Jan František Kryštof z Talmberka
Jan František Kryštof z Talmberka (německy Johann Franz Christoph von Talmberg, nebo von Thalenberg, 31. prosince 1644 v Ratajích nad Sázavou – 3. dubna 1698 na zámku Chrast) byl český šlechtic z rodu pánů z Talmberka a římskokatolický duchovní a třetí biskup královéhradecké diecéze.
| Jan František Kryštof z Talmberka | |
|---|---|
| 3. třetí biskup královéhradecké diecéze | |
 Rodový erb pánů z Talmberka | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Sídlo | Hradec Králové |
| Předchůdce | Jan Bedřich z Valdštejna |
| Nástupce | Bohumír Kapoun ze Svojkova |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 3. ledna 1677 světitel Jan Bedřich z Valdštejna |
| Osobní údaje | |
| Země |  České království |
| Datum narození | 31. prosince 1644 nebo 1646 |
| Místo narození | Rataje nad Sázavou |
| Datum úmrtí | 3. dubna 1698 |
| Místo úmrtí | Chrast |
| Místo pohřbení | Kostel svaté Markéty Antiochijské v Podlažicích |
| Rodiče | František Vilém z Talmberka, Uršula Kateřina, roz. z Pappenheimu |
| Povolání | kazatel, kanovník, katolický kněz, duchovní a katolický biskup |
| Související články | Páni z Talmberka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJeho rodiči byli František Vilém z Talmberka, český královský komorní rada a hejtman Čáslavského okresu a Uršula Kateřina, roz. z Pappenheimu. O jeho vzdělání mnoho nevíme. Kněžské svěcení přijal roku 1669 a poté se stal duchovním správcem v chrámu svatého Víta a děkan kolegiátní kapituly u svatého Apolináře v Praze. Byl rovněž kanovníkem v Olomouci a Výškovicích a také proboštství (prepozitutu) Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě.
Císař Leopold I. jmenoval Jana Františka Kryštofa z Talmberka za nástupce královéhradeckého biskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, jenž se stal arcibiskupem pražským a metropolitou českým. Potvrzení od papeže Inocence XI. proběhlo 19. října 1676 a biskupské svěcení přijal 3. ledna 1677 ve svatovítském chrámu v Praze z rukou svého předchůdce. Jelikož v té době v Hradci Králové dosud neexistovala důstojná biskupská rezidence, nový biskup Jan F. K. z Talmberka se do Hradce Králové přestěhoval až na naléhání papeže 23. října 1677.
I přes velmi omezené finanční možnosti biskupství podařilo se Talmberkovi přestavět někdejší dům rodu Gallasů na biskupskou rezidenci. V roce 1686 se však neúspěšně pokusil přenést svou rezidenci do starého purkrabství a starého zámku. Rovněž nebylo možno zřídit kněžský seminář ani obydlí pro duchovní správu katedrály, neboť královéhradečtí radní se nehodlali vzdát svých privilegií. I přesto se Talmberkovi podařilo vytvořit správu diecéze a své biskupství poprvé navštívit.
Po smrti byl pochován v tehdy nově postaveném (1696) barokním kostele svaté Markéty Antiochijské v někdejším Podlažickém klášteře, neboť tamní pozemky vlastnila královéhradecká diecéze.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Aleš Zelenka, Erwin Gatz In: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Duncker&Humblot, Berlin 1990. ISBN 3-428-06763-0, str. 500
Externí odkazy
editovat- Profil na The Hierarchy of the Catholic Church (anglicky)
| Předchůdce: Jan Bedřich z Valdštejna |
|
biskup královéhradecký 1676–1698 |
|
Nástupce: Bohumír Kapoun ze Svojkova |
