Jaroslav Purkyt

Narozen 9. 4. 1893 v Jindřichově Hradci, popraven gilotinou 11. 8. 1943 v Budyšíně (Německo). Major, účastník protinacistického odboje.

Jaroslav Purkyt (9. dubna 1893 Praha11. srpna 1943 Drážďany) byl československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Jaroslav Purkyt
Narození9. dubna 1893
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. srpna 1943 (ve věku 50 let)
Drážďany
Velkoněmecká říšeVelkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
Povolánívoják
Nábož. vyznáníŘímskokatolická církev
ChoťVlasta Purkytová
Dětidcera Dagmar, syn Jaroslav
RodičeEduard Purkyt, Anna Levorová
člen Sokola
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Před první světovou válkou

editovat

Jaroslav Purkyt se narodil 9. dubna 1893 v Praze v rodině Eduarda Purkyta a Anny rozené Levorové. Vystudoval obchodní akademii a začal pracovat jako úředník. Byl členem Sokola.

První světová a ruská občanská válka

editovat

Po vypuknutí první světové války byl povolán do c. a k. armády a odeslán na ruskou frontu. Zde padl v prostoru Karpat 17. února 1915 v hodnosti svobodníka do zajetí. Dne 25. května 1917 podal přihlášku do Československých legií, kam byl 31. srpna téhož roku přijat. Bojoval jako příslušník střeleckých pluků, absolvoval Sibiřskou anabázi a do Československa se vrátil v roce 1920 v hodnosti štábního kapitána. Jeho návrat doprovodila tragická událost, kdy při nevědomém odjištění granátu, který si Jaroslav Purkyt přivezl jako suvenýr, zahynuli oba jeho rodiče.

Mezi světovými válkami

editovat

Jaroslav Purkyt pokračoval v armádní službě a dosáhl hodnosti majora. Působil jako tělovýchovný důstojník, mj. organizoval armádní vystoupení na Všesokolských sletech. V roce 1928 se vyznamenal při organizaci záchrany zásob benzínu během požáru nádraží ve Strašnicích. Vysloužil si tím osobní poděkování prezidenta Masaryka.

Druhá světová válka

editovat

Po německé okupaci vstoupil v roce 1940 do protinacistického odboje v rámci Národního obranného svazu. Odbojová skupina měla za cíl rušení a zpomalování přesunů německých vojsk, získávání zbraní, přípravu na povstání, organizování sabotáží a dalších rušivých akcí. Díky Purkytovým vazbám na prostředí Sokola a zejména na Františka Pecháčka začala spolupracovat i se sokolským odbojem a spolupodílela se tak i na podpoře československých parašutistů z Velké Británie. Do skupiny pronikli konfidenti gestapa pod vedením Jaroslava Nachtmanna a přímo jím byl v dubnu 1942 zatčen i Jaroslav Purkyt. Vězněn byl mj. v Budyšíně. Za svou činnost byl odsouzen k trestu smrti a dne 11. srpna 1943 popraven gilotinou v Drážďanech.

Jaroslav Purkyt se oženil v roce 1922 s Vlastou Purkytovou. Manželům se narodila dcera Dagmar a syn Jaroslav. Jaroslav Purkyt maldší byl během druhé světové války totálně nasazen v Německu, zúčastnil se Pražského povstání, bojoval v okolí Národního muzea.

Literatura

editovat
  • ŠVANDA, Richard. Major Jaroslav Purkyt. Odvaha až za hrob, Brandýs n. L.- St. Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 2017, s. 14n.

Externí odkazy

editovat