Jasiňa
Jasiňa, česky též Jasenná[1] nebo Jasina[2] (ukrajinsky Ясіня, maďarsky Kőrösmező[2]) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v okresu Rachov, na východě Zakarpatské oblasti Ukrajiny na soutoku Černé Tisy a Lazeščiny. V roce 2022 měla 8565 obyvatel. Nadmořská výška je 650 metrů.
| Jasiňa Ясіня | |
|---|---|
 Panorama městyse | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°16′ s. š., 24°21′ v. d. |
| Nadmořská výška | 729 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) letní čas |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Rachov |
  Jasiňa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 1,46 km² |
| Počet obyvatel | 8 565 (2022) |
| Hustota zalidnění | 5 866,4 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusíni, Ukrajinci, Maďaři |
| Náboženské složení | pravoslaví, římskokatolické |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 3132 |
| PSČ | 90630 |
| Označení vozidel | AO a КО / 07 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V Jasini se nachází lyžařské středisko.[3]
Jasiňská územní komunita
editovatV Jasini se nachází administrativní centrum Jasiňské územní komunity (ukrajinsky Ясінянська селищна громада), do které od 12. června 2020 patří Jasiňa a tato sídla:
| Transkripce do latinky | Ukrajinský název | Česky/slovensky | Maďarsky |
|---|---|---|---|
| Čorna Tysa | Чорна Тиса | Černá Tisa, Čorna Tisa, Mohelki | Feketetisza |
| Kvasy | Кваси | Kvasy | Tiszaborkút[2] |
| Lazeščyna | Лазещина | Lazeština, Lazešcina | Mezőhát |
| Sitnyj | Сітний | Sitný | Szitni |
| Stebnyj | Стебний | Stebna, Stebný | Dombhát |
| Trostjanec | Тростянець | Trsťenec, Trosťanec | Trosztyenec |
Jasiňská územní komunita má rozlohu 533,6 km2 a v roce 2020 v ní žilo 18 754 obyvatel.
Dějiny
editovatV minulosti tento městys patřil k Rakousku-Uhersku. Po jeho rozpadu byl v roce 1919 hlavním městem krátce existující Huculské republiky, ta však nebyla nikým uznána jako samostatná.[4]
Od roku 1919 až do roku 1939 byla Jasiňa součástí Podkarpatské Rusi v rámci tehdejšího Československa. Tehdy šlo o nejvýchodnější stanicí ČSD a končil zde rychlík z Prahy (dnes na trati jezdí osobní vlaky spojující Rachov, Vorochtu a Ivano-Frankivsk), a také dálkové vlaky do Lvova, Kyjeva a Charkova.
V roce 1944 byl městys s okolím připojeno k Ukrajinské SSR.
Pamětihodnosti
editovat- Cerkev Nanebevstoupení Páně, dřevěná pravoslavná cerkev, zařazena na seznamu památek UNESCO.[5] Na severní straně u cerkve stojí dřevěná zvonice z roku 1813.[6] Cerkev se zvonicí je vyobrazena na československé poštovní známce, vydané v roce 1928 k desátém výročí Československa. Stejný motiv byl použit na československé poštovní známce vydané v roce 1939 k volbě Sněmu Karpatské Ukrajiny.
- Cerkev Proměnění Páně, ul. Hruševského 171, ukrajinská národní památka.[6]
Osobnosti
editovat- Olexa Borkaňuk (1901–1942) – politik, poslanec Národního shromáždění republiky Československé, hrdina SSSR
- Štefan Kločurak (1895–1980) – předseda vlády Huculské republiky
- Dimitrij Popjuk (1921–2007) – příslušník 1. československého armádního sboru
- Kyril Reščuk (* 1876 Jasiňa) – senátor Národního shromáždění republiky Československé
.jpg)
_2010_(5593).jpg)
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Jassinja na německé Wikipedii a Ясінянська селищна громада na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011 tisk. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 38, 111.
- ↑ a b c Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 24, 27–32.
- ↑ Ski resort Yasinya - Skiing Yasinya. www.skiresort.info [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
- ↑ КАРПАТСЬКІ ЦЕРКВИ СТАЛИ СПАДЩИНОЮ ЮНЕСКО. Фото. Історична правда [online]. [cit. 2022-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Про внесення об'єктів культурної спадщини національного значення до Державного реєстру нерухомих пам'яток України. Офіційний вебпортал парламенту України [online]. [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. (ukrajinsky)
