Ivan Gavrilovič Alexandrov
Ivan Gavrilovič Alexandrov (rusky Иван Гаврилович Александров, 1. září 1875, Moskva – 2. května 1936 Moskva) byl ruský a sovětský vědec v oboru vodní energetiky, akademik. Byl členem Komise pro elektrifikaci Ruska GOELRO a proslul jako autor projektu vodního díla Dněproges.
Ivan Gavrilovič Alexandrov | |
---|---|
Narození | 20. srpnajul. / 1. září 1875greg. Moskva |
Úmrtí | 2. května 1936 (ve věku 60 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Národnost | ruská |
Alma mater | Moskevská státní dopravní univerzita |
Povolání | Projektant, inženýr, akademik |
Ocenění | Leninův řád (1932) Řád rudého praporu práce |
Choť | Věra Vjačeslavovna Zaorskaja-Alexandrova |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatNarodil se 1. září 1875 v Moskvě v rodině lékaře. Během studia na reálném gymnáziu si přivydělával hodinami doučování, před přijetím na vysokoškolská studia pracoval jako zámečník dva roky. Široký záběr zájmů a činností později využil v projektování složitých systémů. Po absolvování Institutu inženýrů dopravních spojů v Moskvě v roce 1901 pracoval na projektu železnice Orenburg – Taškent a projektech mostů, Finského přes Něvu, Borodinského přes Moskvu a mostu přes Volhu u Starici.[1] V roce 1912 se při projektování zavlažování v povodí Syrdarji seznámil poprvé s vodní problematikou, u které už natrvalo zůstal.
Dněproges
editovatSvětové uznání Alexandrovovi přinesl projekt vodního díla Dněproges, na němž začal pracovat v roce 1920. Od roku 1905 vzniklo celkem 16 projektů na využití energetického potenciálu Dněpru s navrhovaným počtem od dvou do čtyř přehrad.[1] Ekonomicky nejvýhodnější projekt navrhl Genrich Osipovič Graftio a jeho řešení se dostalo do výběrového popředí. Alexandrovův návrh jediné vysoké přehrady byl zvolen díky sebevědomí, které u vedení SSSR vyvolal úspěch první fáze GOELRO. V roce 1926 byla uvedena do provozu elektrárna Volchov, která výkonem zaujala jedno z čelních míst v Evropě. Autor tohoto projektu G. O. Graftio byl pověřen dalším pokračováním elektrifikace Severozápadu a pracoviště na březích Dněpru se začala odvíjet podle velkolepého plánu Alexandrova, který posunul SSSR na světovou špičku vodní energetiky.
Kamyšinská přehrada
editovatV roce 1931 vysušující větry zničily úrodu v dolním Povolží.[2] V roce 1932 byl dostavěn Dněproges a Alexandrov se stal řádným členem Akademie věd SSSR. Pozornost plánovací komise se obrátila k Volze, a to s požadavky energetickými i vodohospodářskými. Dostavba Dněprogesu byla obrovským úspěchem sovětské vlády spolu s dostavbou Bělomořského kanálu. Pozornost k Volze se tak upnula při oprávněném sebevědomí, a to spolu s uvolněním obrovské pracovní síly. Akademik Alexandrov byl pověřen výběrem návrhů pro projekt vodního díla na Volze[3]. Jeho výběr již byl ovlivněn gigantománickou atmosférou doby. Přehrada měla deset kilometrů pod sídlem Kamyšin vzedmout hladinu Volhy o 24 metrů. Část průtoku měla poskytnout elektrický výkon 1,8 až 2 tisíce MW, část se měla přelévat koryty přítoků do zavlažované plochy 4,3 milionu hektarů.[4]
Projekt, který by byl katastrofou pro Kaspické jezero, naštěstí začal vykazovat příznaky katastrofy i pro státní rozpočet. Když 2. května 1936 v Moskvě zemřel hybný motor projektu, akademik Alexandrov, mohlo být potichu od projektu upuštěno.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b ВАВИЛОВ, С.И. Люди русской науки: Очерки о выдающихся деятелях естествознания и техники [online]. 1948 [cit. 2022-11-06]. Dostupné online.
- ↑ «Первая несокрушимая крепость». www.kommersant.ru [online]. 2022-09-17 [cit. 2022-11-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Камышинский узел и ирригация Заволжья в связи с решением проблемы Большой Волги. FlippingBook [online]. [cit. 2022-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Где должна была возникнуть «советская Калифорния». Инфокам [online]. [cit. 2022-11-06]. Dostupné online. (rusky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Gavrilovič Alexandrov na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Gavrilovič Alexandrov