Jan Sobotka (matematik)

Prof. Dr. Jan Sobotka
Prof. Dr. Jan Sobotka
Narození	2. září 1862; Řepníky; Rakouské císařství
Úmrtí	10. května 1931 (ve věku 68 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy (50°4′50″ s. š., 14°28′14″ v. d.)
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze (1881–1886); Spolková vysoká technická škola v Curychu (1891); Univerzita Karlova
Povolání	matematik a pedagog
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita (1895–1899); Vysoké učení technické v Brně (1899–1904); Univerzita Karlova (1904–1931)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Sobotka (2. září 1862 Řepníky – 10. května 1931 Praha-Královské Vinohrady^[1]) byl český matematik. Zabýval se geometrií, zejména deskriptivní.

Život

Po absolvování německé reálky v Praze na Kampě pokračoval Jan Sobotka v letech 1881–1886 ve studiu na české univerzitě a na české technice v Praze. V letech 1886–1891 byl asistentem na technice, kde suploval přednášky za Františka Tilšera, který byl poslancem. V roce 1891 studuje Sobotka u Wilhelma Fiedlera na technice v Curychu. Poté pokračoval v suplování za profesora Tilšera a v roce 1893 odjel na studijní pobyt do Vratislavi. Protože v českých zemích nenašel místo ani na vysoké, ani na střední škole, odešel do Vídně na reálku ve 4. okrese. Po dvou letech byl jmenován asistentem deskriptivní geometrie na vídeňské technice a v březnu roku 1897 pak mimořádným profesorem deskriptivní geometrie, projektivní geometrie a grafického počítání. K návratu domů ho přiměla nabídka, kterou dostal v roce 1899, aby se stal prvním profesorem deskriptivní geometrie na nově zřízené české technice v Brně. V letech 1900–1901 byl na tamním odboru stavebního inženýrství děkanem. Odtud odešel v roce 1904 Sobotka do Prahy, kde je jmenován profesorem matematiky na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po vzniku přírodovědecké fakulty v roce 1920 na ní působil až do své smrti.

Hrob Jana Sobotky na Olšanských hřbitovech v Praze

Rodina

Dne 26. září 1891 se oženil s Růženou z Helmingerů (1863—1951). Manželé Sobotkovi měli syna Ericha.^[2]^[3]

Dílo

S publikační prací začal Jan Sobotka v roce 1885. Hlavním oborem jeho vědeckého zájmu byla deskriptivní geometrie, do níž spadají práce jednak ze zobrazovacích metod, jednak z konstruktivní geometrie křivek a ploch. Velmi významné jsou zejména jeho práce z rovnoběžné axonometrie, z nichž přešly do literatury tzv. Sobotkovy konstrukce, které uvádějí vztahy mezi kosoúhlou axonometrií a sdruženými pravoúhlými průměty. Pracoval však i v dalších oblastech geometrie (diferenciální geometrie, projektivní geometrie, elementární geometrie, kinematická geometrie). Jeho dílo představuje více než sto často dosti obšírných pojednání. Mezi stěžejní díla Jana Sobotky patří monografie:

Deskriptivní geometrie promítání paralelního (1906)
Diferenciální geometrie (1909)
O geometrických příbuznostech (1916)

V první z nich podal v mnohých částech zcela původní výklad základních zobrazovacích metod založených na rovnoběžném promítání.

Odkazy

Reference

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.

Literatura

Kadeřávek, F.: Jan Sobotka. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 52 (1923), str. 1-9.
Vorovka,K.: Sobotkovy názory didaktické. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 52 (1923), str. 9.
Urban, A.; Vančura, Z.: Sté výročí narození profesora Jana Sobotky. Časopis pro pěstování matematiky. 87 (1962), 242-525.
Urban, A.: O životě a díle profesora Jana Sobotky. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 7 (1962), str. 355-359.
Hrůza, B.: Jan Sobotka. Události na VUT v Brně. 9 (1999), č. 3, str. 21.
Klapka, J.: Jan Sobotka. Naše věda. 13 (1932), str. 34.
Kotyk, J.: Za prof. dr. Janem Sobotkou. Rozhledy matematicko-fyzikální. 41 (1962), str. 42.
Košťál, R.: Vznik a vývoj pobočky JČMF v Brně. Jednota československých matematiků a fyziků. Praha. 1968.
Urban, A.: Prof. PhDr. h. c. Jan Sobotka. Matematika ve škole. 12 (1961-62), str. 623-626.
Bydžovský, B.: Jan Sobotka. Česká akademie věd. Praha 1932.
Vyčichlo, F.: Studium a hodnocení díla prof. J. Sobotky. MÜ ČSAV, Praha 1958.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Sobotka na Wikimedia Commons
Autor Jan Sobotka ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Sobotka (matematik)
Kompletní seznam Sobotkových prací

[MatrikaZ-1] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých církve československé na Vinohradech, sign. ČSVIN Z1, s. 343

[2] Matrika oddaných, sv. Ludmila, Král. Vinohrady, 1891-1893, snímek 23

[3] Soupis pražských obyvatel, Sobotka Jan, 1862

[1]

[2]

[3]

Prof. Dr. Jan Sobotka

Narození	2. září 1862 Řepníky Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	10. května 1931 (ve věku 68 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy (50°4′50″ s. š., 14°28′14″ v. d.)
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze (1881–1886) Spolková vysoká technická škola v Curychu (1891) Univerzita Karlova
Povolání	matematik a pedagog
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita (1895–1899) Vysoké učení technické v Brně (1899–1904) Univerzita Karlova (1904–1931)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.