Jan z Lichtenštejna-Mikulova

Jan z Lichtenštejna-Mikulova
Jan z Lichtenštejna-Mikulova
	Rodový erb Lichtenštejnů
Narození	1335
Úmrtí	1399 (ve věku 63–64 let); Valtice
Povolání	politik, rada a Dvorský hofmistr
Zaměstnavatel	Albrecht III. Habsburský
Choť	Alžběta z Puchheimu
Rodiče	Hartnýd II. z Lichtenštejna
Rod	Lichtenštejnové
Příbuzní	Jindřich V. z Lichtenštejna a Jiří z Lichtenštejna-Mikulova (sourozenci); Anna z Maissau (tchyně); Jan III. z Puchheimu (švagr); Matyáš z Lichtenštejna (synovec); Jiří III. z Lichtenštejna (synovec)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan z Lichtenštejna, pán na Mikulově (německy Johann von Liechtenstein zu Nikolsburg, 1335 – únor 1399, Valtice) byl rakouský šlechtic z rodu Lichtenštejnů původem z Dolních Rakous. Sloužil jako hofmistr vévody Albrechta III. a byl znám také jako gewaltige Hofmeister (mocný hofmistr).

Život

Mikulov

Jan mj. založil jubileum a almužnu v mikulovské kapli a spolu se svými bratry dne 30. listopadu 1391 založil nadaci ve vídeňském kostele Panny Marie an der Stiegen, kde se dříve nacházela rodinná krypta Lichtenštejnů.

V letech 1370–1395 sloužil jako nejvyšší dvorský hofmistr arcivévody Albrechta III. Postupně se Jan stal také oblíbencem českého krále Václava IV., který mu věnoval dům bamberského biskupa v Praze na Malé Straně v blízkosti Pražského hradu. Tato přízeň českého krále se Janovi stala osudnou, protože kvůli třenicím, které tehdy probíhaly mezi Rakouskem a Čechami, se ho nepřátelům podařilo před rakouským vévodou očernit, načež ten vyslal svého důvěrníka, který ho dal v roce 1395, tedy čtyři roky před Janovou smrtí, bez soudu uvrhnout do vězení.

Teprve po vytrvalé intervenci norimberského purkrabího a hraběte z Celje byl Jan osvobozen, ale majetek Lichtenštejnů utrpěl těžkou ránu, neboť Jan, jeho bratr Jindřich (uváděn také jako Hartnýd), a synové jeho zesnulého bratra Jiřího (6. února 1392) více než 20 budov, vsí v Rakousku a Tyrolsku, dále všechny domy ve Vídni a okolí včetně práv, také všechny ostatní tvrze a veškerého zboží na jižním břehu Dunaje, spisy a listiny musel postoupit vévodské komoře, a jemu a jeho rodině zůstaly pouze tvrze a hrady Valtice, Rabensburg, Ringelsdorf, Misteldach, Ulrichskirchen, Riedenegg a Eberdorf a rozsáhlé Mikulovské panství na Moravě.

Manželství a odkaz

Jan byl třikrát ženat: 1) s Anežkou z Klingenbergu, 2) s Kateřinou z Pottendorfu a 3) s Alžbětou z Buchheimu, z jeho manželství se však nenarodily žádné děti.

Jan z Lichtenštejna-Mikulova zemřel ve vysokém věku na svém panství Valtice a jeho majetek přešel na syny jeho bratra Jiřího. Skutečnost, že Janova vdova Alžběta z Buchheimu se později podruhé provdala za Jana ze Stubenbergu, později vedla k vleklému a krvavému sporu mezi rody Lichtenštejnů a Stubenbergů, ukončené dohodou roku 1406.

Odkazy

Literatura

VAŘEKA, Marek: Lichtenštejnská panství na Moravě do Bílé hory; Ostravská univerzita Ostrava, 2020; 382 s. ISBN 978-80-7464-928-8

Externí odkazy

BLKÖ:Liechtenstein, Johann (gest. 1399) – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. (německy)