Jan Čep

Jan Čep (31. prosince 1902 Myslechovice u Litovle – 25. ledna 1974 Paříž) byl moravský spisovatel, esejista a překladatel (angličtina, francouzština, italština, němčina, španělština) katolické orientace. Užíval pseudonymů Josef Bříza, Jiří Drs, Jan Milovický, Hana Šnajdrová aj.

Jan Čep
Narození	31. prosince 1902 Myslechovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. ledna 1974 (ve věku 71 let) Paříž Francie Francie
Místo pohřbení	La Celle-Saint-Cloud
Povolání	spisovatel, překladatel, novinář, básník, rozhlasový komentátor, zahraniční zpravodaj, redaktor, prozaik, esejista a publicista
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	literatura, překlad, radiokomunikace a rozhlas
Ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třída, in memoriam (1991)
Manžel(ka)	Primerose du Bos
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině Jana Čepa (1874–1930) a Žofie roz. Vyplakalové (1879–1963). Jeho sourozenci byli Anna Skládalová (1903–1978), Antonín (1907), Václav (1908–1985; překladatel), Anděla Lauferová (1912–1988), Žofie Němcová (1914–1980) a Ludmila Sorblová (1919–1999).

V letech 1922–1926 studoval na FF UK češtinu, francouzštinu a angličtinu, studia však nedokončil. Během studií napsal své první literární dílo nazvané Anglické dojmy. Stal se spisovatelem a překladatelem z povolání, pracoval také jako nakladatelský lektor a publikoval v řadě časopisů a revuí (Akord, Cesta, Host, Listy pro umění a kritiku, Na hlubinu, Řád aj.). Osobně znal spisovatele, jako byli František Halas nebo Egon Hostovský. Blízké přátelství jej pojilo mj. s Janem Zahradníčkem či Bedřichem Fučíkem. V roce 1938 se stal kmotrem pozdějšího hudebníka Petra Skoumala.

Byl členem Moravského kola spisovatelů (1933–1948). Dne 26. února 1948 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů a v srpnu 1948 emigroval přes Aš do Francie (Paříž), kde i zemřel a byl pochován. Domů se již nikdy nevrátil.

V letech 1951–1954 žil v Mnichově, kde působil v rádiu Svobodná Evropa. Po roce 1954 se vrátil do Paříže, pro Svobodnou Evropu pracoval dále jako zpravodaj a autor kulturní rubriky (Kniha týdne atd.).

Mimo svoji vlast se necítil šťastný, protože k ní měl velmi silný vztah. Několikrát vážně přemýšlel o tom, že se stane knězem, ale nakonec se roku 1954 oženil (s Primerose Du Bos). Roku 1965 prodělal mozkovou mrtvici, což mu znemožnilo další veřejnou činnost.

O Čepově díle

Jako prozaik se prosadil zejména povídkami. F. X. Šalda jej hodnotil jako výborného povídkáře „jitřního zraku“, čímž mínil pohled zacílený k podstatě věcí, k neviditelné skutečnosti, zároveň ale (zdánlivě naivně) dětský (dítě je podstatným a častým Čepovým hrdinou). Jan Čep nepatří mezi ruralisty, neboť základním akcentem jeho próz není pro tento proud typické vyvyšování venkovského prostředí nad městské a řád jako ideová maxima, nýbrž existenciální napětí v duších jeho hrdinů. Nelze ho však zařadit ani mezi autory psychologických próz, protože hlavním dějištěm povídek je duchovní, nikoli jen duševní, svět jeho postav. Výstižně byla hlavní myšlenka Čepova díla popsána jako bojiště, na něž vystupuje Bůh, ďábel a člověk se svou nesmrtelnou duší; Bedřich Fučík ve své knize Píseň o zemi označuje Boha jako fakticky jediného partnera Čepových postav.

Čepovu esejistickou i prozaickou tvorbu výrazně ovlivnil pobyt u Josefa Floriana ve Staré Říši. Zde se setkal s autory, kteří měli napříště ovlivnit jeho esejistické dílo. Byl to zejména Romano Guardini, Jacques Maritain a Gabriel Marcel. Tito katoličtí myslitelé zasáhli hluboce Čepovo myšlení směrem ke křesťanskému personalismu. Základním pojmem Čepovy poetiky je pojem „dvojí domov“, napětí pociťované mezi viditelnou a neviditelnou skutečností, životem a smrtí, světem tohoto světa a světa onoho, k němuž je branou smrt. V této souvislosti Čep často cituje sv. Pavla a jeho výrok ze začátku 13. kapitoly Prvního listu Korinťanům (1 K 13) o „vidění jen v zrcadle a podobenství“: v tomto životě vidíme jen částečně, po smrti však uvidíme reálný stav věcí; po tomto reálném vidění (a vpuštění do „druhého domova“, tj. k Bohu) neustále toužíme. Protože jej však zatím nemůžeme získat, je náš pobyt na vezdejším světě poznamenán smutkem. Čepova esejistická tvorba je zcela rovnocennou součástí jeho díla.

V roce 1929 uspořádal a vydal Archy č. 10, [K Epiphaniím L. P. 1929]. [Číslo 10/1929 vyšlo v Praze.] Od roku 1991 vycházejí jeho sebrané spisy (péčí Mojmíra Trávníčka a Bedřicha Fučíka).

Dílo

• Dvojí domov: prosy (Praha: Ladislav Kuncíř,1926), povídky; Dvojí domov (Brno: A. Píša, 1937), 30 povídek ze tří povídkových knih: Zeměžluč, Letnice, Děravý plášť.
• Vigilie (Praha: Rudolf Škeřík, 1928), povídky.
• Cesta na jitřní (Praha: Obchodní tiskárna Melantrich,1930), baladická povídka.
• Zeměžluč (Praha: Melantrich, 1931), obsahuje Dvojí domov, Vigilie a Zeměžluč; hrdinové zde překonávají těžký osud návratem k rodovým tradicím a náboženskou vírou; 3. vyd. Vyšehrad, 1941;
• Letnice (Praha: Melantrich, 1932. Úroda: Sbírka současné prózy, sv. 35), obsahuje „Letnice“, „Jakub Kratochvíl“, „Nedělní odpoledne“.
• Děravý plášť (Melantrich, 1934. Úroda: sbírka krásné prózy, sv. 62.); 2. vyd. Melantrich, 1935. Úroda: sbírka krásné prózy, sv. 62; 3. vyd. Vyšehrad, 1942. Spisy Jana Čepa; 4. vyd. Vyšehrad, 1947, Spisy Jana Čepa, sv. 3. Epika. Nová řada, sv. 6.
• Hranice stínu: román (Melantrich, 1935. Úroda: sbírka krásné prózy, sv. 68.); 6. vyd. Vyšehrad, 1947. Spisy Jana Čepa, sv. 1. Epika. Nová řada, sv. 1. Hrdina Čepova jediného románu, učitel Randa, se po milostném zklamání a existenční prohře vrací do rodného kraje, svěřuje se svému dědečkovi a ve vesnickém prostředí a víře mizí jeho deprese a nachází smysl svého života.
• Ponocný (Praha: Spolek českých bibliofilů, 1935, dřevoryty Emil Kotrba, 31 s.);
• SEDLÁČEK, Vojtěch. Žně. [Cyklus patnácti původních litografií tekstem doprovodil Jan Čep, upravil Ladislav Sutnar]. V Praze: Státní grafická škola, 1936. Soukromé tisky Státní grafické školy. Řada druhá, číslo 4.
• Modrá a zlatá: povídky (Praha: Melantrich, 1938. Melantrichova laciná knihovna, sv. 4); tři drobné prózy („Ponocný“, „Zápisky Jiljího Klena“ „Zatopená ves“); patrně mezi lety 1938 a 1942 znovu v Melantrichu; 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 1942. Spisy Jana Čepa; opět se zde objevuje návrat do rodného kraje.
• Příbuzenstvo (Praha: Vyšehrad, 1938. Vánoční tisk Katolického Literárního Klubu, [č.] 2).
• Tvář pod pavučinou (1. a 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1941; 3. vyd. Praha: Literární a umělecký klub, 1941. Luk, roč. 3, sv. 2; 4. vyd. Literární a umělecký klub : Vyšehrad, 1941; 5. vyd. Vyšehrad, 1942; obsahuje povídky „Příbuzenstvo“, „Proměny“, „Tvář pod pavučinou“, „Variant“ a „Oldřich Babor“; vrací se ke svému oblíbenému tématu (návrat) a ještě přidává nostalgii a tragický pocit ze smrti.
• Lístky z alba (Brno: Josef Stejskal, 1944. Edice malých próz, sv. 2), soubor pěti drobných próz („Stínohra“, „Stará zahrada“, „Komůrka“, „Rodokmen“, „Tajemství našich setkání“).
• Sestra úzkost: výbor z povídek (Brno: Akord, 1944, Edice Akord, sv. 32).
• Polní tráva: prózy (Praze: Fr. Borový, 1946. Žatva, sv. 60; v témže roce Brno: Svobodné noviny. Knihovna Svobodných novin, roč. 9, sv. 2); soubor šesti drobných próz („Polní tráva“, „Staník“, „Host“, „Lístky z alba“, „Setkání“, „Svatojanská pouť“).
• Rozptýlené paprsky: essaye, proslovy a meditace (Olomouc: Krystal, 1946. Dominikánská edice Krystal, sv. 72.). Dostupné také z: http://librinostri.catholica.cz/download/CepJaRozpPapr46-OCRp.pdf

V době emigrace, chronologicky

V emigraci psal především esejistická díla.

• Cikáni ([Mnichov]: Sdružení československých politických uprchlíků v Německu, 1953. 88 s.); povídky a novely vydané v mnichovské emigraci.
• Malé řeči sváteční (Řím, Křesťanská akademie, 1959, 77 s., Vigilie, sv. 12.); eseje.
• O lidský svět: rozhlasové úvahy (Řím: Křesťanská akademie, 1953. 163 s., Studium, sv. 3).
• Samomluvy a rozhovory (Norman: Dept. of Modern Languages, The University of Oklahoma, 1959. 117 s. Sklizeň svobodné tvorby, sv. 35); úvahy, eseje.
• Zápisky Jiljího Klena (Mnichov: [přátelé], 1963 nebo 1964, 142 s.); próza ze souboru Modrá a zlatá (Praha 1938).
• Poutník na zemi (Řím: Křesťanská akademie, 1965); výbor z knih rozhlasových úvah O lidský svět (1953), Malé řeči sváteční (1959), Samomluvy a rozhovory (1959), s předmluvou autora.
• Sestra úzkost: výbor z povídek (Brno: Blok,1969); sbírka 12 povídek vydaných v letech 1926–1941.
• Sestra Úzkost: zlomky autobiografického eseje (posmrtně; 1975, Řím: Křesťanská akademie); autobiografické eseje (vzpomínková kniha).
• Zeměžluč; Letnice; Děravý plášť (Praha: Československý spisovatel, 1969. 323 s.).

Souborná vydání v 90. letech, chronologicky

• ČEP, Jan; FUČÍK, Bedřich, ed. a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Dvojí domov. 2., dopl. vyd. Praha: Vyšehrad, 1991. 340 s. ISBN 80-7021-077-X. (Souborné vydání prvních tří prozaických sbírek Zeměžluč, Letnice, Děravý plášť je doplněno o črty z pozůstalosti s názvem „Etudy pro paní J.“.)
• ČEP, Jan; FUČÍK, Bedřich, ed. a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Rozptýlené paprsky. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1993. 357 s. ISBN 80-7021-059-1. (Obsahuje esejistickou tvorbu do roku 1948.)
• ČEP, Jan. Hranice stínu. 1. vyd. Brno: Proglas [a Praha: Vyšehrad], 1996. 262 s. ISBN 80-902146-1-4. (Obsahuje román Hranice stínu a povídkový soubor Modrá a zlatá.)
• ČEP, Jan; FUČÍK, Bedřich, ed. a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Samomluvy a rozhovory. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1997. 315 s. ISBN 80-7021-210-1. (Obsahuje knižně vydané výbory rozhlasových úvah O lidský svět, Samomluvy a rozhovory, Malé řeči sváteční a doplňky.)
• ČEP, Jan; FUČÍK, Bedřich, ed. a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Poutník na zemi. 1. vyd. Brno: Proglas [a Praha: Vyšehrad], 1998. 292 s. ISBN 80-902146-3-0. (Obsahuje soubor rozhlasových promluv Poutník na zemi, Sestra úzkost: zlomky autobiografického eseje a doplňky vybrané z exilového tisku.)
• ČEP, Jan; FUČÍK, Bedřich, ed. a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Polní tráva. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1999. 381 s. Spisy Jana Čepa, [sv.] 3. ISBN 80-7021-348-5. (Obsahuje povídkové soubory Tvář pod pavučinou, Polní tráva, Cikáni a jiné prózy.)

Další, chronologicky

• ČEP, Jan. Hlasatel ducha. In: F. X. Šaldovi: s kruhem přátel uspořádal Josef Hora [k 22. prosinci 1932]. Na Smíchově: Otto Girgal, 1932, s. 25.
• STRATIL, Václav, ed. Kameny základní. Břeclav: Kostelní výbor, 1946. 75 s. [Napsali básníci a spisovatelé. Jan Dokulil, František Křelina, F.X. Šalda, Jan Čep, Paul Claudel, Jaroslav Durych, Josef Vašica, Jan Kameník, Albert Vyskočil, Jan Zahradníček, Jakub Deml, …]
• JENÍČEK, Jiří a MENZEL, Josef, ed. Chrám sv. Víta v obrazech Jiřího Jeníčka: [Snímky z let 1942–1946]. Úvod napsal Jan Čep. 1. vyd. Praha: Universum, 1947. 39 s., 7 nečísl. s., 122 s. obr. příloh.
• ČEP, Jan. Holubí princezna. Plumlov: Ladislav Šebela, 1977. [16] l., [1] l. obr. příl. [Vyd. podle rukopisu z r. 1927, věnovaného Františce Florianové (dceři Josefa Floriana ze Staré Říše), tehdy desetileté, k 31. prosinci 1977 jako připomínka 75. narozenin Jana Čepa.]
• ČEP, Jan. Básníkovo společenství a dědictví. Doslov Mojmír Trávníček [podepsaný M.T.] Plumlov: Ladislav Šebela, 1978. 40 nečísl. s. Čepiana, sv. 5. [Novoročenka. Neúplný text Čepovy přednášky z 30. let.]
• ČEP, Jan. O Paulu Claudelovi. Doslov Mojmír Trávníček [podepsaný M.T.]. Plumlov: Ladislav Šebela, 1981. 32 nečísl. s. Čepiana, sv. 8. [Dopis Jana Čepa P. Caudelovi, vzpomínka na setkání s Claudelem, Čepův úvod k česko-francouzskému vydání Svatých obrázků českých. Novoročenka.] [Všechny tři texty přeloženy z francouzštiny.]
• ČEP, Jan a ŠALDA, F. X. Hranice stínu: dvakrát o románu Jana Čepa. Úvod Mojmír Trávníček [podepsaný M.T.]. Plumlov: Ladislav Šebela, 1983. 16 nečísl. s. Čepiana, sv. 10. [Novoročenka s připomínkou 81. narozenin Jana Čepa. Autoreferát Jana Čepa a kritika F. X. Šaldy.] [Text Jana Čepa přeložený z francouzštiny.]
• ČEP, Jan a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Události a lidé. 1. vyd. Praha: Práce, 1991. 203 s. Tvar. ISBN 80-208-0200-2.
• Novohradské divertimento = Gratzener Divertimento. 1. vyd. [České Budějovice]: Růže, 1991. 157 s. ISBN 80-7016-040-3. [Obsahuje Mozartova cesta do Prahy v překladu Jana Čepa.]
• ČEP, Jan. Sestra úzkost: zlomky autobiografického eseje. 2., dopl. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1993. 127 s. Knižnice revue Proglas. Osobnosti, sv. 1. Z franc. přel. Václav Čep a Bedřich Fučík. K vyd. připravil, doslov a ediční pozn. napsal Mojmír Trávníček.
• ČEP, Jan; ZAHRADNÍČEK, Jan a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Korespondence. [Díl 1], 1931–1943. 1. vyd. Praha: Aula, 1995. 407 s. Fontes, sv. 1.
• ČEP, Jan; ZAHRADNÍČEK, Jan a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Korespondence. [Díl 2.] 1943–1948. Praha: Aula, 2000. 416 s. Uvedeno chybné ISBN (80-902667-8-9), správné, v knize neuvedené je 80-86751-00-7.
• ČEP, Jan. Umění a milost. Ed. Mojmír Trávníček. 1. vyd. Brno: Vetus Via, 2001. 117 s. Díla a Lidé, sv. 12. ISBN 80-86118-76-2. (Výbor literárně-kritických esejů.)
• ČEP, Jan a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Zmrzlá srdce: (z juvenilií 1921–1925). 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2002. 50 s. ISBN 80-7050-409-9.
• ČEP, Jan. Před námi tma a mráz: (dopisy z let 1942–1945). [Předmluvu naps. Věra Šmídová.] 1. vyd. Praha: Torst, 2004. 86 s. ISBN 80-7215-213-0. [Třiadvacet dopisů Jana Čepa z rodných Myslechovic Věře Procházkové (později provdané Šmídové) do Rokycan v době okupace. V. Šmídová (1923–2015) je autorkou disertační práce o Janu Čepovi (Dílo Jana Čepa, 1948), kterou obhájila díky osobní statečnosti Alberta Pražáka.
• ČEP, Jan a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Dojmy z Anglie. 1. vyd. Šternberk: Sternberg, 2007. 119 s. ISBN 978-80-903896-0-1.
• ČEP, Jan a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Červený muškát: a jiné prózy z let 1921–1938. 1. vyd. Šternberk: Sternberg, 2011. 300 s. ISBN 978-80-903896-1-8.
• ČEP, Jan. Povídky: výbor. 1. vyd v České knižnici. Brno: Host, 2016. 338 s. Česká knižnice, sv. 85. ISBN 978-80-7491-657-1.
• ČEP, Jan. Meditace. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2019. 491 s. ISBN 978-80-7325-484-1. [Eseje Jana Čepa, které jsou editovány v této knize, jsou jedním z badatelských objevů Jana Zatloukala, který se ve francouzských archivech pokoušel dohledat prameny k Čepovu exilovému období.]
• ČEP, Jan. V setmělém horizontu: deník, zápisníky a pracovní texty z let 1929–1943. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2022. 327 s. ISBN 978-80-7325-559-6.
• …

Zpracováno jako audio

• ČEP, Jan. Cesta na jitřní a jiné prózy [zvukový záznam]. Brno: CDK, ©2013. 1 audiodisk (3 hod., 21 min.). Obsahuje: „Cesta na jitřní“, „Nedělní odpoledne“, „Člověk na silnici“, „Variant“, „Oldřich Babor“ (úryvek), „Komůrka“, „Rodokmen“, „Cikáni“, Květnové dni“. Textová příloha Mojmír Trávníček.
• ČEP, Jan. Hranice stínu [zvukový záznam]. Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana [níže jen KTN], 2004. 1 zvuková deska (4.46:35).
• ČEP, Jan. Dvojí domov [zvukový záznam]. Praha: KTN, 2008. 1 CD (15.02:25).
• ČEP, Jan. Cesta do Emauz: velikonoční listování v díle Jana Čepa [zvukový záznam]. Praha: KTN, 2014. 1 zvuková deska (00.52:04).

Čepovy překlady

• Překlady z angličtiny
  • Sherwood Anderson: Smutní trubači a jiné povídky; Stará Říše na Moravě: Marta Florianová, 1927. Dobré dílo, sv. 90. 2. vyd. pod názvem Smutní trubači: (čtyři povídky); Brno: Vetus Via, 1999. Edice dobré četby, sv. 8. ISBN 80-86118-37-1.
  • Maurice Baring: Cesta do neznáma; překlad s Timotheem Vodičkou; Praha: Rudolf Škeřík, 1936. 473 s. Symposion, sv. 91.
  • Maurice Baring: Šálení času: (Daphne Adeane): román (v orig. Daphne Adeane); Praha: Symposion, 1929. Symposion, sv. 39; 2. vyd. pod názvem Šálení času, Praha: Symposion, Rudolf Škeřík, 1935. Symposion, sv. 39 (319 s.); 3. vyd. tamtéž, též Symposion, sv. 39 (290 s.).
  • John Barrow: Vzpoura a loupežné přepadení na královské lodi Bounty; překlad se Stašou Jílovskou; Praha: Václav Petr, 1929. Románová knihovna „Vír“, 16.
  • Joseph Conrad: Tajný agent (The secret agent): prostý příběh (The secret agent); Praha: Melantrich, 1930.
  • John Galsworthy: Silnější než smrt (Beyond); 1. část přel. J. Čep, 2.– 4. část Bohuslav Rovenský. Praha, Melantrich 1930; 2. vyd. 1933 tamtéž, edice Úroda: sbírka krásné prózy, sv. 14; [3. vyd. ?]; 4. vyd. 1935 jako 2. sv. Spisů Johna Galsworthyho, ed. Úroda; 5. vyd. 1936 jako 2. sv. Spisů Johna Galsworthyho; 6. vyd. 1948 jako 2. sv. Spisů Johna Galsworthyho, ed. Kmen.
  • William Henry Hudson: Purpurová země (Purple land); Praha: Rudolf Škeřík, 1930. Edice Symposion, sv. 42; 2. vyd. 1941 tamtéž; 3. vyd. (uvedeno jako 2. vyd.) Praha: Vyšehrad, 1971.
  • Josephine Johnsonová: Teď v listopadu (Now in November) 2. vyd. Praha: Novina, 1940. Luk, sv. 8.
  • Bruce Marshall: Plná slávy (All Glorious Within); 1. vyd. Praha: Katolický literární klub, 1948, pod jménem Hana Šnajdrová; 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 1948, také pod jm. Hana Šnajdrová. Ve vydáních v letech 1969 (Praha: Vyšehrad), 1993 (Praha: Zvon), 2003 (Kostelní Vydří: Karmelitánské nakl.) a 2017 (Praha: Karmelitánské nakl.) uvedeno Čepovo jméno.)
  • Bernard Shaw: Pygmalion (Pygmalion); překlad Karlem Muškem. 2. vyd. Praha: B. M. Klika, 1926. Hry G. B. Shawa, 2. V roce 1946 jako pracovní text stejnojmenné hry v Nár. divadle.
  • Bernard Shaw: Pekelník (Devil’s disciple); překlad s Karlem Muškem. 2. vyd. Praha: Zátiší, Knihy srdce i ducha, 1926. Hry G. B. Shawa, sv. 23.
  • Robert Louis Stevenson: Černý šíp: příběh z válek dvou růží (The Black Arrow); Praha: Rodinná knihovna, Henning Franzen, 1929. Četba domova. Nezměněné vyd.: Praha: Mars, 1934.
  • Robert Louis Stevenson: Černý šíp (The Black Arrow); Praha: Melantrich, [193-?, 1940]. Melantrichova laciná knihovna klasiků, sv. 21. [Dále též Praha: Melantrich, 1931. Melantrichova knižnice, sv. XLVII. (117–118); Praha: B. Stýblo, 1947. Stýblova knihovna vybrané četby, sv. 49.]
  • Robert Louis Stevenson: Essaye; Stará Říše na Moravě: Marta Floriánová, 1938. Dobré dílo, sv. 128. 2. vyd. Brno: Vetus Via, 1999. Edice dobré četby, sv. 9. ISBN 80-86118-49-5. [Soubor čtyř esejů.]
  • Robert Louis Stevenson: Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda (The Strange Case of Dr. Jekyll and Mr. Hyde); Praha: Pourova edice, 1940. Příběhy, sv. 1.
  • Robert Louis Stevenson: Poklad na ostrově (Treasure Island); Praha: Melantrich, 1930. Melantrichova knižnice, sv. 27. V témže roce Melantrich vydal brožované vydání ve dvou svazcích. Melantrichova knižnice sv. 72–73.
• Překlad z estonštiny
  • August Gailit: Ostrov lovců tuleňů: román (v orig. Karge meri); pod jménem Jiří Drs; Praha: Rudolf Škeřík a spol., 1941. Symposion, sv. 133.

• Překlady z francouzštiny
  • Honoré de Balzac: Eugenie Grandetová; Venkovský lékař; překlad Vilém Szpyk („Eugenie Grandetová“) a J. Čep („Venkovský lékař“); Praha: Melantrich, 1929. Melantrichova knižnice, sv. 11. (Ilustr. František Tichý.)
  • Georges Bernanos: Deník venkovského faráře: román (v orig. Journal dun curé de campagne); Praha: Melantrich, 1937. Epika: knihovna světových románů, sv. 10; 2. vyd. pod názvem Deník venkovského faráře Praha: Vyšehrad, 1969; 3. vyd. Purley: Rozmluvy, 1988. 226 s. ISBN 0-946352-55-0. 2. a 3. vyd. přeložil spolu s bratrem Václavem Čepem.
  • Georges Bernanos: Odpadlík. Díl první, Přetvářka; Praha: Aventinum, 1931. Kmen. Knihy dnešku, sv. 23. Odpadlík. Díl druhý, Radost, tamtéž, 1931. Kmen. Knihy dnešku, sv. 24. Odpadlík. Díl první, Přetvářka. Díl druhý, Radost; Praha: O. Štorch-Marien, 1931. Knihy dnešku, sv. 23, 24.
  • Georges Bernanos: Zločin; Praha: Rudolf Škeřík a spol., 1937. Symposion, sv. 95.
  • Paul Claudel: Images saintes de Bohême: Svaté obrázky české; Řím: Křesťanská akademie, 1958. Vigilie, sv. 9.
  • Gustave Flaubert: Paměti bláznovy; Smarh; Listopad; Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1930. Aventinská knihovna klasiků. Aventinum, sv. 270. Spisy Gustava Flauberta, 11. Přeložili Arnošt Procházka, Jan Čep („Smarh“) a Arnošt Bareš.
  • Camile Mayranová: Zima = L'hiver; Praha: Melantrich, 1939. Epika, sv. 15.
  • Henri Pourrat: Kašpar z hor (Vaillances farces et gentillesses de Gaspard des Montagnes); Praha: Melantrich, 1932. 2 svazky. Úroda, sv. 33, 34. Svazek I přel. J. Čep, sv. II přel. J. Čep spolu s bratrem Václavem Čepem. 2. vyd.: Praha: Melantrich, 1935. Úroda – sbírka krásné prózy, sv. 33, 34. Třetí vydání (uváděné jako druhé): Praha: Vyšehrad, 1969.
  • Charles-Ferdinand Ramuz: Adam a Eva: román (Adam et Ève); Praha: Jan Laichter, 1939. Laichterova sbírka krásného písemnictví, XLV.
• Překlady z italštiny
  • Agostino Gemelli: Františkánské poselství světu (v orig. Il francescanesimo); Praha: Ladislav Kuncíř, 1948. Kuncířovy knihy, sv. 379; Vinice Páně, sv. 36. Přeložil spolu s Marko Weirichem (uváděn též jako Marco nebo Marek Weirich).
  • Alberto Moravia: Římanka (La Romana); Praha: Odeon, 1966. Klub čtenářů, sv. 230; tamtéž 1976. Galérie klasiků; Praha: Levné knihy KMa, 2003. Edice světových autorů. ISBN 80-7309-088-0; Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1727-7.
• Překlady z němčiny

Čepova dedikace s uvedeným pseudonymem

• • Paula Groggerová: Brána na Grimmingu: román. Kniha první (v orig. Das Grimmingtor); Praha: Jos. R. Vilímek, 1941. Světová žeň, sv. 14.
  • Paula Groggerová: Brána na Grimmingu: román. Kniha II; překlad s Karlem Dvořákem; Praha: Jos. R. Vilímek, ©1941. Světová žeň, sv. 15.
  • Eduard Mörike: Mozartova cesta do Prahy (Mozart auf der Reise nach Prag); Praha: Melantrich, 1932. Melantrichova knižnice, sv. 53. Povídku „Mozartova cesta do Prahy“ přeložil Jan Čep, další dvě povídky Jan Zahradníček.
  • Rudolf Schmied: Carlos a Nicolás: dětská dobrodružství v Argentině; Praha: Melantrich, 1930.
  • Karl Heinrich Waggerl: Chléb: román (Brot); Praha: ELK 1942. Pod jménem Josef Bříza.
• Překlady ze španělštiny
  • Ciro Alegría: Zlatý had: román (v orig. La serpiente de oro); Praha: Rudolf Škeřík, 1942. Symposion, sv. 142
  • Rómulo Gallegos: Doňa Barbara: román (Doña Bárbara); Praha: Melantrich, 1936. Epika, knihovna světových románů, sv. 2. Pod názvem Doňa Barbara: Praha: Odeon, 1971. Světová knihovna.

V roce 1959 přeložil román Egona Hostovského Dobročinný večírek do francouzštiny (La charité mene le bal).

Čepův bratr Václav Čep (* 10. 10. 1908 Myslechovice, † 26. 9. 1986 Praha) překládal z italštiny, francouzštiny a španělštiny. Zaměřoval se na prózu 19. a 20. století, na romány a na převody z moderních italských dějin.

Zajímavosti

• I když je jako datum jeho narození uváděn 31. prosinec 1902, ve skutečnosti se narodil až po půlnoci, tedy 1. ledna 1903. Jeho synovec Jiří Skládal ve své knize Kde se vzal Jan Čep uvádí, že o mylný záznam v křestním listu se postaral Čepův otec: usoudil, že být jakoby o rok starší bude pro syna v životě lepší.
• Václav Černý uvádí ve svých pamětech: … Čep toužil hlavně po rodné hroudě a teplém vzduchu nad ní, chyběla mu sladká družnost přátelská, nyl po domově. Tu bylo možno pronášet slova útěchy bez uzardění za jejich lživost, situace byla u nás roku 1966 natolik politicky pokročilá, že bylo do několika roků možné předpovídat uvolnění interdiktu nad Čepem vysloveného, a v Praze už byli lidé, kteří by pečovali o čin. Co nebylo možné v Čepově nemocném srdci ničím přikrýt, byla vzpomínka: před čáskem byla v Paříži v Hoffmeisterově režii delegace československé obce spisovatelské, na jejím čele Hrubín, byl jsem rád, že jsem svou pomocí verlainovsko-mallarméovskou expříteli, který francouzsky ústa otevřít nedovedl, k té cestě a cti přidopomohl; na zprávu o příjezdu delegace Čep poslal Hrubínovi do hotelu dopis, dopis příteli z nejstarších, byl by ho rád uvítal u sebe, ve své domácnosti. A Hrubín, básník režimu, ten dopis před očima svědků – potřeboval jich do Prahy – roztrhal a spláchl v abortu [záchodu], ať všichni vidí, že nemá, nechce mít nic společného se zrádcem.

Odkazy

Literatura

• BARTKOVÁ, Hana. Plumlovský literární sběratel a publicista Ladislava Šebely [ sic!] by oslavil 90 let. Prostějovský deník [online]. 1. 3. 2022 [cit. 8. 2. 2025]. Dostupné z: https://prostejovsky.denik.cz/ctenar-reporter/plumlovsky-literarni-sberatel-a-publicista-ladislava-sebely-by-oslavil-90-let-20.html
• BAUER, Michal. Jan Čep jako básník paměti. In: Osobnost Mojmíra Trávníčka v české literatuře: sborník příspěvků z literární konference, zámek Vsetín 18.–19. října 2006. Vsetín: Malina, 2007, s. 11–15. ISBN 978-80-903010-9-2.
• BAUER, Michal, ed. Jan Čep ve vzpomínkách své rodiny. 1. vyd. Praha: Torst, 2007. 225 s. ISBN 978-80-7215-312-1.
• Biografický slovník českých zemí. Č–Čerma [10. svazek]. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 579–580. Ved. redakčního kolektivu Pavla Vošahlíková. 
• ČEP, Jan a ZATLOUKAL, Jan, ed. Francouzští přátelé Jana Čepa. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2016. 371 s. ISBN 978-80-7325-407-0. [Monografie mapuje Čepovo exilové působení aj., dále dokumenty, texty, korespondence – Albert Béguin, Georges Bernanos, Hubert Beuve-Méry, Paul Claudel, Daniel-Rops, Pierre Emmanuel, Julien Green, Gabriel Marcel, Madeleine Monzerová, Emmanuel Mounier, Maurice Nédoncelle, Jean Pasquier, Henri Pourrat , Henri Queffélec, Georges Rouzet, Victor-Lucien Tapié; související: Charles Baudelaire, Louis Chaigne, Henri Mondor, Blaise Pascal, Charles Péguy.
• ČEP, Jan; KOMENDA, Petr, ed. a ZATLOUKAL, Jan, ed. Kniha týdne. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015. 559 s. ISBN 978-80-7325-380-6. [Čepův rádiový program (v Radio Free Europe) o světové literatuře „Kniha týdne“ je kvalitativně i kvantitativně zásadní součástí Čepova exilového díla. Čepovy „knihy týdne“ v mnohém přesahují stroze informativní charakter recenze. V době jejich vysílání přinášely vítané osvěžení do kulturní vyprahlosti komunistické reality. Udržovaly posluchače v kontaktu se svobodnou tvorbou a seznamovaly je s předními jmény světové literatury, jako jsou Albert Camus, François Mauriac, Julien Gracq, Marguerite Durasová, Nathalie Sarrautová, Julien Green, Françoise Saganová, Marguerite Yourcenarová, a mnoho dalších. Čepovy „mluvené recenze“ jsou též odrazem jeho četby.]
• ČEP, Jan; PEŠKA, Vladimír a ZATLOUKAL, Jan, ed. Milý Vladimíre… Milý Maestro… vzájemná korespondence Jana Čepa a Vladimíra Pešky (1951–1966). 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009. 177 s. ISBN 978-80-7325-200-7.
• ČEP, Jan; POURRAT, Henri a ZATLOUKAL, Jan, ed. Vzájemná korespondence. Překlad Jan Zatloukal a Hana Krpcová. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2021. 339 s. ISBN 978-80-7325-522-0.
• ČERNÝ, Václav. Paměti: 1945–1972. 3. díl. 2. rozš. vyd. Brno: Atlantis, 1992. 670 s. ISBN 80-7108-036-5.
• EMINGER, Zdeněk A. Přátelství, které vám změní život. In: iLiteratura.cz [online]. 12. 2. 2017 [cit. 8. 2. 2025]. [Obsáhlá recenze Zatloukalovy knihy Francouzští přátelé Jana Čepa. Eminger mj. uvádí, že „Je dobře, že se vedle prací Martina C. Putny, Jaroslava Meda, ale třebas také Zdeňka Rotrekla (Skrytá tvář české literatury, Blok, 1993) či Bedřicha Fučíka (Čtrnáctero zastavení, Melantrich, 1992) objevuje i Zatloukalova badatelská práce, odvislá od jeho francouzských cest a stáží a mnoha hodin strávených v knihovnách a archivech.“] Dostupné z: https://www.iliteratura.cz/clanek/37797-zatloukal-jan-francouzsti-pratele-jana-cepa
• ETTLER, Dominik. Legio Angelica – historie a inspirace pro výchovu ministrantů. Praha, 2016. 88 s. Diplomová práce. Ved. práce prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D. Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Katedra fundamentální a dogmatické teologie. [Viz s. 19 pod čarou (odkaz č. 40).] Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/75970/DPTX_2013_2_11260_0_315759_0_152359.pdf?sequence=1&isAllowed=y
• FIALA, Jiří, ed. a VALOUCH, František. Konference o díle Jana Čepa: Olomouc 9.–10. března 1998. Olomouc: Danal, 1999. 121 s. ISBN 80-85973-58-8.
• FUČÍK, Bedřich. Čtrnáctero zastavení. 2. vyd. Praha: Triáda, 2016. 424 s. ISBN 978-80-7474-180-7.
• FUČÍK, Bedřich. Čtrnáctero zastavení. 1. vyd. Praha: Melantrich: Arkýř, 1992. 357 s. ISBN 80-70-23-109-2.
• FUČÍK, Bedřich; BINAR, Vladimír, ed. a TRÁVNÍČEK, Mojmír, ed. Píseň o zemi. 1. knižní vyd. Praha: Melantrich, 1994. 445 s. Dílo Bedřicha Fučíka, sv. 4. ISBN 80-7023-178-5.
• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. (Dějiny a kultura, sv. č. 10.). ISBN 80-7325-029-2. 
• HRDLIČKA, Josef. Jan Čep and Milada Součková: Two Modes of Nostalgia. Bohemica Olomucensia. 2015, roč. 7, č. 2, s. 51–61. ISSN 1803-876X. DOI: 10.5507/bo.2015.016. Přístup také z: https://www.researchgate.net/publication/370051857_Jan_Cep_and_Milada_Souckova_Two_Modes_of_Nostalgia
• KOMÁREK, Karel. Čep, Durych a několik příbuzných. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2014. 210 s. Litera libera, sv. č. 1. ISBN 978-80-87895-06-1.
• KUBÍČEK, Tomáš. Dvojí domov Jana Čepa. 1. vyd. Brno: Host, 2014. 282 s. ISBN 978-80-7491-261-0. [Mimo jiné bibliografie Čepova díla, Čepovy šifry a pseudonymy.]
• MED, Jaroslav. „Básník jitřního zraku“ – Jan Čep. In: MED, Jaroslav. Spisovatelé ve stínu. 2., rozšíř. vyd., v Portále 1. vyd. Praha: Portál, 2004, s. 109–114. ISBN 80-7178-939-9.
• MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939). 1. vyd. Praha: Academia, 2010. 340 s. (Novověk, sv. 8). ISBN 978-80-200-1823-6. 
• MED, Jaroslav. Od skepse k naději: studie a úvahy o české literatuře. 1. vyd. Svitavy: Trinitas, 2006. 245 s. Studium, sv. č. 186. ISBN 80-86885-04-6.
• MUKAŘOVSKÝ, Jan, ed. Dějiny české literatury. IV, Literatura od konce 19. století do roku 1945. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 613. 
• POURRAT, Henri a ZATLOUKAL, Jan, ed. Correspondance Henri Pourrat – Jan Čep (1932–1958): ce n'est qu'un mot pour l'amitié. Clermont-Ferrand: Société des Amis d’Henri Pourrat, 2014. 316 s. Cahiers Henri Pourrat, 29. ISSN 0751-266X.
• PUTNA, Martin C; BEDŘICH, Martin, ed. Česká katolická literatura v kontextech: 1918–1945. 1. vyd. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6. 
• ROTREKL, Zdeněk. Skrytá tvář české literatury. 4. vyd., v Bloku 2. vyd. V Brně: Blok, 1993. 240 s. ISBN 80-7029-141-9.
• RULF, Jiří. Literáti: příběhy z dvacátého století. 1. vyd. Praha: Paseka, 2002. 147 s. Klub přátel poezie, Výběrová řada. ISBN 80-7185-450-6.
• SKLÁDAL, Jiří. Kde se vzal Jan Čep: vzpomínky, pohledy a postřehy z rodinného prostředí: texty – obrázky – zvukové nahrávky – hanáčtina. 1. vyd. Praha: J. Skládal, 2006. 80 s. ISBN 80-239-7487-4.
• SKOUMAL, Aloys et al. Spiritus agens Aloys Skoumal: korespondence Aloyse Skoumala s Janem Čepem a Františkem Halasem. 1. vyd. Praha: Torst, 2015. 395 s. ISBN 978-80-7215-494-4.
• SLAVÍK, Ivan. Hory roků. 1. vyd. Praha: Triáda, 1999. 596 s. Delfín, sv. 18. ISBN 80-86138-08-9.
• ŠTRYCHOVÁ, Iva. Motiv smrti v prozaickém díle Jana Čepa. Svitavy: Trinitas, 1994. 116 s. Vigilie, sv. 72. ISBN 80-901457-2-8.
• TOMEŠ, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. I. díl, A–J. Praha: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. 
• TRÁVNÍČEK, Mojmír. Pouť a vyhnanství: život a dílo Jana Čepa. Brno: Proglas, 1996. 189 s. ISBN 80-902146-0-6.
• VŠETIČKA, František. Energie Ephialta: o kompoziční poetice české prózy padesátých let 20. století. Praha: Cherm, 2018. 329 s. Duch a tvar, sv. 10. ISBN 978-80-86370-69-9. [S. 36–[40] Cikáni Jana Čepa.]
• WIENDL, Jan. Hledači krásy a řádu: studie a skici k české literatuře 20. století. 1 vyd. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2014. 304 s. Mnemosyne, sv. 12. ISBN 978-80-7308-505-6. [S. 192–194: Sestra života a smrti. Zastavení první nad textem Sestra úzkost; s. 195–207: Cesta k umění Jana Čepa. Zastavení druhé nad povídkou Cesta na jitřní.]
• WIENDL Jan. Paul Claudel a hledání pravé moderny v meziválečné české literatuře. Slovo a smysl. 2016, roč. 13, č. 25, s. 134–138. ISSN 1214-7915. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/96956/1484196_jan%20wiendl133-138.pdf?sequence=1&isAllowed=y
• WIENDL Jan. Slovo, hlas, médium. K esteticko-ideové povaze rozhlasových esejů Jana Čepa v době studené války. Slovo a smysl. 2020, roč. 17, č. 34, s. 80–91. ISSN 1214-7915. Přístup také z: https://wordandsense.ff.cuni.cz/en/2020-2-5/
• WIENDL, Jan. Sulla via per l'arte di Jan Čep: lettura e commento del racconto Sulla via verso l'alba. Udine: Forum Editrice Universitaria Udinese, ©2013. 44 s. Lezioni e letture. Nuova serie, 18. ISBN 978-88-8420-786-9.
• ZÁMEČNÍK, Jan a ŠIDLÁK, Pavel. Miluji sežehlý drn a zakrslé smrčky… Vztah krajiny a člověka v díle Jana Čepa v literárněvědné a teologické perspektivě. Communio: mezinárodní katolická revue. 2024, roč. 28, č. 1, s. 62–72. ISSN 1211-7668.
• ZATLOUKAL, Jan. L'exil de Jan Čep: un écrivain tchèque en France. Paris: Institut d'études slaves, 2014. 424 s. Travaux publiés par l'Institut d'études slaves, LXVII. ISBN 978-2-7204-0529-7.
• ZATLOUKAL. Jan. O absolutních čtenářích aneb na okraj Čepova programu „Kniha týdne“. In: Osobnost Mojmíra Trávníčka v české literatuře: sborník příspěvků z literární konference, zámek Vsetín 18.–19. října 2006. Vsetín: Malina, 2007, s. 89–95. ISBN 978-80-903010-9-2.
• ZBOROVSKÁ, Zina, ed. a MLEJNEK, Josef, ed. Dobré dílo, špatná doba: sborník příspěvků z konferencí Křesťanská univerzita Josefa Floriana a Literatura a totalita: [doplněno o] rozhovory s Gabrielem Florianem, Zbyňkem Hejdou, Danielem a Jiřím Reynkovými a Andrejem Stankovičem. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, 2006. 171 s. Edice Vysočiny. ISBN 80-86026-41-8.
• ZMĚLÍK, Richard. Kvantitativně-korpusová analýza a literární věda: model a realizace autorského korpusu a slovníku Jana Čepa v kontextu zahraniční a české autorské lexikografie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 243 s. ISBN 978-80-244-4766-7.
• ŽELIVAN, Pavel. Básnický svět Jana Čepa. In: Slovo a naděje: sborník. Řím: Křesťanská akademie, 1978, s. 96–113. Studium, sv. 28.

Kvalifikační práce, výběr

• BENEŠÍKOVÁ, Jana. Motivická výstavba povídek Jana Čepa z 30. let 20. století. Brno 2007. 75 s. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. David Kroča, Ph.D., oponent Mgr. Miroslav Chocholatý, Ph.D. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/mra2y/
• DERKOVÁ, Vladimíra. Motiv vody v povídkové próze Jana Čepa. Brno, 2014. 38 s. Bakalářská práce. Ved. práce Mgr. Petr Bubeníček, Ph.D., oponentka PhDr. Alice Jedličková, CSc. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/f8sg9/
• HAMBÁLEK, Lukáš. Archetypy v próze Jana Čepa: cesta k proměně. Olomouc, 2010. 85 s. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Petr Komenda, PhD. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra bohemistiky. Dostupné také z: https://library.upol.cz/arl-upol/cs/csg/?repo=upolrepo&key=73308117545
• KRPCOVÁ, Hana. Problematika překladu korespondence na příkladu epistolární výměny mezi Henrim Pourratem a Janem Čepem. Olomouc, 2021. 172 s. Magisterská diplomová práce. Ved. práce Mgr. Jan Zatloukal, Ph.D., oponent Mgr. Samuel Bidaud, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra romanistiky. Dostupné také z: https://library.upol.cz/arl-upol/cs/csg/?repo=upolrepo&key=85829992153
• KOŽÍŠKOVÁ, Eva. Člověk hledající domov: (Komparace poetik G. Bernanose a J. Čepa). České Budějovice, 2009. 87 s. Diplomová práce. Ved. práce prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc., recenzentka Mgr. Veronika Broučková, Ph.D.. Pedagogická fakulta JU, Katedra české literatury. Dostupné také z: https://theses.cz/id/hblrh1/565550
• PAVLÍK, Matouš. Posvátná místa v Čepových prózách psaných za okupace. Olomouc, 2023. 61 s. Bakalářská diplomová práce. Ved. práce Mgr. Petr Komenda, Ph.D., oponent Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra bohemistiky. bohemistiky. Dostupné také z: https://library.upol.cz/arl-upol/cs/csg/?repo=upolrepo&key=19402893074
• PLÁNIČKOVÁ, Alžběta. Proměny existenciální prózy Jana Čepa. Olomouc, 2020. 62 s., příl. Diplomová práce. Ved. práce doc. Mgr. Igor Fic, Dr., oponent Mgr. Daniel Jakubíček, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury. Dostupné také z: https://library.upol.cz/arl-upol/cs/csg/?repo=upolrepo&key=49512012878
• POLOLÁNÍKOVÁ, Jana. Konstanty a proměny v prozaickém díle Jana Čepa. Brno, 2013. 90 s. Diplomová práce. Ved. práce Mgr. Miroslav Chocholatý, Ph.D., oponent doc. PhDr. Jiří Poláček, CSc. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/m22b8/?lang=cz;id=209151
• REIBLOVÁ, Ema. Exilový život a tvorba Jana Čepa. Brno, 2022. 52 s. Bakalářská práce. Ved. práce doc. PhDr. Ondřej Sládek, Ph.D., oponent Mgr. Miroslav Chocholatý, Ph.D. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury. Přístup také z: https://is.muni.cz/th/gwbh3/?lang=cs;cop=2406321;zoomy_is=1
• TROJKOVÁ, Natálie. Staroříšské období Jana Čepa v jeho korespondenci a díle (edice). Olomouc, 2019. 214 s. Magisterská diplomová práce. Ved. práce Mgr. Petr Komenda, Ph.D., oponent doc. PhDr. Karel Komárek, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra bohemistiky. Dostupné také z: https://library.upol.cz/arl-upol/cs/csg/?repo=upolrepo&key=59124880026

Audio

• HERTL, David a HLAVATÝ, Pavel. Jan Čep – zase jeden rozbitý život. In: Český rozhlas [online]. (ČRo Plus; Portréty.) 27. červen 2013 [cit. 8. 2. 2025]. [Pořad s řadou ukázek z Čepových prací a s autentickými záznamy hlasu Jana Čepa.] Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/jan-cep-zase-jeden-rozbity-zivot-6541709
• HERTL, David a HLAVATÝ, Pavel. Spisovatel Jan Čep? Skvělý a doma zapomenutý povídkář. In: Český rozhlas [online]. (ČRo Plus; Dokument Plus.) 13. ledna 2025, 21.00 hod. [cit. 8. 2. 2025]. Do 9. února 2025 dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/spisovatel-jan-cep-skvely-a-doma-zapomenuty-povidkar-9390380#player=on

Související články

• Česká literatura v letech 1900–1945
• Seznam českých spisovatelů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Čep na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Čep
• Jan Čep ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Jan Čep na stránkách Obce překladatelů
• Daniel Řehák (sest.). Jan Zahradníček (1905–1960). Autorská bibliografie časopisecká a Bibliografie knižních a časopiseckých publikací o básníkově díle (aktualizace prosinec 2018) s řadou odkazů k Janu Čepovi
• vyhledávač kvalifikačních prací
• Jan Čep na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. ^{[nedostupný zdroj]}
• iEncyklopedie:Čep Jan ^{[nedostupný zdroj]}

Autoritní data	AbARTP: 19635 Biblio: 71f0e5bc-b19e-4e59-bf8c-c7461eed0ed8, 31331fd8-40a6-49fb-9c66-b11039507acd NKC: jk01021241 BNF: cb121691698 (data) GND: 119372320 ICCU: SBLV140142 ISNI: 0000 0001 0892 8725 LCCN: n85043883 LNB: 000027929 NLP: a0000002361400 NTA: 070897603 PLWABN: 9810665178405606 SNK: 164876, 164934 SUDOC: 050295829 VIAF: 44339596 WorldCat Entities: E39PBJhX9mPHYdwyfRh7WfgVG3

Portály: Česko | Francie | Křesťanství | Lidé | Literatura