Ikoma (1906)
Ikoma (japonsky: 生駒) byla lodí japonského císařského námořnictva z třídy pancéřových křižníků Cukuba. Byla pojmenována po kopci Ikoma nacházejícím se na hranici prefektury Ósaka a prefektury Nara. 28. srpna 1912 byla Ikoma překlasifikována na bitevní křižník.[1]
Základní údaje | |
---|---|
Typ | Pancéřový křižník (od roku 1912 bitevní křižník) |
Třída | Cukuba |
Objednána | ve finančním roce 1904 v loděnicích Kure Kaigun Kóšó v Kure |
Zahájení stavby | 15. března 1905 |
Spuštěna na vodu | 9. dubna 1906 |
Uvedena do služby | 24. března 1908 |
Osud | vyřazena, sešrotována 20. září 1923 |
Takticko-technická data | |
Výtlak | 13 750 t (standardní) 15 400 t (plný) |
Délka | 137,11 m |
Šířka | 22,8 m |
Ponor | 7,95 m |
Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí, 20 kotlů 2 lodní šrouby 20 500 hp |
Rychlost | 20,5 uzlu (38 km/h) |
Dosah | 5 000 námořních mil (9 000 km) při 14 uzlech (26 km/h) |
Posádka | 879 |
Pancíř | až 178mm boky 178mm barbety a věže 76mm paluba 127mm kasematy až 203mm velitelská věž |
Výzbroj | 4× 305mm kanón 12× 152mm kanón 12× 120mm kanón 4× 76mm kanón 2× 6,5mm kulomet 3× 450mm torpédomet |
Konstrukce
editovatStavba křižníků třídy Cukuba, tj, lodí Cukuba a Ikoma, byla objednána v rámci nouzového doplnění flotily v červnu 1904 během rusko-japonské války, jelikož v květnu téhož roku kvůli námořním minám japonské námořnictvo neočekávaně přišlo o bitevní lodí Jašima a Hacuse během obléhání Port Arthuru. Jednalo se o první velké válečné lodě navržené a vyrobené výhradně Japonskem v japonských loděnicích, i když se zahraniční výzbrojí a četnými součástmi. Lodě třídy Cukuba byly navrženy a dokončeny ve velmi krátké době a trpěly četnými technickými a konstrukčními problémy, včetně pevnosti trupu, stability a mechanických poruch.[1]
Ikoma měla pancéřovaný trup poháněný dvěma parními stroji s trojnásobnou expanzí a dvaceti kotli. Výkon činil 20 500 shp (15 300 kW). Konstrukční rychlost byla 20,5 uzlů (38,0 km/h) a dosah 5 000 námořních mil (9 000 km) při rychlosti 14 uzlů (26 km/h). Ikoma byla jednou z prvních lodí japonského námořnictva s kotli schopnými spalovat uhlí i těžký topný olej. Ikoma i Cukuba byly jedny z nejsilněji vyzbrojených křižníků své doby se čtyřmi 305mm kanóny jako hlavní baterií, namontovanými ve dvoudělových věžích na přídi a zádi. Druhotná výzbroj sestávala z dvanácti 152mm, dvanácti 120mm a ze čtyř 76mm kanónů.[1][2]
Služba
editovatStavba Ikomy byla započata 15. března 1905, spuštěna byla 9. dubna 1906 a uvedena do služby 24. března 1908 v Kure. V říjnu 1908 doprovázela v japonských vodách Great White Fleet námořnictva Spojených států na její cestě kolem světa.[3]
V roce 1910 byla Ikoma poslána do Argentiny, aby se zúčastnila oslav stého výročí nezávislosti této země. Z Buenos Aires pokračovala přes Atlantský oceán do Londýna a do dalších evropských přístavů a přes Indický oceán se vrátila do Japonska, čímž obeplula zeměkouli.
Loď byla překlasifikována na bitevní křižník 28. srpna 1912.
Ikoma sloužila v první světové válce, zpočátku během blokády německého přístavu Čching-tao. Od 1. listopadu 1914 do 17. ledna 1915 kotvila Ikoma v Hong Kongu, Singapuru a Townsville v Austrálii a chránila námořní dopravu před německými loděmi.
Dne 4. prosince 1915 se Ikoma účastnila námořní přehlídky u Jokohamy za účasti císaře Taišó. Podobná přehlídka se konala znovu u Jokohamy dne 25. října 1916. V letech 1916 a 1917 Ikoma dlela v japonských domácích vodách.
Od roku 1919 sloužila jako cvičná loď;[2] v roce 1922 se pak stala obětí Washingtonské námořní dohody a byla sešrotována v Nagasaki.[1]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese cruiser Ikoma na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d JENTSCHURA, Hansgeorg; JUNG, Dieter; MICKEL, Peter. Warships of the Imperial Japanese Navy, 1869–1945. Annapolis, Maryland: United States Naval Institute, 1977. ISBN 0-87021-893-X. S. 77. (anglicky)
- ↑ HART, Robert A. The Great White Fleet: Its Voyage Around the World, 1907–1909. New York: Little, Brown & Co., 1965. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ikoma na Wikimedia Commons