Wikipedie

Íránsko-izraelský konflikt (2024)

(přesměrováno z Izraelsko-íránský konflikt (2024))

Íránsko-izraelský konflikt je probíhající vojenský konflikt na Blízkém východě, který začal 1. dubna 2024, kdy Izrael vybombardoval budovu íránského konzulátu v syrském Damašku a zabil několik příslušníků Íránských revolučních gard.[1] V reakci na to Írán a jeho spojenci 13. dubna zaútočili na Izrael.[2] Přímému konfliktu mezi oběma zeměmi předcházel zástupný konflikt.

Íránsko-izraelský konflikt (2024)
konflikt: Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Trvání1. duben 2024 – současnost
MístoÍrán, Irák, Izrael, Sýrie, Západní břeh Jordánu, Libanon, Jordánsko, Jemen, Rudé moře, Středozemní moře a Hormuzský průliv
Stavprobíhající
Strany

Podpora:

Podpora:

Zpravodajství:

Velitelé
Írán Alí Chameneí
Írán Ebráhím Raísí †
Írán Mohammad Báqerí
Írán Hosejn Salámí
Írán Amír Alí Hádžízáde
Írán Mohammad Rezá Qarájí Aštíání
Irák Bašár al-Asad
Hútíové Abd al-Malik al-Hútí
Hizballáh Hasan Nasralláh † 		Izrael Jicchak Herzog
Izrael Benjamin Netanjahu
Izrael Jo'av Galant
Izrael Binjamin Ganc
Izrael Herci Halevi
Izrael Tomer Bar
Izrael Dani'el Hagari
USA Joe Biden
USA Lloyd Austin
Spojené království Rishi Sunak
Spojené království Grant Shapps
Francie Emmanuel Macron
Francie Gabriel Attal
Jordánsko Abdalláh II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozadí

editovat
Související informace naleznete také v článku Válka Izraele s Hamásem (2023–2024).

Po íránské islámské revoluci v roce 1979 zaujal Írán k Izraeli kritičtější postoj[3] a během první libanonské války vypukl mezi oběma zeměmi zástupný konflikt, kdy Írán podporoval libanonské ší'itské a palestinské organizace.[4] Írán začal získávat moc a vliv u dalších zemí a organizací.[5] Konflikt byl doprovázen izraelskými pokusy zastavit íránský jaderný program a konfrontacemi během občanské války v Sýrii.[6][7]

Napětí během války Izraele s Hamásem

editovat

Dne 7. října 2023 palestinská militantní skupina Hamás, částečně financovaná Íránem, zaútočila na Izrael, v důsledku čehož zahynulo téměř 1 200 osob a vypukla válka Izraele s Hamásem.[8] Do války se zapojila také libanonská organizace Hizballáh, jež je plně financovaná Íránem.[9] Po vypuknutí války začal Izrael častěji útočit na íránské a zástupné jednotky v Sýrii.[10] V následujících měsících vzrostly obavy z regionální války.[11]

Na konci prosince byl při cíleném izraelském náletu zabit Rází Músaví. Od atentátu na Kásima Sulejmáního v roce 2020 až po smrt Mohammada Rezy Zahedího v roce 2024 se jednalo o smrt nejvýše postaveného íránského představitele.[12][13]

Dne 20. ledna 2024 bylo při izraelském náletu v Damašku zabito nejméně 5 íránských vojenských poradců.[14][15]

Časová osa

editovat

Izraelský útok na iránský konzulát (1. duben)

editovat
Související informace naleznete také v článku Izraelský útok na íránský konzulát v Damašku.

Dne 1. dubna provedl Izrael útok na budovu íránského konzulátu v syrském Damašku. Při útoku zahynulo 16 osob, mezi kterými byl také Mohammad Rezá Zahedí, velitel jednotek Quds.[16] Podle některých zdrojů se v budově v době útoku odehrávala schůzka mezi íránskými představiteli a palestinskými militantními vůdci.[17]

Izraelské přípravy na odvetný útok (2. duben – 12. duben)

editovat

V reakci na izraelský útok na konzulát Írán uvedl, že provede odvetu. Některá média informovala, že zaútočí přímo na území Izraele.[18] Izrael proto zrušil GPS signál a evakuoval své velvyslance po celém světě.[19][20] Mimo jiné bylo na obranu Izraele nasazeno francouzské námořnictvo.[21]

Zadržení lodi MSC Aries (13. duben)

editovat

Dne 13. dubna 2024 Írán zadržel kontejnerovou loď MSC Aries, kterou vlastní společnost Gortal Shipping, jež ji pronajímá společnosti Mediterranean Shipping Company (MSC). Společnost Gortal Shipping je spojena se společností Zodiac Maritime, jejíž velký podíl vlastní izraelský podnikatel Ejal Ofer. Loď byla obsazena íránským komandem v Hormuzském průlivu v mezinárodních vodách poblíž pobřeží Spojených arabských emirátů.[22][23] V návaznosti na tento incident Izrael vyzval Evropskou unii, aby na Íránské revoluční gardy uvalila sankce.[24]

Útok na Izrael (13. duben – 14. duben)

editovat
Související informace naleznete také v článku Útok Íránu na Izrael (duben 2024).

K zahájení útoku došlo ve 21:30 středoevropského času (22:30 izraelského času, 23:00 íránského času), kdy Írán, Hútíové, Islámský odpor v Iráku a organizace Badr zaútočili přibližně 300 bezpilotními letouny a několika balistickými raketami na Izrael.[2] Na obraně Izraele se podílely Spojené státy americké, Spojené království a Jordánsko, kterým se podařilo zničit více než 100 bezpilotních letounů.[25][26] Podle Izraelských obranných sil se podařilo s pomocí spojenců zlikvidovat 99 % raket a bezpilotních letounů.[27] Několik málo raket poškodilo letecké základy Nevatim a Ramon.[28] Zraněno bylo 33 civilistů.[29]

Zvýšené napětí (14. duben – 19. duben)

editovat

Spojené státy prohlásily, že se do odvetného útoku na Írán nezúčastní. Írán pohrozil, že pokud Izrael podnikne odvetu, zaútočí znova a ještě silněji.[30] Izrael uvedl, že útok si zaslouží reakci.[31] Spojené státy požádali Izrael o zdrženlivost, zatímco válečná vláda Izraele diskutovala o rozsahu reakce.[32] Izrael byl kvůli konfliktu nucen odložit plán na zahájení ofenzívy v Rafahu v Pásmu Gazy.[33]

V následujících dnech válečná vláda diskutovala o vojenském a diplomatickém řešení, přičemž rozhodování ovlivnilo mezinárodní společenství, které požadovalo deeskalaci situace.[34] Dne 18. dubna bylo oznámeno, že Spojené státy schválily operaci v Rafahu výměnou za to, že Izrael neprovede odvetu.[35] USA a EU zpřísnily sankce vůči Íránu.[36]

Izrael nakonec podnikl 19. dubna brzy ráno omezený útok malými drony na leteckou základnu poblíž íránského města Isfahán.[37]

Atentát na představitele Hamásu v Teheránu (31. červenec)

editovat

K nové eskalaci došlo dne 31. července 2024 poté, co byl při bombovém útoku v íránském Teheránu zabit šéf politického křídla Hamásu a bývalý premiér Palestinské autonomie Ismáíl Haníja. Írán slíbil Izraeli za atentát na své půdě odvetu. Různí političtí představitelé Západu varovali před další eskalací, která by mohla vést k regionální válce. Izrael deklaroval, že pokud Írán provede útok, odpoví ničivějším útokem. Představitelé USA slíbili Izraeli v případě napadení vojenskou obrannou podporu. Současně ale volali po diplomatické deeskalaci konfliktu.[38]

Podle interních zdrojů byl Írán ze strany USA intenzivně vyzýván k přehodnocení rozsahu vojenské odvety. Administrativa prezidenta Joea Bidena podle nich zapojila diplomatické kanály a přiměla blízkovýchodní spojence naléhat na Teherán, aby si odvetu rozmyslel. Podle exilové íránské televizní stanice navíc íránský prezident Masúd Pezeškján požádal nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, aby se vyhnul přímému útoku na Izrael.[39] Izraelská tajná služba se ovšem podle serveru Axios přesto domnívala, že Írán na Izrael zaútočí pravděpodobně do poloviny srpna.[40] USA současně posílila a vystřídala svou vojenskou techniku v oblasti (letadlovou loď se stíhacími letouny a např. ponorku).[41] Írán následně vydal prohlášení, ve kterém útok odložil až po případném neúspěchu srpnových jednání o příměří v Pásmu Gazy. Americký prezident Biden následně veřejně sdělil, že odvetě Íránu může být zabráněno, pokud dojde k přijetí dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem.[42]

Odveta za zabití představitelů Hizballáhu a invazi do Libanonu (přelom září a října)

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Íránské letecké útoky na Izrael (říjen 2024).

Poté, co Izrael na konci září 2024 provedl vzdušný útok na hlavní ústředí Hizballáhu, při kterém zabil Hasana Nasralláha, a následně na začátku října spustil invazi do Libanonu, Írán provedl odvetu. Podle Íránských revolučních gard došlo k odpálení desítek raket na Izrael.[43] Izraelská armáda tvrdila, že celkově šlo o 180 raket. Útok si vyžádal jen dvě lehká zranění.[44] Diplomacie Spojených států amerických následně vyjednávala s Izraelem o deeskalaci konfliktu a možném rozsahu odvety. USA posílily obranu Izraele vysláním systému protivzdušné obrany THAAD. Izrael se následně zaručil, že nezaútočí na íránská jaderná a ropná zařízení.[45]

V září 2024 izraelské bezpečnostní složky zatkly sedm židovských Izraelců, kteří měli provádět špionáž pro Írán. Všichni původně pocházeli z Ázerbájdžánu a měli splnit stovky úkolů. Dvě zatčené osoby byly nezletilé. Špionáž měli vykonávat pro peněžní odměnu.[46] Od září do října 2024 mělo být odhaleno pět skupin vykonávajících špionážní činnost. V říjnu byla odhalena první, jejíž primární motivací nebyly peníze, ale politický cíl poškození Izraele. Šlo o sedm maldých arabských Izraelců z Východního Jeruzaléma. Byli naverbováni, aby zabili izraelské jaderné vědce a starostu jednoho města. Mezi dalšími úkoly mělo být vytváření protestních graffiti, fotografování různých objektů nebo nákup zbraní.[47]

Izraelští politici obvinili Írán ze zapojení do říjnového útoku Hizballáhu na dům premiéra Netanjahua ve městě Caesarea. Írán své zapojení popřel.[48]

Rozvědce Spojených států amerických unikly 20. října 2024 přísně tajné dokumenty popisující plány Izraele na útok na Írán. Dokumenty, které se objevily na síti Telegram, odhalily probíhající cvičení izraelské armády i změny rozmístění raket. Únik byl následně vyšetřován.[49]

Izraelská odveta přišla v noci na 26. října 2024. Podle Izraele šlo o cílené údery na vojenské cíle v metropolitní oblasti Teheránu, ale také v syrském Damašku. Podle Íránu byl útok „neškodný“, přesto ale slíbil další odvetu.[50] Podle analýz satelitních snímků zveřejněných společností Planet Labs Izrael při útocích zničil zařízení na výrobu paliva pro balistické rakety. Teherán jimi zásoboval libanonské hnutí Hizballáh, jemenské povstalce, ale také ruskou armádu. Současně Izrael zlikvidovat také všechny íránské systémy S-300.[51]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Iran–Israel conflict na anglické Wikipedii.

  1. ↑ BOWEN, Jeremy; GRITTEN, David. Iran accuses Israel of killing generals in Syria strike. BBC News [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BANCO, Erin; SELIGMAN, Lara; MCLEARY, Paul. Iran launches large-scale attack against Israel. Politico [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Iran to examine Holocaust evidence. Al-Džazíra [online]. 2006-09-03 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ PARSI, Trita. Treacherous Alliance. The Secret Dealings of Israel, Iran, and the United States. [s.l.]: Yale University Press, 2007. S. 103. 
  5. ↑ BOB, Yonah Jeremy. Netanyahu reveals new details on Mossad's operations in Iran. The Jerusalem Post [online]. 2022-10-16 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ SANGER, David E.; BERGMAN, Ronen. How Israel, in Dark of Night, Torched Its Way to Iran’s Nuclear Secrets. The New York Times [online]. 2018-07-15 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ BACHNER, Michael. Israel said to hit Iranian sites in Iraq, expanding strikes on missile shipments. The Times of Israel [online]. 2019-07-30 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Israel-Gaza war in maps and charts: Live tracker. Al-Džazíra [online]. 2023-10-09 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ Israel, Hezbollah exchange artillery, rocket fire. Reuters [online]. 2023-10-08 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ Associated Press. Israeli airstrike in Damascus kills high-ranking Iranian general, says Iran. The Guardian [online]. 2023-12-25 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ SCHMITT, Eric; E. BARNES, Julian; COOPER, Helene, David E. Sanger. Attacks Heighten Fears of a Wider War for the Middle East and U.S.. The New York Times [online]. 2024-01-03 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Iran warns Israel will pay after top IRGC commander killed in Syria airstrike. The Jerusalem Post [online]. 2023-12-25 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ RAVID, Barak. Top Iranian general killed by Israeli airstrike. Axios [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ شهادت ۴ مستشار نظامی ایران در حمله اسرائیل به دمشق + اسامی. Tasnim [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (persky) 
  15. ↑ Fifth Iran Revolutionary Guards member dies after strike in Syria attributed to Israel. The Times of Israel [online]. 2024-01-20 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  16. ↑ Middle East crisis: Iran’s Revolutionary Guards Corps says two of its generals killed in Damascus consulate strike – as it happened. The Guardian [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  17. ↑ TAUB, Amanda. Israel bombed an Iranian Embassy complex. Is that allowed?. The New York Times [online]. 2024-04-02 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  18. ↑ LEE, M. J.; HANSLER, Jennifer. US preparing for significant Iran attack on US or Israeli assets in the region as soon as next week. CNN [online]. 2024-04-05 [cit. 2024-04-02]. Dostupné online. 
  19. ↑ HIDER, James; ARRAF, Jane. Iranian officials accuse Israel of a deadly attack on Iran's consulate in Syria. National Public Radio [online]. 2024-04-01 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ ENGEL RASMUSSEN, Sune; PELED, Anat. Israel Scrambles GPS Signals as Country Girds for Potential Retaliation From Iran. The Wall Street Journal [online]. 2024-04-04 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ NORMAN, Laurence; PELED, Anat. France Deploys Navy to Defend Israel. The Wall Street Journal [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ Associated Press. Amid rising tension, Iran's troops raid Israel-linked ship near UAE: Report. Business Standard [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ HOWARD, Gary. Iran seizes large container ship MSC Aries in Strait of Hormuz. Seatrade Maritime News [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ EJCHNER, Itamar; BEN ARI, Li'or. שר החוץ קרא להטיל סנקציות על איראן אחרי ההשתלטות על הספינה. יועץ לחמינאי: "ישראל בפאניקה". Ynet [online]. 2024-04-13 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  25. ↑ FABIAN, Emanuel. More than 100 Iranian drones have been intercepted by US, UK outside Israel, says defense official. The Times of Israel [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ AL-KHALIDI, Suleiman. Jordan airforce shoots down Iranian drones flying over to Israel. Reuters [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ FEDERMAN, Josef; GAMBRELL, Jon. Israel says Iran launched more than 300 drones and missiles, 99% of which were intercepted. Associated Press [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  28. ↑ FABIAN, Emanuel. IDF: 99% of the 300 or so projectiles fired by Iran at Israel overnight were intercepted. The Times of Israel [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Iranian barrage of missiles and drones causes little damage, Israel says. NBC News [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ Iran launches barrage of strikes toward Israel. CNN [online]. 2024-04-14 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  31. ↑ Israel vows to respond to Iran attack, weighs next steps during 'significant 24-hour period'. NBC News [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  32. ↑ Israel Weighs Next Steps After Iran Attack. The Wall Street Journal [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  33. ↑ April 15, 2024 - Israel-Hamas war. CNN [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  34. ↑ DIAMOND, Jeremy. Israel delays Rafah offensive plans amid heated debate over response to Iranian attack, sources say. CNN [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ US approves Rafah op. in exchange for no Israeli counter-strikes on Iran - report. The Jerusalem Post [online]. 2024-04-18 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  36. ↑ U.S. and Allies Penalize Iran for Striking Israel, and Try to Avert War. The New York Times [online]. 2024-04-18 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. 
  37. ↑ Izrael podle médií zaútočil na Írán malými drony. Zasáhl leteckou základnu u města Isfahán. iROZHLAS [online]. 2024-04-19 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  38. ↑ Liveblog - August 5 2024. timesofisrael.com [online]. 2024-08-05 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. 
  39. ↑ USA přes spojence přemlouvají Írán, aby upustil od útoku na Izrael. K odvetě ale může sáhnout Hizballáh. iROZHLAS [online]. 2024-08-08 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 
  40. ↑ Írán se rozhodl přímo zaútočit na Izrael. Udělá to během příštích dní, tvrdí izraelská tajná služba. iROZHLAS [online]. 2024-08-11 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 
  41. ↑ USA posílají na Blízký východ raketovou ponorku s jaderným pohonem. Očekává se útok z Íránu na Izrael. iROZHLAS [online]. 2024-08-12 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 
  42. ↑ Biden: Iran expected to push off attacking Israel if Gaza ceasefire deal clinched. timesofisrael.com [online]. 2024-08-14 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 
  43. ↑ ONLINE: Írán poslal na Izrael rakety. Útok je podle Teheránu ‚racionální odpovědí‘ za smrt Nasralláha. iROZHLAS [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  44. ↑ IDF says it intercepted ‘a large number’ of the 180 ballistic missiles launched from Iran. timesofisrael.com [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. 
  45. ↑ Israel assures US it won't strike Iranian nuclear or oil sites, US officials say. AP News [online]. 2024-10-15 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Seven Jewish Israelis arrested for spying for Iran on security figures, IDF bases. timesofisrael.com [online]. 2024-10-21 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  47. ↑ 7 East Jerusalem men arrested in Iran spy plot, including bid to kill nuclear scientist. timesofisrael.com [online]. 2024-10-22 [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  48. ↑ Israel vows Iran will ‘pay’ for Hezbollah attack on Netanyahu home; Tehran distances itself. timesofisrael.com [online]. 2024-10-20 [cit. 2024-10-20]. Dostupné online. 
  49. ↑ Američanům unikl přísně tajný dokument. Izrael podle něj chystá útok na Írán. tn.nova.cz [online]. 2024-10-20 [cit. 2024-10-20]. Dostupné online. 
  50. ↑ Izrael v noci útočil na Írán, nálety skončily ráno. Teherán hlásí jen ‚omezené škody‘. iROZHLAS [online]. 2024-10-26 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online. 
  51. ↑ Izrael v Íránu zlikvidoval zařízení na výrobu paliva pro balistické rakety. Obnova potrvá minimálně rok. iROZHLAS [online]. 2024-10-31 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Íránsko-izraelský_konflikt_(2024)&oldid=24363837“