Jan Josef Hyacint Krakovský z Kolovrat
Jan Josef Hyacint hrabě Krakovský z Kolovrat a Týnce (německy Johann Joseph Hyazint Graf von Kolowrat-Krakowsky zu Teinizl, 11. září 1691, Praha – 21. října 1766, Madrid) byl český šlechtic z rodu Kolovratů. Působil jako vyslanec ve Španělsku.
| Jan Josef Hyacint Krakovský z Kolovrat | |
|---|---|
| Narození | 11. září 1692 Praha |
| Úmrtí | 21. října 1766 (ve věku 74 let) Madrid |
| Povolání | diplomat a vyslanec |
| Rodiče | Maxmilián Norbert Krakovský z Kolovrat a Marie Barbora Alžběta Bruntálská z Vrbna |
| Příbuzní | František Norbert Krakovský z Kolovrat (bratr) Emanuel Václav Krakovský z Kolovrat (bratr) Arnošt Josef Krakovský z Kolovrat (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodil se jako syn hraběte Maxmiliána Norberta (1660–1721) a jeho první manželky Marie Barbory Alžběty (1666–1712), rozené Bruntálské z Vrbna. Měl bratry Františka Norberta (1693–1729), který byl vojenským hejtmanem a Emanuela Václava (1700–1769), velkopřevora české komendy řádu Maltézských rytířů.
Otec Maximilián Norbert, rytíř řádu zlatého rouna, byl zakladatelem vedlejší linie Krakovských z Kolovrat z Týnce. Držel Týnec s Běšinami, Dešenice, Janovice. V letech 1700-1704 byl předsedou nad apelacemi a v letech 1704-1721 nejvyšším komorníkem.
Působil ve službách saského kurfiřta, byl saským tajným radou a od roku 1759 tajným vyslancem u španělského královského dvora. Zemřel v roce 1766 v Madridu ve věku 74 let. Původně byl pohřben v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.
Manželství a rodina
editovatJan Josef se v roce 1719 oženil s hraběnkou Marií Františkou Bořitovou z Martinic (1692–1768). Z manželství vzešlo pět synů, ale dospělosti se dožil pouze nejmladší Emanuel František (1728–1790).
Odkazy
editovatReference
editovat- BLKÖ:Kolowrat-Krakowsky-Teinizl, Johann Joseph Hyazint – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (německy)
- LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online.
