Jarmila Šnejdárková-Bechyňová

Narozena 27.11.1906 Prostějov, zemřela 18.07.1992 Praha, herečka činohry.

Jarmila Šnejdárková-Bechyňová (27. listopadu 1906 Prostějov?18. července 1992 Praha) byla moravská herečka.[1]

Jarmila Šnejdárková-Bechyňová
Narození27. listopadu 1906
Prostějov
Úmrtí18. července 1992 (ve věku 85 let)
Praha
Povoláníherečka
Národnostčeská
Manžel(ka)Vladimír Šnejdárek
DětiJarmila Turnovská, Miloslava Stránská
RodičeRudolf Bechyně, Františka Hyánková
PříbuzníMagdaléna Kristenová (vnučka)
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Byla dcerou významného českého sociálnědemokratického politika Rudolfa Bechyně (1881–1948) a Františky Bechyňové-Hyánkové (1882–1963). Měla bratra Zdeňka (1905–1974), podnikatele, důstojníka, politika a sestru. R. 1929 se provdala za grafika a ilustrátora Vladimíra Šnejdárka (1904–1943), s nímž měla dvě dcery, Jarmilu Turnovskou (1930–2010) scenáristku a dramaturgyni a Miloslavu Stránskou.

Po 1. světové válce, když se otec stal poslancem Revolučního národního shromáždění, rodina přesídlila z Prostějova do Prahy, kde Jarmila vystudovala Městské dívčí reálné gymnázium (maturita 1925). Během studií hrála ochotnicky divadlo. Po hostování v Národním divadle – divadelní role (DR 1), začala hrát v Divadle Vlasty Buriana 1927 (DR 2), potom v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě 1927–1928 (DR 3–9).[2]

Následovalo angažmá v Národním divadle 1928–1940 (DR 10–46), přerušené plicním onemocněním, kdy odešla do invalidního důchodu. V září 1942 byla spolu s manželem a dalšími třinácti členy rodiny zatčena v rámci tzv. E-akce namířené proti příbuzným českých emigrantů (otec a bratr). Byla až do května 1945 vězněna v internačním táboře ve Svatobořicích. Zde se 1944–1945, stala jednou z hlavních iniciátorek divadelních aktivit. Na improvizovaném jevišti nastudovala s ženskými spoluvězeňkyněmi jako režisérka DR 47– 48.[2]

Po válce v letech 1945–1949 pokračovalo angažmá v Národním divadle (DR 49–58), ukončené politickým rozhodnutím r. 1951 (bratr obviněn za vlastizradu a špionáž). Zbytek kariéry nuceně strávila ve Vesnickém divadle – 1952–1961 (DR 59–68). R. 1962 odešla do důchodu, r. 1969 byla rehabilitována.[2] V Praze XI, bydlela na adrese Grégrova 15.

Divadelní role[2]

editovat
  1. Genevieva (R. Gignoux – M. Maurey – A. Savoir – J. Théry: Nezralé ovoce) jako host – 1927
  2. Eny (Emil Artur Longen: Osud trůnu habsburského) – 1927
  3. Liana (A. Picard, F. Carco: Klarina)
  4. Jaroslava Tichá (R. Jesenská: Je velká láska na světě)
  5. Freddie (U. Falena: Poslední lord)
  6. Julinka (O. Blumenthal – G. Kadelburg: Hostinec U Bílého koníčka) – 1927
  7. Helenka Krulišová (J. Patrný: Muži nestárnou)
  8. Paša (A. I. Kuprin, dram. M. Miranová: Jáma [nevěstinec])
  9. Lota, Manchester-Girl (R. Bernauer – R. Österreicher: Rajská zahrada) – 1928
  10. Líza (G. B. Shaw: Pygmalion) jako host – 1928
  11. Adelaida Ivanovna (F. M. Dostojevskij, dramatz. B. Puťata: Idiot)
  12. Lucinka (Sarment: Miláček Leopold)
  13. Štěpánka (Marcel Achard: Marcelina)
  14. Gvendolina Fairfaxová (Oscar Wilde: Na čem záleží) – 1929
  15. Ethel Landrethová (G. Kelly: Craigova žena)
  16. Božena (F. X. Svoboda: Směry života) – 1930
  17. Prolog (J. Zeyer: Radúz a Mahulena)
  18. Ines (P. Calderón: Schovávaná na schodech)
  19. Dívka (Viktor Dyk: Zapomnětlivý) – 1931
  20. Hadačka (Georges Neveux: Julie aneb snář) – 1932
  21. Dolly (T. Lenotreová – Alain Saint-Ogan: Cvok a Brok cestují světem)
  22. Mařenka (Alan Alexander Milne: Žábák ze Žabího hrádku)
  23. Tabaki (Rudyard Kipling, dram. V. M. Volkenstejn: Mauglí)
  24. Arabela Moulton-Barrettová (R. Bessier: Alžběta Browningová) – 1933
  25. Terezka (V. Werner: Medvědí tanec)
  26. Marion (Olga Scheinpflugová: Houpačka)
  27. Král Ladislav (R. Medek: Jiří Poděbradský)
  28. Ethel Barlettová (William Somerset Maugham: Nedoceněné zásluhy)
  29. Kolportér (Aristofanes, ú. Jiří FrejkaVáclav Lacina: Ptáci)
  30. Gisela (T. Musatescu: Valčík tonoucího Titaniku) – 1934
  31. Jeanine (A. P. Antoine – M. Lery: Koníčky na kolotoči)
  32. Kateřina (B. Dean – M. Kennedyová: Věrná milenka)
  33. Julie (W. Shakespeare: Veta za vetu)
  34. Slavník (Stanislav Lom: Svatý Václav) – 1935
  35. Mája (O. J. Kornijčuk: Chirurg Platon Krečet) – 1936
  36. Růžena Pavlátová (Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou)
  37. Dcera (Karel Čapek: Bílá nemoc)
  38. Ljudmila (Maxim Gorkij: Vassa Železnovová)
  39. Phoebe (W. Shakespeare: Jak se vám líbí)
  40. Blandina (Jean Cocteau: Očarovaný život) – 1937
  41. Neť (V. Dyk: Zmoudření Dona Quijota)
  42. Blažena (Gustave Flaubert, dram. G. Baty: Paní Bovaryová)
  43. Druhá Eumenidka (Jean Giraudoux: Nová Elektra)
  44. Krystýna (Ladislav Stroupežnický: Naši furianti)
  45. Lenka (Alois Jirásek: M. D. Rettigová)
  46. Václav II. (V. Hilbert: Falkenštejn) – 1938
  47. (Axel Breidahl: Vzbouření v ústavu šlechtičen) – 1944
  48. (Ph. Stuart – A. Stuartová: Šestnáctiletá) – 1945
  49. Duňaška (Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba) – 1945
  50. Melanie (Robert Ardrey: Skála blesků)
  51. Prosperina Garnettová (G. B. Shaw: Candida)
  52. Larvička (Karel a Josef Čapkové: Ze života hmyzu) – 1946
  53. Panopa (Jean Racine: Faidra) – 1947
  54. Horačka (Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša)
  55. Jenovefa (V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů) – 1948
  56. Sestra Marta (Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu)
  57. Mařenka (Dalibor C. Faltis: Chodská nevěsta)
  58. Teta (A. S. Puškin, dram. J. Pokorný: Jevgenij Oněgin) – 1949
  59. Mariana (Molière: Lakomec) – 1952
  60. Kruglová (A. N. Ostrovskij: Nemá kocour pořád posvícení)
  61. Ljuba (F. Gennadij: Návrat domů) – 1953
  62. Strouhalka (A. Mrštík – V. Mrštík: Maryša) – 1954
  63. Kratochvílová (J. Neuberg – František Smažík – F. Vlček: U nás v Darmochlebech) – 1955
  64. Matrena Afanasjevna (Cezar Samoljovič Solodar: V šeříkovém sadu) – 1956
  65. Konstancie Lvovna (Leonid Leonov: Obyčejný člověk) – 1956
  66. Mařata (V. K. Klicpera: Ženský boj) – 1957
  67. Paní van Hautenová (K. Stanislav: Omyl profesora Somola) – 1958
  68. Chůva (Alexej Nikolajevič Arbuzov: Irkutská historie) – 1960.  

Filmové role[3]

editovat
  • Jindra, hraběnka Ostrovínová: komorná Růženka – 1933
  • Na růžích ustláno: sekretářka firmy Lila – 1934
  • Trhani: Markova žena – 1936
  • Panenství: Tereza prodávající v automatu – 1937
  • Věra Lukášová: Hanička – 1939
  • Až se vrátíš...: Julie Drábková – 1947
  • O ševci Matoušovi: Vančurová – 1948
  • Revoluční rok 1848: dělnice v Portheimce – 1949
  • Divotvorný klobouk: šenkýřka – 1952
  • Nástup: Postatová – 1952
  • Cirkus bude!: Jendova matka – 1954
  • Jan Žižka: Matka studenta Ješka – 1955
  • Zlatá reneta: teta Moulisová – 1965
  • Zločin v dívčí škole: profesorka tělocviku – 1965
  • Ztracená tvář: hysterka – 1965

Televizní film[3]

editovat
  • Hadrián z Římsů – 1954
  • Bílé dveře – 1967

Reference

editovat
  1. Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 30. 
  2. a b c d Bechyňová, Jarmila – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  3. a b www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat