Tasemnice dětská

Tasemnice dětská
	Hymenolepis nana
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	ploštěnci (Platyhelminthes);
Podkmen	Neodermata;
Třída	tasemnice (Cestoda);
Řád	kruhovky (Cyclophyllidea);
Čeleď	(Hymenolepididae);
Rod	tasemnice (Hymenolepis);
Binomické jméno
	Hymenolepis nana; von Siebold, 1852
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tasemnice dětská (Hymenolepis nana, von Siebold 1852) je kosmopolitně rozšířený parazit ze třídy Cestoda (tasemnice). Je jedním z nejčastějších parazitů z této třídy, jejichž definitivním hostitelem bývá člověk. Vývoj může být přímý nebo nepřímý s jedním mezihostitelem. Nákaza tímto druhem tasemnice se nazývá hymenolepióza a v současnosti se počet nakažených osob odhaduje na 45 až 50 miliónů, především v tropických a subtropických oblastech. V České republice se toto onemocnění vyskytuje spíše vzácně.

Stavba těla

Tasemnice dětská je nejmenší lidskou tasemnicí, dospělec dorůstá nanejvýš do délky 40 mm. Jeho ploché bělavé tělo se skládá ze 100 až 200 článků. Každý z článků obsahuje samčí i samičí reprodukční orgány. Oplodněný článek dále vytváří vakovité útvary naplněné vajíčky, ta jsou velká asi 50 μm. Vajíčka jsou oválná, bezbarvá a jejich množství v jednom článku se pohybuje mezi 80 až 200 kusy. Na hlavičce se nachází 4 přísavky a krátký vysouvací chobotek s 20 až 30 háčky uspořádanými do kruhu, které napomáhají k uchycení v lumenu střeva.

Životní cyklus

Přímý vývojový cyklus začíná konzumací vajíčka definitivním hostitelem, kterým bývá nejčastěji člověk. Vajíčko putuje trávicím traktem až k dvanáctníku, kde se uvolní onkosféry a ty dále pronikají do sliznice střeva. V lymfatických prostorách střevních klků se vyvíjejí do stádia cysticerkoidu a po 6 až 12 dnech se vynoří zpět do lumenu střeva. Pomocí přichycovacích orgánů umístěných na skolexu se uchytí na střevní sliznici a trvá dalších 10 až 12 dní, než doroste do dospělce. Po dvou týdnech se z natrávených tělních článků začnou uvolňovat zralá vajíčka a konečníkem vycházejí ven z těla hostitele.

Nepřímý vývojový cyklus probíhá v těle členovců (například blechy nebo potemníka), kde se vajíčko přemění na cysticerkoid. Definitivním hostitelem v tomto případě bývají kromě člověka i psi nebo hlodavci.

Příznaky

Vajíčko pod mikroskopem

Nákazu lze snadno diagnostikovat prokázáním přítomnosti vajíček ve stolici. Projevy hymenolepiózy závisí na intenzitě nákazy a délce trvání onemocnění. První rok probíhá nákaza bez příznaků, po 6 letech už dochází i k výraznému úbytku hmotnosti. Tasemnice svým působením narušují střevní klky a sliznici, v důsledku čehož mohou vznikat rozsáhlé nekrózy. Parazit uvolňuje ze svého těla metabolity, které mohou být pro hostitele toxické. Reakcí bývají alergie a poruchy trávení proteinů. Hlavními příznaky nemoci bývá bolest hlavy, bledost, pocity únavy a podrážděnost. U podvyživených a imunitně oslabených lidí jsou projevy silnější. Běžné jsou například žaludeční nevolnosti, zvracení, průjmy a silné bolesti břicha nezávisle na jídle.

Prevence

Mezi rizikové skupiny patří především dětské kolektivy a lidé žijící v špatných hygienických podmínkách. Prevencí je tedy důkladné dodržování základních hygienických návyků, jako je mytí rukou před jídlem a po defekaci. Dětské nočníky a hračky se čistí horkou vodou a desinfekcí, stejně tak je důležité pravidelné vytírání společných prostor a častá výměna ložního prádla.

Odkazy

Literatura

TOTKOVÁ, A.; KLOBUŠICKÝ, M.; VALENT, M. Lekárska parazitológia: učebnica pre lekárske a nelekárske študijné programy. Martin: Osveta, 2008. 400 s. ISBN 978-80-8063-263-2.
VOLF, P.; HORÁK, P, et al. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu tasemnice dětská na Wikimedia Commons