Wikipedie

Jaroslav Baumbruck

český malíř a ilustrátor

Jaroslav Baumbruck (23. listopadu 1921 v Praze - 23. srpna 1960 ve Varně) byl český výtvarník, akademický malíř a ilustrátor, manžel akademické sochařky Věry Merhautové, otec Michala Baumbrucka. [p 1]

Jaroslav Baumbruck
Narození23. listopadu 1921
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. srpna 1960 (ve věku 38 let)
Varna, BulharskoBulharsko Bulharsko
VzděláníAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánívýtvarník, akademický malíř a ilustrátor
Manžel(ka)Věra Merhautová
DětiMichal Baumbruck [1]
Příbuznítchán: Josef Bezouška,
tchyně: Olga Bezoušková (rozená Heroldová)
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stručný životopis

editovat
 
Oznámení o úmrtí J. Baumbrucka

V letech 1945 až 1950 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Otakara Nejedlého. Vystavoval na členských výstavách SČSVU (Svaz československých výtvarných umělců), na III. přehlídce československého výtvarného umění (1955) v Jízdárně Pražského hradu, od roku 1955 na Pražských salónech, na výstavě k 10. výročí Února (1958). V soutěži k 15. výročí osvobození (1960) získal za obraz "Bratislava" čestné uznání. Působil též jako ilustrátor (viz níže). V letech 1956 až 1960 podnikal studijní cesty do zahraničí (viz níže). Zemřel ve Varně 23. srpna 1960 (ve věku 38 let), kde byl také pohřben. [p 2]

Studijní cesty do zahraničí

editovat
  • 1956 - po Labi do Hamburku
  • 1958 - do přístavů Středozemního moře
  • 1959 - do Francie
  • 1960 - do Sovětského svazu
  • 1960 - do Bulharska [p 2]

Charakter tvorby

editovat
  • V tuzemsku byl inspirován jihočeskou krajinou kolem Bělčic (louky, rybníky, stráně, potoky); krajinomalba pojatá epicky a nesentimentálně s důrazem na drobnopis; je zobrazována neexaltovaně; kompozice rozložena přesvědčivě ale mírně po celé ploše obrazu. [4]
  • V cizině byl inspirován námořními přístavy; v obrazech je zachycen jejich šedavý rozjitřený nepokoj. [4] (Hamburk, Marseille, Kyjev)
  • Po období, kdy maloval tovární haly, stroje a lidi kolem nich našel své zdroje inspirace v ulicích Prahy a u jihočeských rybníků. Oblíbenými motivy byl smíchovský přístav, holešovický přístav, zákoutí Starých Dejvic, Karlův most, břehy Vltavy pod Vyšehradem atd. [5]
V oparech, šedích a modřích vody a nebe, v siluetách trupů lodí hamburského přístavu cítíš něco osudového, život tisíců dělníků a námořníků ... Ve svých krajinách se hluboce zamýšlel nad životem člověka. Střídá se v nich klid s dramatem, neklid s vážnou monumentalitou. Od prvních pokusů hledání, od obrazů někde ještě nesmělých a úzkostlivě malovaných k zářivějším tónům jasně znějícím ve slunečné Praze, přístavech jižních moří, ve vysokém nebi nad jihočeskými rybníky. Je v nich důvěra v lidstvo.

o tvorbě J. Baumbrucka, Jiří Bursík (1961), [5]

J. Baumbruck jako ilustrátor

editovat
  • Cach, Vojtěch. Náklad do Hamburku. 1. vyd. Praha: SNDK, 1959. 216, [3] s. Střelka; sv. 2. [6] [7]
  • Lepešinskaja, Ol'ga Borisovna. Pri prameňoch života (U pramenů života). 1. vyd. Bratislava: SNDK, 1954. 79 s. Knižnica strednej školy; Zv. 47. [8] [9]
  • Jugov, Aleksej Kuz'mič. Bessmertije: roman. Moskva: Sovet. pisatel', 1951. 351 s. [10] (Jaroslav Baumbruck ilustroval přebal a kresbu na vazbě) [11] [12]
  • Jugov, Aleksej Kuz'mič. Nesmrtelnost. 2. vyd. Praha: Svět sovětů, 1952. 322, [2] s. [13] [14] (Jaroslav Baumbruck ilustroval přebal a kresbu na vazbě) [11] [12]
  • Semuškin, Tichon Zacharovič. Žil jsem na Čukotce. 1. vyd., (v ČSSR 8. vyd.). Praha: SPN, 1962. 406, [2] s. Mimočítanková četba. [15] [16] [p 2]

Výstavy

editovat

Společné výstavy

editovat
  • 1961 Jaroslav Baumbruck, Věra Merhautová, Staroměstská radnice, Praha [11] [12]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Michael Baumbruck (* 3. března 1956) - režisér dokumentárních filmů a manažer multimediálních projektů. Po studiu na pražské FAMU odešel do USA kde se podílel jako režisér a kameraman na různých projektech. Žil v Paříži a později v New Yorku, kde začal svou kariéru v reklamách (např. pro společnost Christian Dior). Na počátku 90. let se vrátil do Evropy. Od roku 1992 se věnuje natáčení reklam pro nadnárodní společnosti a klienty (O2, T-Mobile, Škoda, Wrigley). Mnoho z jeho filmů získalo prestižní mezinárodní ocenění.[1] [2] [3]
  2. ↑ a b c Informace pro tuto kapitolu byly získány ze zdroje [4]

Reference

editovat
  1. ↑ a b micheal baumbruck director [online]. [cit. 2014-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-13. (angličtina) 
  2. ↑ Baumbruck, Michal (Kameraman a režisér) [online]. databáze autorit NK ČR [cit. 2015-08-01]. Identif. číslo pna2011639922, Systém. číslo 000639922. Dostupné online. 
  3. ↑ Michal Baumbruck [online]. Informační systém abART (nový) [cit. 2015-08-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c BOJAR, Pavel. Jaroslav Baumbruck - Věra Merhautová : Výstava obrazů a plastik. Praha: Organizace výstavy: Výstavní ústředí SČSVU (Svaz československých výtvarných umělců), 1961. 12 s. Katalog (1 vydání). 
  5. ↑ a b BURSÍK, Jiří. Jaroslav Baumbruck. Za vlast, za socialismus: Československý voják, časopis Hlavní politické správy Československé lidové armády. 1961-05-27, roč. X, s. 24. 
  6. ↑ Náklad do Hamburku (Vojtěch Cach) [online]. www.databazeknih.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Náklad do Hamburku (Vojtěch Cach) [online]. aleph.nkp.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ U pramenů života [online]. www.trhknih.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pri prameňoch života [online]. aleph.nkp.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ Nesmrtelnost (Bessmertije) (Alexej Jugov) [online]. aleph.nkp.cz, 1951 [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c Jaroslav Baumbruck [online]. isabart [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c Jaroslav Baumbruck [online]. ABart (full archive) [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ Nesmrtelnost (Bessmertije) (Alexej Jugov) [online]. aleph.nkp.cz, 1952 [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ Nesmrtelnost (Alexej Jugov) [online]. www.databazeknih.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ Žil jsem na Čukotce (Tichon Zacharovič Semuškin) [online]. aleph.nkp.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ Žil jsem na Čukotce (Tichon Zacharovič Semuškin) [online]. www.databazeknih.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Baumbruck&oldid=24021317“