Ida Marie z Lichtenštejna
Ida Marie z Lichtenštejna (německy Ida Maria von und zu Liechtenstein; 17. září 1839 zámek Lednice – 4. srpna 1921 Libějovice) byla česko-rakouská šlechtična, princezna z Lichtenštejna, provdaná kněžna ze Schwarzenbergu.
| Ida Marie z Lichtenštejna | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. září 1839 Lednice |
| Úmrtí | 4. srpna 1921 (ve věku 81 let) Libějovice |
| Místo pohřbení | Schwarzenberská hrobka v Domaníně |
| Povolání | aristokratka |
| Choť | Adolf Josef ze Schwarzenbergu (od 1857)[1] |
| Děti | Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu Alois ze Schwarzenbergu Karel Vavřinec ze Schwarzenbergu Františka de Paula ze Schwarzenbergu Tereza Marie ze Schwarzenbergu Jiří ze Schwarzenbergu … více na Wikidatech |
| Rodiče | Alois II. z Lichtenštejna a Františka Kinská z Vchynic a Tetova |
| Rod | Lichtenštejnové |
| Příbuzní | Henrieta Marie z Lichtenštejna, František I. z Lichtenštejna, Tereza Marie z Lichtenštejna, Anna Marie z Lichtenštejna, Žofie Marie z Lichtenštejna, Jan II. z Lichtenštejna, Marie Františka z Lichtenštejna, Karolína Marie z Lichtenštejna a Františka Xaverie z Lichtenštejna (sourozenci) Adolf ze Schwarzenbergu, Edmund ze Schwarzenbergu, Karel Felix ze Schwarzenbergu, Josefina ze Schwarzenbergu, Marie Benedikta ze Schwarzenbergu, Anna ze Schwarzenbergu a Tereza ze Schwarzenbergu (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a činnost
editovatIda Marie, celým jménem jako Ida Maria Lamberta Theresa Francis de Paula von und zu Liechtenstein se narodila 17. září 1839 v lednickém zámku. Byla pátým dítětem a pátou dcerou panujícího knížete Aloise II. z Lichtenštejna a jeho manželky Františky hraběnky Kinské z Vchynic a Tetova. Měla starší sestry Marii, Karolínu, Sofii a Aloisii. Následujícího roku se narodil mladší bratr Jan (II.), budoucí panující kníže, a později ještě čtyři mladší sestry a bratr František, taktéž pozdější panující kníže.
Manželství a rodina
editovat
V 17 letech se Ida Marie provdala za 25letého prince Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu. Svatba, kterou celebroval pražský arcibiskup kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu, ženichův strýc, se konala 4. června 1857 v kapli Lichtenštejnského paláce ve Vídni.
Jejich manželské soužití se ukázalo být šťastným a s dlouhým trváním. Adolf Josef byl znám svou dobrotivou povahou a smyslem pro humor, a proto byl velmi oblíbený. Pár se usadil na schwarzenberském zámku v Libějovicích. [2]
Pár měl devět dětí:
- Eleonora (1858–1938) - manželka hraběte Jindřicha z Lambergu;
- Jan II. (1860–1938) – 9. kníže ze Schwarzenbergu, ženatý s hraběnkou Terezií z Trautmansdorfu-Weinsbergu, měli osm dětí;
- Františka de Paula (1861–1951) – manželka hraběte Mikuláše Esterházyho z Galanty, měla pět dětí;
- Alois (1863–1937) – nebyl ženatý, bez potomků;
- Marie Aloisie (1865–1943) – řeholním jménem Benedikta jeptiška a abatyše kláštera sv. Gabriela v Praze;
- Felix (1867–1946), c. k. generálmajor – ženatý s princeznou Annou z Lowenstein-Wertheim-Rochefortu, měl pět dětí;
- Jiří (1870–1952) – podplukovník, nebyl ženatý, bez potomků;
- Karel (1871–1902) – diplomat, nebyl ženatý, bez potomků;
- Terezie (1873–1946) – neprovdaná, bez potomků.
Rodina trávila většinu roku v Čechách, kde Adolf Josef vlastnil rodová panství. V roce 1858 byla Ida Marie jmenována dámou Řádu hvězdového kříže, později se stala c. k. palácovou dámou a po vraždě císařovny Alžběty jako jedna z prvních obdržela velkokříž nově založeného Alžbětina řádu (1898).[3] Podílela se na činnosti různých charitativních a sociálních organizací. [2] Mimo jiné byla členkou Výboru pro dostavbu chrámu sv. Víta v Praze a angažovala se také v několika spolcích ve Vídni.[4]
V roce 1888 se její manžel stal 8. knížetem ze Schwarzenbergu. [5]
V roce 1907 oslavil pár zlatou svatbu na zámku Hluboká nad Vltavou. Slavnosti byly předem promyšlené a jejich přípravě byla věnována zvláštní pozornost. Událost, které bylo přítomno asi 100 hostů, byla uvedena v novinách a časopisech. [2]
Adolf Josef zemřel 5. října 1914. Ida ho přežila sedm let. Zemřela 4. srpna 1921 na zámku v Libějovicích.
Kněžna Ida ze Schwarzenbergu byla díky sňatkům svých sester blízce spřízněna s několika významnými osobnostmi veřejného života habsburské monarchie. Jejími švagry byli například diplomat hrabě Ferdinand z Trauttmansdorffu, místopředseda Panské sněmovny kníže Alexandr z Schönburg-Hartensteinu nebo zemský maršálek Českého království kníže Jiří Kristián z Lobkowicz.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Іда Ліхтенштейнська na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c Золоте весілля Шварценбергів (česky)
- ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2011; s. 388 ISBN 978-80-85955-39-2
- ↑ KUBÍKOVÁ, Anna: Členství Schwarzenbergů v hospodářských a kulturních spolcích v 19. a na počátku 20. století in: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2013; s. 516 ISBN 978-80-85033-41-0
- ↑ Адольф Йозеф Шварценберг (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ida Marie z Lichtenštejna na Wikimedia Commons - Profil na Geneall.net (německy)
- Profil na Thepeerage.com (anglicky)
- Genealogie Idy z Lichtenštejna (anglicky)
- Genealogie Josefa Adolfa ze Schwarzenbergu (anglicky)
