Jan Jindřichův z Kamýku
Jan Jindřich z Kamýka (zřejmě začátek 14. století – 1370) pocházel z manského rodu Kamýků z Pokratic, byl 22. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1362–1368. Datum narození není známo.
Jeho proboštská Milost Jan Jindřichův z Kamýku | |
---|---|
22. probošt litoměřický | |
Církev | římskokatolická |
Arcidiecéze | pražská |
Období služby | 1362–1368 |
Předchůdce | Jan z Hakenbornu |
Nástupce | Jindřich z Hakenbrunnu |
Osobní údaje | |
Datum úmrtí | 1370 |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
editovatZříceniny hradu Kamýk se nacházejí severozápadně od Litoměřic. Přívlastek „z Kamýka“ je v souvislosti se zmínku z roku 1319, kdy předek Jana Jindřicha rytíř Jindřich střežil z hradu Kamýk strategický tok Labe, který byl v té době nejvýznamnějším obchodním spojením severozápadních Čech s Míšní. V roce 1352 král však udělil hrad Kamýk v manství Zbyňku Zající z Házmburku a Jindřich z Kamýka získal tehdy tvrz v Pokraticích, kde se rod usadil. Začali se pak zapisovat jako „Kamýčtí z Pokratic“. Rod měl pak úzkou vazbu na kostel sv. Vojtěcha na okraji Litoměřic směrem k Pokraticích. Tvrz Kamýckých z Pokratic se nedochovala a její původní lokalita nebyla zatím s jistotou určena. Jan Jindřich z Kamýka (starší) byl dobrodincem řádu minoritů. Jeho syn, stejného jména, se pak stal duchovním.
Kariéra
editovatPo úspěšném studiu teologie se stal nejpozději roku 1353 farářem litoměřického městského kostela Všech svatých. Karel IV. ho povolal do Prahy jako dvorního kaplana, v důsledku čehož musel rezignovat na místo litoměřického faráře. Nejednalo se však o nepřipravený proces, protože Karel IV. pro Jana Jindřicha z Kamýka od papeže Inocence VI. získal již 23. února 1352 expektační breve (příslib na získání obročí) na kanonikát v Míšni. Roku 1353 požádal Karel IV. papeže o budoucí uvolněné kanonikáty v Praze, Olomouci a Břeclavi pro vybrané kněze, mezi nimiž byl i Jan Jindřich z Kamýka. 11. června 1353 obdržel první biskup litomyšlský Jan I. (1344–1353) papežský příkaz, aby se Jan Jindřich z Kamýka stal kanovníkem v Olomouci. 7. ledna 1362 byl konfirmován (listinou potvrzen) pro proboštství v kolegiátní kapitule sv. Štěpána v Litoměřicích. Stal se tak 22. proboštem kapituly.
Jako probošt byl patronem více farností (kolatur) a začal také uplatňovat prezenční právo svěřených farností. Např. v roce 1363 byl ke kostelu sv. Jiří v Litoměřicích po úmrtí tamního plebána Jana jmenován nový farář Mikuláš Mazonis. Tento fakt je považován za důkaz, že tento kostel vždy podléhal litoměřickým proboštům a ne městu Litoměřice. Za zmínku stojí, že ještě v roce 2011 se vede diskurs, zda ulice Svatojiřská (kde dříve stál zmíněný kostel sv. Jiří), patří k duchovní správě města Litoměřic se sídlem u kostela Všech svatých nebo katedrální farnosti sv. Štěpána.
Závěr života
editovatJan Jindřich z Kamýka rezignoval na obročí proboštství a zemřel patrně roku 1370.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 40.
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, s. 29-30
Externí odkazy
editovatPředchůdce: Jan z Hakenbornu |
22. probošt litoměřický 1362–1368 |
Nástupce: Jindřich z Hakenbrunnu |