Jakub Hron Metánovský
Jakub Hron, používající přízvisko Metánovský (4. června 1840 Metánov[1] – 29. dubna 1921 Metánov), byl český učitel, fyzik, vynálezce a především tvůrce roztodivných českých novotvarů.
| Jakub Hron Metánovský | |
|---|---|
 Jakub Hron Metánovský | |
| Narození | 4. června 1840 Metánov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 29. dubna 1921 (ve věku 80 let) Metánov  Československo |
| Povolání | pedagog, učitel, přírodovědec, filozof, filolog, středoškolský učitel a básník |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatProfesor Jakub Hron se narodil 4. června 1840 v rodině místního rychtáře. Jeho děd Tomáš Hron pocházel z Janovic.[2] Studoval v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a ve Vídni. Šestnáct let byl suplentem, přes dvacet let působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Hradci Králové, po deseti letech profesury byl předčasně penzionován a v klidu dožil jako starý svérázný mládenec v rodné vsi. Postupně studoval matematiku, fyziku, filozofii, astronomii, práva a v důchodovém věku medicínu, což mu poskytlo přehled z různých oborů.
Jakub Hron byl nesmírně hloubavý. Toužil po vědění, ale s poznáním se nesmířil a přizpůsoboval si vše k obrazu svému. Převážně velmi svérázně. Pokoušel se upravovat český jazyk a vymýšlet novotvary. Student byl pro něj bažák, profesor zpyták, filozofie byla libomudravna, optimista lepšišťan, pesimista horšišťan atd. Nevzrušoval ho posměch okolí a v klidu vynalézal i v ostatních oborech. Pro svoji školní praxi zkonstruoval dvanáctistěnný nepřevrhnutelný kalamář nazvaný buňát nekotitelný, který se běžně používal. Vlastnil ho i Karel Čapek.[3] Pracoval na projektu lokomotivy, která by nepotřebovala koleje, vyrobil i horkovzdušný balón ve tvaru slona, který však nebyl schopen vzlétnout.[4] Neúspěšně se pokoušel změřit vzdálenost od Země ke Slunci pomocí vlastního přístroje kulstínměru.[5] Vyznačoval se také výstředním způsobem oblékání, např. nosil špičatý klobouk, který sám navrhl a pojmenoval hronoid. V soukromém životě byl velmi asketický. Jeden z jeho vynálezů mu umožňoval kouřit jeden doutník déle než čtrnáct dnů. Část kuriózních památek na tohoto originálního vynálezce uchovává muzeum v Kamenici nad Lipou. Muzeum Jakuba Hrona také v roce 2007 otevřela jeho rodná obec Metánov.
Profesor Hron dožil svůj život v klidu své samoty a zemřel ve věku 80 let v rodné obci 29. dubna 1921. Byl pohřben v nedalekém Častrově na 1. máje.
Byl jedním z hlavních předobrazů Járy Cimrmana.[6][7]
Jazyk (ukázky)
editovatNovotvary
editovat- Hráněpisna (tj. stereometrie, nauka o prostorových tělesech)
- Měravna (tj. geometrie)
- Libomudravna (tj. filozofie)
- Vevratna (tj. entropie)
Názvy některých jeho publikací
editovat- Objev a popis dvojpravidelných hranatin (publikace o stereometrii, o pravidelných tělesech)
- Nová určba odlehot oběžnicových od Sluna s přípojkami (publikace o astronomii)
- Skutky lidské čili jeden tisíc špatnot žijby a konby lidské (publikace o etice)
Poezie
editovatSokolská báseň (1891)
- Míč házím dál; leť jen přímo přes oba dva.
- Lítá míč nám, nutká sílu, svalstvu poroučí.
- Dobrý let byl značný byl hod; druh druha poznej!
- Pročež poutník míčem dál jest lákán a váben.
Plesvoďucha (tj. Terpsichoré)
- Třímáš stroj strunový, Plesucho! v němž kouzlo tajemstva
- ukryto, někdy ladí, vábí jindy v skok a jásot.
- Nad Zemunou vznáší dvojice svá rozjařená dosť
- vzlétá, v ples svedená těla; cel svět rozblažuje hruď.
- Napřed svádíváš těla, pak duše vážeš opaskem.
- Svá kouzla mně propujč, bych vděčným vládl ovyčnem.
Dílo
editovat- Jakub Hron (gymnaziální professor v Hradci Králové): Čtyřstěn, osmistěn a klenec in Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky XVII (1888), str 30
- Jakub Hron (c.k. gymn. professor, výslužník): Přítaž i odpud hvězd, jako doplněk soustavy Koperníkovy, V Hradci Králové nákladem spisovatelovým, 1900 (149 str.)
- Jakub Hron (c.k. gymn. professor, výslužník): Důležitosť kořenů slovných v řeči lidské a duch řeči lidské, nákladem spisovatelovým, 1908 (41 str.)
Současné reedice a souborná vydání
editovat- Jakub Hron Metánovský: Nedorozumění s rozumem aneb Konba žijby, souborné vydání textů, ed. Vladimír Borecký, Paseka, 1995, ISBN 80-85192-93-4
- Jakub Hron: Skutky lidské čili špatnoty žijby a konby lidské (Nová jacháda), Nakl. Bystrov a synové (Národní knihovnička, sv. 8, edice Skvosty), 1997, ISBN 80-85980-07-X
- Jakub Hron Metánovský: Ba za mar. Carpe diem, 2003, ISBN 80-86362-35-3
- CD+DVD Jakub Hron Metánovský: Ba za mar. Carpe Diem Records, 2005
- Jakub Hron Metánovský: Ba za mar. Carpe diem, 2011, e-kniha, ISBN 978-80-87195-59-8
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ http://digi.ceskearchivy.cz/cs/8210/196 -
- ↑ O buňátu nekatitelném a dalších vynálezech. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Jakub Hron Metánovský: Skutečný Jára Cimrman. Ekonomický deník. 2015-05-03. Dostupné online [cit. 2020-02-02].
- ↑ Sestrojil kulstínměr, patentoval buňát – a Cimrman to není. Seznamte se s Hronem. ČT24 [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/kultura/cimrman/_zprava/3-dil-hospoda-na-mytince-a-domaci-zabijacka--394101
- ↑ http://aktualne.centrum.cz/kultura/clanek.phtml?id=282774
Literatura
editovat- BORECKÝ, Vladimír. Legenda o Hronu. Praha: Gutenberg, 2007. ISBN 978-80-86349-27-5.
- CIBULA, Václav. Pražské figurky. Praha: Panorama, 1985.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub Hron Metánovský na Wikimedia Commons - Jakub Hron Metánovský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Stránky Osvětového spolku Jakuba Hrona Archivováno 29. 9. 2007 na Wayback Machine.
- Medailon na webu FF MU
- Detailnější životopis a zajímavosti, muzeum JHM
- Digitalizovaná konskripce (pobytová přihláška) pražského policejního ředitelství
- Digitalizovaná kniha Přípona tvorebná "ba" v úpravě zákonité
