Ivan Hribar
Ivan Hribar (19. září 1851 Trzin – 18. dubna 1941 Lublaň[1]) byl rakouský politik slovinské národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady; dlouholetý starosta Lublaně.
| Ivan Hribar | |
|---|---|
.jpg) Ivan Hribar | |
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| poslanec Kraňského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1889 – 1906 | |
| starosta Lublaně | |
| Ve funkci: 1896 – 1910 | |
| Předchůdce | Peter Grasselli |
| Nástupce | Ivan Tavčar |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní pokroková str. |
| Narození | 19. září 1851 Trzin  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. dubna 1941 (ve věku 89 let) Lublaň  Italské království |
| Příčina úmrtí | utonutí |
| Commons | Ivan Hribar |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatVychodil nižší gymnázium v Lublani. Od roku 1870 pracoval pro českou banku Slavia (od roku 1876 vedl její pobočku v Lublani). V roce 1884 byl zakladatelem a vydavatelem politického týdeníku Slovan. Od roku 1868 byl spolupracovníkem listu Slovenski narod. Zapojil se i do veřejného a politického života. V období let 1882–1910 zasedal v obecním zastupitelstvu v Lublani a v letech 1896–1910 byl starostou Lublaně. Za jeho úřadování prodělalo město značný rozvoj. Došlo k výstavbě elektrárny, plynárny, vodovodu a pouliční dráhy. Roku 1890 mu Lublaň udělila čestné občanství. Počátkem 20. století podporoval novoslovanství.[1][2]
V roce 1889 kandidoval do Kraňského zemského sněmu za kurii venkovských obcí, ale porazil ho Fran Povše. Do zemského sněmu následně nastoupil za kurii obchodních a živnostenských komor a zastupoval zde Lublaň až do roku 1906. Byl trvale členem finančního výboru sněmu a po jistou dobu i jeho předsedou. Zasadil se o založení zemské hypoteční banky a výstavbu několika železničních tratí. Prosazoval zřízení slovinské univerzity v Lublani.[1]
Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Kraňsko 1.[3] Profesně se k roku 1907 uvádí jako starosta.[4] Byl členem poslaneckého klubu Svaz Jihoslovanů.[5] Politicky patřil k Národní pokrokové straně.
Po světové válce byl místopředsedou národní rady v Lublani. V letech 1919–1921 působil jako velvyslanec Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v Československu. Od roku 1921 žil v Lublani. V roce 1925 se pro nesouhlas s politickou situací stáhl z veřejného života. V dubnu 1941 po italské okupaci Lublaně spáchal sebevraždu.[2][1]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Hribar na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ a b c d Ivan Hribar [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2014-04-16]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hribar, Ivan (1851-1941), Politiker, s. 439. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=198&size=45
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0020&page=129&size=45
