Wikipedie

JIP – Papírny Větřní

česká společnost

JIP – Papírny Větřní, a.s. jsou jednou z největších papíren v České republice, nachází se v obci Větřní u Českého Krumlova.[1]

JIP – Papírny Větřní, a.s.
Papírny Větřní
Papírny Větřní
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1867
ZakladatelIgnác Spiro
SídloVětřní, Česko
Adresa sídlaPapírenská 2, Větřní, 382 11
Klíčoví lidéRobert Frei (CEO)
Michal Morong (CFO)
Petr Badáň (CSO)
Charakteristika firmy
Oblast činnostipapírenský průmysl
Produktybalicí a bariérové papíry
Obrat792 mil. Kč (2022)
Výsledek hospodaření48 mil. Kč (2022)
Základní kapitál693 mil. Kč
Zaměstnanci190 (prosinec 2022)
Identifikátory
Oficiální webwww.jip.cz
IČO45022526
OpenCorporates IDcz/45022526
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Od založení do 2. světové války

editovat
 
Spirova papírna v roce 1898

Papírnu založil průmyslník Ignác Spiro[2], když v roce 1867 zakoupil Pečkovský mlýn a přebudoval jej na papírny. Postupně sem přesunul výrobu ze své papírny v Českém Krumlově. Roku 1911 byl vybudován první papírenský stroj na výrobu novinového papíru; ve své době se jednalo o největší a nejmodernější papírenský stroj na světě. V roce 1935 byl postaven stroj pro rotační tisk (tehdy největší stroj svého druhu ve střední Evropě). Po roce 1938 nacisté zabavili majetek rodiny Spiro a v roce 1941 došlo ke sloučení provozu s rakouskou papírnou Steyermühl ve Steyeru. Ke konci války se vlivem válečného hospodářství a neudržování provozu výroba úplně zastavila.[3]

Období po 2. světové válce

editovat

V roce 1945 byla na podnik uvalena národní správa a došlo ke znárodnění. Roku 1946 se papírny staly národním podnikem. Po únorových událostech roku 1948 byla papírna přejmenována na Závod Rudého práva.[4][5] Roku 1958 byly založeny výrobní jednotky větřínských papíren, které zahrnovaly provozy v Českých Budějovicích, ve Větřní, v Loučovicích, v Táboře, v Přibyslavicích a v Červené Řečici.[3][6]

Oddělení ROTO

editovat

Papírenský stroj č. 7 (PS7, tzv. ROTO) byl určen pro výrobu ilustračního a magazínového papíru.[7]

 
Ukázka výroby rotačního papíru. Na snímku František Bohdal, vedoucí cechu ROTO v letech 1961–1982.

Na počest 30. výročí Vítězného února vyhlásili dělníci a technici v roce 1978 socialistický závazek na překročení výroby zboží o 2,5 milionu korun při úspoře materiálových nákladů v hodnotě 650 tisíc československých korun. Dělníci a technici z oddělení ROTO vedeni Františkem Bohdalem vyrobili navíc 1300 tun papíru pro časopis Květy, což přineslo úsporu 24 milionů devizových korun.[8] Ve stejném roce obdržel kolektiv pracovníků ROTO státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu[9] a František Bohdal obdržel vyznamenání Za vynikající práci.[10]

V osmdesátých letech došlo k etapové modernizaci papírenského stroje č. 7 (ROTO), kdy stoj přešel na řízení počítačem. Řídící systém vyvinul koncern Nokia. Jihočeské papírny zakoupily jeden z prvních výrobků, který řídil varný proces v sulfitové celulózce. Dále došlo k výměně kovových sít za silonová, čímž se trojnásobně zvýšila jejich životnost. Cílem bylo nahradit dovoz magazínového papíru a optimalizovat výrobu. Zvýšila se také čistota vody ve Vltavě. Údolí a město Český Krumlov byly zbaveny zápachu z vypouštěných vod, jenž po desetiletí znepříjemňoval prostředí.[11] František Bohdal, který se na modernizaci jakožto vedoucí cechu ROTO podílel, byl v roce 1982 oceněn státním vyznamenáním Za pracovní věrnost. Oceněn byl za více než 30leté působení v závodu a za zlepšovatelské návrhy, které realizoval v oddělení papírna (zlepšovatelský návrh ve využívání sukoviny,[12] na zlepšení kvality smirkového papíru a na snížení spotřeby vody).[13] V roce 1960 obdržel titul Nejlepší pracovník chemického průmyslu.[14][15] V cechu papírna František Bohdal působil jako vedoucí v letech 1958–1961.[16] Zmíněné postupy byly v továrně používány i po roce 1989.[17]

Oddělení PAPÍRNA

editovat

Součástí bylo několik papírenských strojů (PS1, PS4, PS5, PS6, PS8, PS9) vyrábějící především balicí papíry.

Současnost

editovat

Papírny se roku 1990 přetransformovaly do akciové společnosti.[3]

Za první pololetí roku 1997 firma vykázala konsolidovanou ztrátu přes 48 000 000 Kč.[18]

V roce 2010 společnost zaměstnávala přibližně 500 zaměstnanců.[19] Z důvodu nerentability magazínových papírů došlo v témže roce ke změně výrobního programu na PS7 na balicí papíry.[20] V roce 2011 byla ve Větřní zprovozněna linka na zpracování použitého nápojového kartónu.[21]

Dne 17. října 2013 se podnik ocitl v insolvenci a na jeho majetek byl vyhlášen konkurs.[22][23] K obnovení provozu podniku došlo 1. listopadu 2013 [24].

K roku 2015 firma dlužila 278 věřitelům téměř miliardu korun.[25][26] K roku 2019 probíhalo splácení pohledávek.[27] K prosinci roku 2019 papírny dlužily 250 věřitelům 893 000 000 korun.[28]

K roku 2021 papírny zaměstnávaly na 200 zaměstnanců. Orientují se na bariérové a balicí papíry pro nadnárodní internetové obchody, potravinářský průmysl či řetězce rychlého občerstvení.[29]

Ocenění

editovat
  •   Řád Republiky pro kolektiv pracujících národního podniku Jihočeské papírny, Závod Rudého práva, Větřní, 1961[30]
  •   Řád Práce pro kolektiv pracujících národního podniku Jihočeské papírny, Přibyslavice, 1964[31]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ JIP – Papírny Větřní, a.s. – historie výroby papíru. www.jip.cz [online]. [cit. 2020-08-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ KÁŇA, Vašek. Ve Větřní u našich spolupracovníků. Literární noviny [online]. 1960 [cit. 2020-09-06]. Roč. 9, čís. 28. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Historie papírny Větřní. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-08-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ CÍFKA, Stanislav. 100 let Závodu Rudého práva Větřní. České Budějovice: Krajské nakladatelství, 1961. 68 s., 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. Obálku navrhl a graficky upravil Jan Cihla. 
  5. ↑ VANĚČEK, Jan. Ignác Spiro a jeho papírna ve Větřní. biom.cz [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ O firmě – Historie papírny | CEREPA, a.s.. www.cerepa.cz [online]. [cit. 2020-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-22. 
  7. ↑ SAMKOVÁ, Jaroslava. Možnosti vzniku mimořádné události v Jihočeských papírnách Větřní [online]. Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Dostupné online. 
  8. ↑ BEČVÁŘ, Josef. Pokračovatelé revolučních tradic. Rudé Právo [online]. 1979-02-21 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Slavnost v Závodě Rudého Práva – Věrni odkazu Vítězného února. S. 1. Jihočeská Pravda [online]. 21.2.1978 [cit. 2020-05-01]. Roč. 34, čís. 44, s. 1. Dostupné online. 
  10. ↑ Nositelé státního vyznamenání Za vynikající práci. Jihočeská Pavda. 6.5.1978, roč. 34, čís. 106, s. 1. Dostupné online. 
  11. ↑ Čas nový chce nové činy. Jihočeská Pravda. 1982-02-22, roč. 38, čís. 44, s. 3. Dostupné online. 
  12. ↑ Naši nejlepší zlepšovatelé. Život papíren. 15. října 1958, roč. 1958, čís. 18, s. 1–2. 
  13. ↑ Nejlepší naši zlepšovatelé odměněni. Život papíren. 17. září 1958, roč. 1958, čís. 16, s. 1. 
  14. ↑ Ocenění záslužné práce. Jihočeská Pravda. 17.11.1960, roč. 16, čís. 157, s. 1. Dostupné online. 
  15. ↑ Tradice Února zavazuje. Jihočeská Pravda. 1983-02-12, roč. 39, čís. 36, s. 5. Dostupné online. 
  16. ↑ NÁŠ ROZHOVOR – Měřme jedním metrem. Jihočeská pravda. 21.7.1964, roč. 20, čís. 171, s. 2. Dostupné online. 
  17. ↑ KAISER, Karl-August; TAMM, Axel. Osteuropa auf dem Weg zur Marktwirtschaft, 5. Kapitel : Investitionsrechnung : Fallstudie JIP, VETRNI (CSFR). [s.l.]: Gabler Verlag, 1992. S. 120–150. 
  18. ↑ Jihočeské papírny Větřní investují dvě miliardy Kč do nového stroje. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 1997-10-29 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  19. ↑ Papírny Větřní na Českokrumlovsku opustí 135 zaměstnanců. České Budějovice [online]. 2010-09-01 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  20. ↑ KYSELOVÁ, Zuzana. Papírny ve Větřní už opravdu zase jedou. Deník.cz. 2013-11-10. Dostupné online [cit. 2021-10-31]. 
  21. ↑ Větřní bude recyklovat tetrapaky | Noviny. Lidovky.cz [online]. 2010-11-26 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  22. ↑ Papírny ve Větřní ožily. Do práce se po půl roce vrátilo 135 lidí. iDNES.cz [online]. 2013-11-01 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ Krumlov chce od zkrachovalé firmy koupit čistírnu. Největším věřitelem je ‚nepřítel státu‘ Tomáš Pitr. Lidovky.cz [online]. 2019-06-11 [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. 
  24. ↑ Papírny ve Větřní obnovily výrobu, dluží miliardu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-11-01 [cit. 2021-10-31]. Dostupné online. 
  25. ↑ Krachující papírny ve Větřní vyrábějí. Dluží miliardu a hledají kupce. iDNES.cz [online]. 2015-03-04 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ Papírny Větřní po půl roce rozběhly výrobu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ Papírny ve Větřní jsou z nejhoršího venku, ale scházejí jim zaměstnanci. iDNES.cz [online]. 2019-03-01 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  28. ↑ Papírny ve Větřní vyrábějí, ale zároveň dluží 900 milionů korun. iDNES.cz [online]. 2019-12-11 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ Papír je budoucnost. Papírny Větřní upevňují svou pozici na trhu balicích papírů a nabírají nové zaměstnance. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2021-10-30]. Dostupné online. 
  30. ↑ Archiv Kanceláře prezidenta republiky – Řád Republiky – seznam nositelů. www.prazskyhradarchiv.cz. Dostupné online. 
  31. ↑ Archiv Kanceláře prezidenta republiky – Řád Práce – seznam nositelů. www.prazskyhradarchiv.cz. Dostupné online [cit. 2021-02-14]. 
  32. ↑ Archiv Kanceláře prezidenta republiky – Řád Vítězného února – seznam nositelů. www.prazskyhradarchiv.cz. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Archiv Kanceláře prezidenta republiky – Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu – seznam nositelů. www.prazskyhradarchiv.cz [online]. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=JIP_–_Papírny_Větřní&oldid=23529177“