Jaromír Šavrda
Jaromír Šavrda (25. května 1933, Ostrava – 2. května 1988 tamtéž) byl český spisovatel, disident a chartista.
| PhDr. JUDr. Jaromír Šavrda | |
|---|---|
| Narození | 25. května 1933 Ostrava  Československo |
| Úmrtí | 2. května 1988 (ve věku 54 let) Ostrava Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | spisovatel, pedagog, autor sci-fi, básník, knihovník, prozaik, publicista, učitel a redaktor |
| Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka _BAR.svg){kind=small} 4. třídy in memoriam (1998) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatV letech 1945–1951 byl studentem gymnázia v Českém Těšíně. Následně mezi léty 1951–1956 vystudoval Filozofickou fakultu na Karlově univerzitě v Praze. V letech 1967–1972 dálkově studoval i Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, ze studia byl ale těsně před promocí vyloučen a titul mu byl za toto studium udělen až in memoriam v roce 1991.[1]
V letech 1956 až 1957 byl ředitelem Okresního domu osvěty v Jilemnici, poté pracoval v Ostravě jako osvětář a knihovník. V letech 1959 až 1963 byl učitelem českého jazyka a literatury na jedenáctileté škole v Ostravě-Porubě. Následně pracoval jako učitel na hornickém učilišti a poté jako pomocný dělník v ZOO. V letech 1968–1969 byl novinářem v deníku Nová svoboda. Z něj byl kvůli svému nesouhlasu s okupací vojsky Varšavské smlouvy donucen odejít. Stal se poté podnikovým právníkem nakladatelství PULS. Získat práci v nakladatelství PULS mu pomohl jiný ostravský spisovatel, Ota Filip, s kterým se Šavrda znal už z redakce deníku Nová Svoboda. V nakladatelství PULS pracoval do roku 1971, následně byl nucen odejít i z této pracovní pozice a práci získává jen jako skladník v Geologickém průzkumu Ostrava. Od roku 1975 měl invalidní důchod.
Během normalizace se věnoval brněnské odnoži samizdatové edice Petlice. Jako první v Československu zde vydal Souostroví Gulag.[2] Za tuto aktivitu byl v roce 1978 zatčen a odsouzen k 55 měsícům vězení. Po návratu z výkonu trestu se aktivně zapojil do Charty 77 a v září 1982 byl zatčen znovu – za pobuřování.[3]
Byl jedním ze zakládajících členů organizace Společnost přátel USA.
V roce 1993 byl jmenován čestným občanem města Ostravy. V roce 1998 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.
Pochován je na hřbitově v Ostravě-Hrabové. Je po něm pojmenována ulice Dr. Šavrdy v městské části Ostrava-Jih.
Literární tvorba
editovatSci-fi povídky a romány
editovat- Příběhy z třetího času (1967), osm SF povídek
Jiné práce
editovat- Půjdeš, nevrátíš se (1964), detektivka
- Kniha královrahů (1971), román
- Cestovní deník (1984), básnická sbírka vydána v Mnichově
- Druhý sešit deníku (1986), pokračování opět z Mnichova
- Ostrov v souostroví (Nakladatelství: Pulchra, 2009), vybrané spisy, svazek 2
- Vězeň č. 1260 (Nakladatelství: Pulchra, 2009), vybrané spisy, svazek 1
- Tužkou na okraji (Nakladatelství: Pulchra, 2011), vybrané spisy, svazek 3
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Jaromír Šavrda - Svědomí Ostravy
- ↑ Razovity Listopad 89 : Historie.cs v iVysílání České televize
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Šavrda, Jaromír, s. 212.
Literatura
editovat- MARTINEK Libor, Jaromír Šavrda, Region (Opava, Krnov, Bruntál, Nový Jičín, Šumperk, Ostrava), 1992, č. 29. (Strany v mutacích týdeníku Region různé z důvodu závislosti na grafické koncepci stránek konkrétních mutací.)
- MARTINEK Libor, Přechodné adresy Jaromíra Šavrdy. Britské listy, 30. 4. 2009 [1][nedostupný zdroj]. Zkrácená verze článku in Dokořán, 2009, č. 50, s. 84–88.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Šavrda
- Přechodné adresy Jaromíra Šavrdy – dokument ČT (2009), možnost on-line přehrání
- Sám voják v poli, Ostravský spisovatel bojoval až do konce – dokument České televize z cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy, 8. srpna 2010 (možnost on-line přehrání)
