Jepice (Ephemeroptera) jsou okřídlená skupina hmyzu, jejíž původ je řazen až do paleozoika (prvohor). Dospělci mají redukované ústní a trávicí ústrojí, nepřijímají potravu a žijí obvykle pouze jeden až tři dny. Zato vodní larvy mohou žít i několik let. V jejich vývoji proměnou nedokonalou se vyskytuje unikátní stádium subimaga, což bývá často interpretováno jako původní, primitivní znak. Přední křídla jsou výrazně větší než zadní. Oči jepic jsou rýhou rozděleny na dvě poloviny.

Jak číst taxoboxJepice
alternativní popis obrázku chybí
Jepice dvoukřídlá (Cloeon dipterum)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Infratřídastarokřídlý hmyz (Paleoptera)
NadřádEphemeropteroidea
Rohdendorf, 1968
Řádjepice (Ephemeroptera)
Hyatt & Arms, 1891
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morfologie

editovat

Nohy jsou dlouhé a štíhlé, samčí přední pár je prodloužený. Někdy bývají úplně redukované, nebo se ulamují, takže pak ve vzduchu poletují beznozí jedinci. Na zadečku jsou dva štěty, někdy s prostředním paštětem. Jednoduchá očka jsou zachována. Křídla mají bohatou žilnatinu a většinou jsou skládána kolmo na tělo. Sameček má u pohlavního otvoru plodidlové nožky k přidržování samičky během kopulace.

Rozmnožování

editovat

Samci vytváří roje v blízkosti vod, samice přiletí a bývá okamžitě oplodněna. Vajíčka klade volně do vody, nebo se dokonce potápí a lepí je na kameny. Snůška obnáší podle druhu 300 až 9000 vajíček. Samice umírá po nakladení, samec po kopulaci. Některé jepice jsou partenogenetické.

Larvy se líhnou po deseti až třiceti dnech a absolvují třicet až čtyřicet svlékání, jejichž počet nemusí být konstantní ani v rámci jednoho druhu. Mezi dospělcem a larvou je ještě stádium subimaga, okřídlené larvy. Trvá obvykle jen několik minut, ale jsou i výjimky. Některé druhy se dokonce ve stádiu subimaga i páří.

Ekologie

editovat

Způsob života larev je značně různorodý a dá se u nich rozlišit několik ekologických typů. Živí se hlavně detritem, drobnými vodními organismy a úlomky rostlin. Jsou důležitou potravou ryb, mohou sloužit jako bioindikátor čistoty vody.

Podřády, nadčeledi a čeledi

editovat

Seznam sestavený dle Peterse a Campbella (1991), dle Insects of Australia.[1]

podřád Pannota

podřád Schistonota

Fylogeneze

editovat

Fylogenetické vztahy podle Liegeois et al.[2]

Siphluriscidae

Baetidae

Carapacea

Baetiscidae

Prosopistomatidae

Coloburiscidae

Leptophlebiidae

Chromarcyidae

Oligoneuriidae

Ephemerelloidea

Vietnamellidae

Austremerellidae

Teloganodidae

Teloganellidae

Melanemerellidae

Ephemerythidae

Machadorythidae

Tricorythidae

Dicercomyzidae

Coryphoridae

Leptohyphidae

Ephemerellidae

Caenoidea

Neoephemeridae

Caenidae

Potamanthidae

Polymitarcyidae

Behningiidae

Euthyplociidae

Ichthybotidae

Palingeniidae

Ephemeridae

Acanthametropodidae

Ametropodidae

Metropodidae

Isonychiidae

Heptageniidae

Rallidentidae

Siphlaenigmatidae

Dipteromimidae

Oniscigastridae

Ameletopsidae

Nesameletidae

Ameletidae

Siphlonuridae

Zástupci

editovat

Reference

editovat
  1. Ephemoptera: Mayflies [online]. 2002 [cit. 2015-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 June 2009. 
  2. LIEGEOIS, Maud; SARTORI, Michel; SCHWANDER, Tanja. Extremely Widespread Parthenogenesis and a Trade-Off Between Alternative Forms of Reproduction in Mayflies (Ephemeroptera). Redakce Orive Maria. Journal of Heredity. 2021-03-12, s. 45–57. Dostupné online. ISSN 0022-1503. DOI 10.1093/jhered/esaa027. PMID 32918457. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • MACEK, Jan. Bezobratlí (2). Příprava vydání Anděra Miloš; redakce Karel Vaněk; ilustrace Pavel Dvorský, Petr Liška, Pavel Procházka, Lenka Vybíralová, Viera Postníková. 1. vyd. Praha: Albatros, 2001. 170 s. (Svět zvířat; sv. 11). ISBN 80-00-00918-8. 
  • ZAHRADNÍK, Jiří; SEVERA, František. Hmyz. Ilustrace František Severa. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 326 s. ISBN 80-86858-01-4. 

Externí odkazy

editovat