Hormuzský průliv (arabsky مضيق هرمزMaḍíq Hurmuz, persky تنگه هرمزTange-je Hormoz) je průliv mezi Perským zálivem a Ománským zálivem, který je částí Arabského moře. Odděluje také ománský poloostrov Musandam na jihu od asijské pevniny (Íránu) na severu. Jako jediná spojnice mezi Perským zálivem a oceánem patří mezi nejdůležitější strategická místa na světě. Průlivem se dopravuje okolo 20 % vytěžené ropy na světě a 35 % ropy přepravované po moři. V roce 2011 tudy denně proplulo v průměru 14 tankerů se 17 miliony barelů (tj. 2,7 milionů m³) ropy. Asi 85 % z tohoto objemu putovalo na asijské trhy, především do Japonska, Indie, Jižní Koreje a Číny.

Hormuzský průliv
Maximální hloubka220 m
Délka150 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekIndický oceán, Arabské moře
Sousední celkyPerský záliv, Ománský záliv
SvětadílAsie
StátSpojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
ÍránÍrán Írán
OmánOmán Omán
Map
Mapa Hormuzského průlivu

Průliv je 150 km dlouhý, v nejužším bodě má šířku 54 km a jeho hloubka se pohybuje od 10 do 220 m. Jsou zde ostrovy Hormuz, Kešm a Larek.

V letech 1507–1622 průliv ovládali Portugalci a dodnes se na ostrově Hormuz dochovaly zbytky jejich pevnosti.[1]

3. července 1988 zde americká bitevní loď USS Vincennes sestřelila íránské dopravní letadlo Airbus A300 a na palubě zahynulo 290 osob.

8. ledna 2007 se zde srazila americká ponorka USS Newport News s japonským tankerem MV Mogamigawa a srážka se obešla bez zranění a úniku ropy do moře.[2]

Írán několikrát pohrozil uzavřením průlivu v případě napadení Izraelem a USA nebo při uvalování embarga na obchodování s Íránem.[3]

Reference

editovat
  1. ŠTĚPÁNEK, Vít. Íránský Hormuz: kolem jedné z nejstrategičtějších námořních cest světa. iDNES.cz [online]. 2014-01-27 [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. 
  2. Americká ponorka se srazila s japonským tankerem. iDNES.cz [online]. 2007-01-09 [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. 
  3. Írán pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu, Emiráty spustily ropovod. iDNE.cz [online]. 2012-07-12 [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat