Ivan Fjodorovič Mičurin
Ivan Fjodorovič Mičurin (1700 – 1763) byl ruský barokní architekt, který navrhl výrazné změny ruské architektury od časné moskevské po vrcholnou rastrelliho architekturu.
| Ivan Fjodorovič Mičurin | |
|---|---|
 Zvonice Trojicko-sergijevské lavry, Sergijev Posad | |
| Narození | 1700 Kostromská gubernie  Ruské impérium |
| Úmrtí | 1763 Ruské impérium |
| Národnost | Rus |
| Povolání | architekt |
| Hnutí | Baroko |
| Významná díla | Trojicko-sergijevská lávra v Kyjevě |
| Ovlivněný | Bartolomeo Rastrelli |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V letech 1718 – 1720 studoval na námořní akademii a studium si doplnil v Holandsku v letech 1723 – 1729. Pracoval hlavně v Moskvě, kde vymýšlel první všeobecný plán města v letech 1734 – 1739. Jeho nejznámější stavbou v Moskvě by mohla být budova kostela sv. Klimenta, jež stále dominuje části města, ale jeho autorství je sporné. Carevna Alžběta I. ho poslala do Kyjeva, aby uskutečnil Rastrelliho návrh kostela sv. Ondřeje. Jeho posledním projektem byla zvonice Trojicko-sergijevské lavry, kterou dokončil jeho žák Dmitrij Vasiljevič Uchtomskij.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Fiodorovič Mičurin na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Fjodorovič Mičurin na Wikimedia Commons
