I jako Ikaros

I jako Ikarus (volně i jako Ikarův pád) (původní název: I...comme Icare) je francouzský hraný film z roku 1979, který režíroval Henri Verneuil. Děj filmu je inspirován atentátem na Johna F. Kennedyho. Snímek měl světovou premiéru 19. prosince 1979.

I jako Ikaros
Původní název	I... comme Icare
Země původu	Francie Francie
Jazyk	francouzština
Délka	121 min
Žánry	politický filmový thriller mysteriózní film filmové drama
Scénář	Henri Verneuil Didier Decoin
Režie	Henri Verneuil
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Yves Montand Brigitte Lahaie Roland Amstutz Jean Garreaud Maurice Bénichou … více na Wikidatech
Hudba	Ennio Morricone
Střih	Henri Lanoë
Výroba a distribuce
Premiéra	1979 25. dubna 1980 (Německo)
I jako Ikaros na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj

22. května 1977: Nedávno znovuzvolený prezident Marc Jary je zastřelen neznámým odstřelovačem, když projíždí městem v limuzíně s otevřenou střechou, za povzbuzování tisíců jeho příznivců. O něco později, v kancelářské budově poblíž místa činu, zastřelí neznámý střelec údajného atentátníka Karla Erica Daslowa (přesmyčka jména Oswald, údajného vraha amerického prezidenta Johna F. Kennedyho ).

Vyšetřovací komise dospěla ve svém téměř rok trvajícím vyšetřování k závěru, že prezidenta Jaryho zavraždil osamělý atentátník Daslow. Generální prokurátor Volney, který je rovněž členem komise, odmítá na rozdíl od svých kolegů podepsat závěry komise, podle kterých byl Daslow paranoidní samotář, který si po činu vzal život. Řád komise stanoví, že pokud má člen komise pochybnosti o výsledku, může zahájit vyšetřování od začátku. Volney se veřejně ptá předsedy, zda na začátku vyšetřování obdržel žádost od nejvyšších vládních představitelů, aby zajistil potvrzení teorie jednoho účastníka. Předseda komise v rozpacích přiznává, že na něj byla taková žádost vznesena, a že jí neochotně vyhověl.

Volney a jeho tým pokračují ve vyšetřování a rychle narazí na nesrovnalosti. Byly falšovány důkazy, nebyli vyslechnuti svědci, nebyla provedena důležitá pitva, byla podána křivá svědectví a v souvislosti s vyšetřováním byli zavražděni očití svědci. Volney v záběru jednoho filmu diváků zjistí, že vedle Daslowa byl i druhý odstřelovač. Tento druhý střelec byl mezitím zavražděn. Volney mluví s psychologem o Daslowovi, který se zúčastnil experimentu podobného Milgramovu experimentu.

Volney zjistí, že nájemní vrazi měli podporu zpravodajských služeb. Důležitou roli musel sehrát atentátník de Palma, který stál i za vraždou zahraničních členů opozice. Dozví se také o operacích „Mínós“ a „I jako Ikarus“. Volney zjistí, že tajná služba jeho země nebo organizace v rámci tajné služby jeho země je zapojena do státních teroristických aktivit. Prezident Jary po svém zvolení oznámil, že omezí moc tajných služeb.

Při pátrání po operaci „I jako Ikarus“ volá vyšetřovatel z kanceláře své partnerce. Ta mu dává svůj výklad Ikara: Pokud je slunce bráno jako symbol pravdy, pak Ikaros ztratil křídla, protože se příliš přiblížil absolutní pravdě. V tu chvíli je Volney, stojící u okna, zastřelen odstřelovačem.

Obsazení

Yves Montand	Henri Volney
Jacques Sereys	Richard Mallory
Jean Négroni	Carlos de Palma
Didier Sauvegrain	Karl Eric Daslow
Michel Albertini	Luigi Lacosta
Roland Amstutz	Gregory
Jean-Pierre Bagot	Michaël Mix
Georges Beller	Sam Kido
Pierre Vernier	Charly Feruda
André Falcon	Darsell
Maurice Bénichou	Robert Sanio
Françoise Bette	paní Bellony
Roland Blanche	Garcia Santos
Benoît Brione	Bobino
Jacques Bryland	Nicolas Rosenko
Gabriel Cattand	prezident Marc Jary
Nanette Corey	žena Henriho Volneyho
Jacques Denis	Despaul
Erick Desmarestz	Bob Dagan
Thierry Dewavrin	novinář
Étienne Dirand	lékař v nemocnici
Henry Djanik	Nicky Farnese
Michel Etcheverry	Frédéric Heiniger
Joséphine Fresson	Marianne Delila
Jean-François Garreaud	Vernon Calbert
Jean-Claude Jay	Albert Philippe
Brigitte Lahaie	striptérka Monique
Bernard Larmande	Lambard
Daniel Léger	Guillaume Gémenos
Robert Party	generál Anthony Baryn
Michel Pilorgé	televizní reportér
Roger Planchon	David Naggara

Ocenění

Film získal Grand Prix du cinéma français za nejlepší francouzský film. V roce 1980 byl nominován na filmovou cenu César v kategoriích nejlepší film, nejlepší herec (Yves Montand), nejlepší scénář (Didier Decoin a Henri Verneuil), nejlepší filmová hudba (Ennio Morricone) a nejlepší výprava (Jacques Saulnier), ale v konkurenci neobstál.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku I wie Ikarus na německé Wikipedii.

Autoritní data	BNF: cb16704273x (data) VIAF: 231652076

Portály: Film | Francie