace dlouho přežívala i v Albánii, avšak již dlouho nebyla pozorována a je možné, že vyhynula.[3]

Reprodukce

editovat

Roste pomalu, ale je dlouhověký. Volně žijící samci dosahují sexuální dospělosti mezi 7–11 lety života za minimální délky 80 cm, samice mezi 12–14 lety za minimální délky 1 m. Samice ovulují každé 2–4 roky.

Na jaře dospělí jedinci migrují proti proudu řek až k jejich hornímu toku, kde od dubna do června kladou vajíčka v hluboké a okysličené vodě na štěrkové dno zhruba v hloubce 2–10 m v místech s minimálním průtokem 0,8 m/s.[4]

Vajíčka přilnou ke štěrku a líhnou se zhruba po týdnu, potěr dosahuje délky 8–10 mm.[5]

Potrava

editovat

Je oportunistickým lovcem. Dost často požírá podklad spolu s kořistí a organickou hmotou včetně malých, rozkládajících se mršin. V řekách se nejvíce živí různonožci z čeledi gammaridea, larvami dvoukřídlého hmyzu, máloštětinatci a někdy i malými rybami. V moři se živí rúznonožci z čeledi gammaridea, měkkýši, malými korýši, malými krabi a rostlinnou hmotou. U říčních i mořských jedinců odhalily analýzy trávicího traktu vysoké množství neorganické hmoty zkonzumovanou společně s potravou. Jedná se písek, bahno, bláto ale například i o plast. Potravu nasávají svými bezzubými, trychtýřovými ústy.

Ekologie

editovat

Typickým životním prostředím jsou velké hluboké řeky se silným proudem proudící do Jaderského moře. V moři žije v lagunách a blízko ústí řek hlavně v místech s bahnitým a písečným dnem v hloubce 10–40 m.

Mladí jedinci jsou schopni se adaptovat salinitě až 20–30 ‰.[6] To tento druh odlišuje od většiny dalších jeseterů.[7] I když byly někteří jedinci chyceni daleko v Jaderském moři, poslední studie ukazují, že tento druh jen obtížně toleruje vysokou salinitu po delší dobu. Proto tráví v otevřeném moři jen krátké časové úseky při shánění potravy.[8] To tento druh limituje v migraci přes Jaderské moře, kde salinita dosahuje až 37 ‰.[9]

Ohrožení a obnova populace

editovat

Dle Mezinárodního svaz ochrany přírody se jedná o kriticky ohrožený taxon. Od 90. let 20. století dochází v povodí Pádu k pravidelné reintrodukci z umělých odchovů. Reintrodukovaní jedinci jsou vždy opatřeni mikročipy. Avšak míra přeživších jedinců byla ze začátku nízká kvůli silné přítomnosti sumce velkého.[10]

V Řecku byl naposled zaznamenán v roce 1977 a v Albánii roku 1997 v Buně.[2]

V posledních letech se množí zprávy a záznamy o pozorování, či chycení a vypuštění dospělých jedinců mnohdy i značné velikosti.[11] Navíc byl u italské přehrady Isola Serafini postaven rybí přechod, který by měl napomoci k většímu rozšíření nejen tohoto druhu. Dochází také k chycení mladých jedinců, kteří jsou menší než reintrodukovaní jedinci a jsou bez čipů. To nasvědčuje tomu, že v italských řekách dochází k přirozenému rozmnožování. Molekulární analýza taktéž odhalila, že část těchto odchycených jedinců není příbuzná s reintrodukovanou populací. Takže divoká populace stále existuje.[5]

Hlavním ohrožením jsou vodní nádrže vedoucí k fragmentaci životního prostoru a zabraňující migraci. Negativně druh ovlivňuje též znečištění průmyslového i zemědělského původu jakož i odpadní voda z obytných center. Zvláště v první polovině 20. století byl druh decimován nadměrným rybolovem. Avšak i když je dnes tento druh chráněn zákonem, stále dochází k nezákonnému rybolovu pytláky.[12][13]

Mladí jedinci jsou loveni kormorány velkými, což je taktéž velký problém vzhledem k tomu, že množství těchto ptáků zimujících v Itálii se každoročně zvyšuje. Toto zvyšování stavů vede k rozšířování do vnitrozemí kvůli početní saturaci na pobřeží.[14]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b https://www.iucnredlist.org/species/224/135061929
  3. a b Acipenser naccarii, Adriatic sturgeon : fisheries. www.fishbase.se [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  4. BEAMESDERFER, Raymond C.P.; FARR, Ruth A. Alternatives for the protection and restoration of sturgeons and their habitat. Environmental Biology of Fishes. 1997-03-01, roč. 48, čís. 1, s. 407–417. Dostupné online [cit. 2023-01-16]. ISSN 1573-5133. DOI 10.1023/A:1007310916515. (anglicky) 
  5. a b https://www.researchgate.net/publication/270898257_Il_recupero_dello_storione_cobice_in_Italia_ACTION_PLAN_Progetto_Life_04NATIT000126_Conservation_and_Breeding_of_Italian_Cobice_Endemic_Sturgeon
  6. CATALDI, E.; CICCOTTI, E.; DIMARCO, P. Acclimation trials of juvenile Italian sturgeon to different salinities: morpho-physiological descriptors. Journal of Fish Biology. 1995-10, roč. 47, čís. 4, s. 609–618. Dostupné online [cit. 2023-01-16]. ISSN 0022-1112. DOI 10.1111/j.1095-8649.1995.tb01927.x. (anglicky) 
  7. RODRÍGUEZ, A.; GALLARDO, M.A.; GISBERT, E. Osmoregulation in juvenile Siberian sturgeon (Acipenser baerii). Fish Physiology and Biochemistry. 2002-07-01, roč. 26, čís. 4, s. 345–354. Dostupné online [cit. 2023-01-16]. ISSN 1573-5168. DOI 10.1023/B:FISH.0000009263.83075.68. (anglicky) 
  8. MCKENZIE, D.J.; CATALDI, E.; MARCO, P. Some aspects of osmotic and ionic regulation in Adriatic sturgeon Acipenser naccarii. II: Morpho-physiological adjustments to hyperosmotic environments. Journal of Applied Ichthyology. 1999-09, roč. 15, čís. 4–5, s. 61–66. Dostupné online [cit. 2023-01-16]. ISSN 0175-8659. DOI 10.1111/j.1439-0426.1999.tb00208.x. (anglicky) 
  9. LUDWIG, A.; CONGIU, L.; PITRA, C. Nonconcordant evolutionary history of maternal and paternal lineages in Adriatic sturgeon. Molecular Ecology. 2003-12, roč. 12, čís. 12, s. 3253–3264. Dostupné online [cit. 2023-01-16]. ISSN 0962-1083. DOI 10.1046/j.1365-294X.2003.01999.x. (anglicky) 
  10. Il recupero dello storione cobice in Italia - PDF Download gratuito. docplayer.it [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  11. Storione gigante pescato nel Po. Corriere della Sera [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (italsky) 
  12. AREDDIA, Ketty. Bracconaggio nel Po, 11 denunciati, una tonnellata di pesce sequestrata. www.polesine24.it [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. (italsky) 
  13. Pesca di frodo, banda romeni condannata. Ma l’ecocidio continua: -30% pesci. Affaritaliani.it [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. (italsky) 
  14. La carica dei Cormorani - #piemonteparchi. www.piemonteparchi.it [online]. [cit. 2023-01-17]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

editovat