Wikipedie

Hvězdovka Pouzarova

druh houby

Hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii) je nejedlá[2][3] velice vzácná, zákonem chráněná[3] houba,[2][pozn. 1] která se v Čechách vyskytuje jen na několika málo[3] lokalitách.[4][5] Byla popsána v roce 1954 českým vědeckým pracovníkem (zoologem, mykologem a botanikem) Václavem Janem Staňkem.[4][pozn. 2]

Jak číst taxoboxHvězdovka Pouzarova
Chybí zde svobodný obrázek
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
PodtřídaPhallomycetidae
Řádhvězdovkotvaré (Geastrales)
Čeleďhvězdovkovité (Geastraceae)
Rodhvězdovka (Geastrum)
Binomické jméno
Geastrum pouzarii
Václav Jan Staněk 1954
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

editovat

Podhoubí

editovat

Barva myceliové vrstvy (podhoubí) je bělavá (později získává světle červenohnědé zbarvení), na povrchu má vrstvičku humusu a za vlhka se velmi lehce odlupuje.[7] Po odloupnutí myceliové vrstvy (podhoubí) od plodnice je vnější povrch okrovky[pozn. 3] bílý (u mladých exemplářů) s opálovým leskem.[7] V pozdějším stadiu získává zažloutlé až šedavé zbarvení.[7] Vnější povrch okrovky jak u mladých tak i u starých plodnic má čárkovité rýžky, které probíhají ve směru každého cípu s tím, že se na konec sbíhají u špičky plodnice.[7] Staré plodnice jsou skoro černé.[7]

Plodnice

editovat

Uzavřená plodnice se vyvíjí zprvu pod zemí,[7] nad zemí se jeví jako drobná „houba“ s kulovitou plodnicí v podobě „vajíčka“ o běžné velikosti[2] 7 až 15 mm[7] (u větších exemplářů od 20 do 25 mm).[3]

Vnější okrovka – „hvězda“

editovat

Mladé plodnice jsou polokulovité a uzavřené,[2] v dospělosti po rozpuku vznikne z vnější okrovky 5 až 12 (nejčastěji ale 7 až 10)[2] nestejných cípů[7] a tato vnější okrovka[9] se rozloží do tvaru jakési „hvězdy“ o průměru 20 až 55 mm.[7][2] Cípy „hvězdy“ jsou částečně hygroskopické (jsou tedy tzv. polohygroskopické či semihygroskopické),[2] na svých koncích jsou zašpičatělé (někdy i rozštěpené nebo rozpukané),[7] mají tloušťku asi 1 až 2 mm, jsou nelesklé (jakoby pomoučeného vzhledu), v čerstvém stavu jsou zprvu světle okrové[3] a později získávají okrově žlutohnědou až masově načervenalou (ve vlhku[7]) barvu.[7][3]

Vnitřní okrovka – „vajíčko“

editovat

Po rozpuknutí plodnice a rozložení vnější okrovky do „hvězdy“ se odhalí[3] centrální, kulovitá („vajíčku“ podobná) vnitřní okrovka[10] o velikosti 5 až 15 mm.[7] Její barva (světlejší než je barva vnější „hvězdy“) je většinou bělavě šedá s jemně zrnitým, (v detailním zvětšení zrnitě drsným) jakoby pomoučeným povrchem.[7] V dolní polovině přechází „vajíčko“ do zúžení a do zřetelného kruhového valu.[7] Pod valem je 1 až 2 mm vysoký krček[3] světle žluhohněné barvy (rozměry 1–3 mm x 2–4 mm)[7] patrný většinou jen u dospělých exemplářů.[3] Vršek „vajíčka“ je ozdoben výrazně vrásčitým, řasnatým, skládaným, kuželovitým ústím, které má zřetelné ohraničení[3] (na dolním okraji ústí končí granulace povrchu „vajíčka“[7]) a které je někdy trochu tmavší než ostatní povrch „vajíčka“.[7]

Rozšíření

editovat

Hvězdovka Pouzarova, dlouhou dobu považována za ryze český endemit,[3] byla nalezena v Evropě a Asii, zaznamenán byl její výskyt také v Severní Americe (Mexiko).[7] Kromě České republiky (jen v Čechách v oblasti termobohemika, na Moravě neroste) se vyskytuje také ve Španělsku,[3] Švýcarsku[3] a Rusku (v Rostovské oblasti a v pohoří Altaj).[7] V Čechách existují tři hlavní centra výskytu:[7][pozn. 4][pozn. 5]

Ekologie

editovat

Houba je hniloživná (hniložijná; saprotrofní), roste obvykle v menších skupinkách[3] na extrémně teplých až horkých, sluncem prohřátých a velice suchých skalnatých stráních[2] a stanovištích na vyvřelinách (tj. na magmatických horninách, především na diabasech).[4][3][pozn. 6] Typickými stanovišti jsou slunné svahy skalních stepí nebo jižní stráně pokryté řídkým akátovým porostem.[7]

Fenologie

editovat

Časový průběh základních životních projevů začíná na začátku jara[2] (v období od března do května), kdy vyrůstají plodnice.[7][pozn. 7] Pokud byla zima mírná, může tento proces začít již v lednu za předpokladu růstu plodnice na výhřevných podkladových horninách (vápenec, diabas).[7] Na stanovištích pak houba vytrvává po celý zbytek roku.[7] Hvězdovka Pouzarova roste často ve společnosti rozchodníků.[3][pozn. 8]

Cizojazyčné názvy

editovat
  • Slovensky: Hviezdovka Pouzarova[2]
  • Německy: Böhmischer Erdstern[2]

Latinská (vědecká) synonyma

editovat
  • Geastrum campestre var. pouzarii[2] (V.J. Staněk) Calonge[7]
  • Geastrum pedicellatum var. pouzarii[2] (V.J. Staněk) Dörfelt[7]

Možné záměny

editovat

Na rozdíl od ostatních druhů hvězdovek má hvězdovka Pouzarova:

  • béžově nahnědlou až masově načervenalou barvu;
  • výrazné řasnaté, vrásčité, kuželovité a ohraničené ústí[3] a
  • radiální rýhy na spodní části vnějšího obalu – vnější okrovky (exoperidie).[4][pozn. 9]

Vzhledem k uvedeným znakům (barva, ústí, radiální rýhy), ekologickým nárokům (slunné stráně skalních stepí na vyvřelinových podkladech) a k rozsahu doby růstu (jarní měsíce) je záměna hvězdovky Pouzarovy za nějaký jiný druh hvězdovky téměř vyloučena.[3] Přesto může být zaměněna například za následující druhy:

  • Hvězdovka drsná (Geastrum campestre; Geastrum campestre Morgan) roste na obdobných stanovištích jako hvězdovka Pouzarova, ale svoje čerstvé plodnice nevytváří na jaře.[7] Mycelinová vrstva (podhoubí) je k plodnici pevně přichycena a vnější povrch okrovky pod ní není rýhován.[7] Kromě těchto odlišností má hvězdovka drsná větší výtrusy (6,0 až 7,5 μm).[7]
  • Hvězdovka pastvinná (Geastrum schmidelii; Geastrum schmidelii Vittad.) také neroste na jaře, má výraznější ústí vnitřní okrovky a plodnice není hygroskopická.[7]

Galerie

editovat
  • Ilustrační fota podobných hvězdovek
  •  
    Hvězdovka drsná (Geastrum campestre)
  •  
    Hvězdovka drsná (Geastrum campestre)
  •  
    Hvězdovka pastvinná (Geastrum schmidelii)
  •  
    Hvězdovka pastvinná (Geastrum schmidelii)

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Jde o státem chráněný druh (v Červeném seznamu je vedena pod označením „CR“ tj. kriticky ohrožený taxon).[4]
  2. ↑ Jedna z nejvzácnějších hvězdovek na světě.[6] Byla opakovaně nacházena v radotínské lokalitě českým mykologem a botanikem Zdeňkem Pouzarem.[6]
  3. ↑ Okrovka (peridium) je vnější (svrchní), různě silná vrstva (stěna) plodnic některých typů hub.[8]
  4. ↑ Ostatní české lokality jsou izolované; některé z nich dnes (rok 2021) už pouze popisují historickými nálezy této houby.[7]
  5. ↑ V roce 1954 se vyskytovala v Českém středohoří, v oblasti u Roudnice nad Labem, v dolním Povltaví a u Kralup nad Vltavou.[2]
  6. ↑ Hvězdovka Pouzarova vyhledává bazické podkladové horniny.[7]
  7. ↑ Pramen[2] uvádí období od února až do července,[2] pramen[3] uvádí od února do června.[3]
  8. ↑ Rozchodník (Sedum) je rod rostlin z čeledi tlusticovitých s dužnatými listy.[3] V České republice se vyskytuje 6 původních druhů rozchodníků.
  9. ↑ Po sloupnutí spodní vrstvy podhoubí je na spodní základně plodnice vidět radiální rýhování.[2]

Reference

editovat
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii) V. J. Staněk 1954 (nejedlá) [online]. Houbaření - Atlas hub [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u BOHDAL, Jiří; MALÝ, J. hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii); Foto číslo 11288; foto číslo 11290; foto číslo 11289 [online]. Web Natur foto cz, 2009-03-15 [cit. 2021-04-30]. Praha 5, Česko. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e MIKŠÍK, Michal. Hvězdovka Pouzarova - Geastrum pouzarii – klenot české mykoflóry [online]. Web: Česká mykologická společnost [cit. 2021-04-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ HOSKOVEC, Ladislav. Český kras, Praha, Prokopské údolí, Hemrovy skály – přírodní rezervace [online]. Web Botany cz, 2007-07-19 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b BAIER, Jiří. Hvězdovky — ozdoba lesů [online]. Web Živa Akademie Věd ČR [cit. 2021-05-04]. Živa číslo 5, ročník 2004; strany 201 až 208. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii V.J. Staněk) [online]. Web Biblio cz [cit. 2021-04-30]. Říše: Fungi - houby; třída: Agaricomycetes; stopkovýtrusé; řád: Geastrales; čeleď: Geastraceae - hvězdovkovité; rod: Geastrum - hvězdovka. Dostupné online. 
  8. ↑ Houbařský slovník pojmů (heslo: okrovka) [online]. Web Natur foto cz [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ Houbařský slovník pojmů (heslo: Exoperidie) [online]. Web Natur foto cz [cit. 2021-05-02]. Exoperidie – Vnější vrstva obalu plodnice u břichatkovitých hub. Dostupné online. 
  10. ↑ Houbařský slovník pojmů (heslo: Endoperidie) [online]. Web Natur foto cz [cit. 2021-05-02]. Endoperidie – Vnitřní vrstva obalu plodnice u břichatkovitých hub. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • HOLEC, Jan, BIELICH, Antonín a BERAN, Miroslav. Přehled hub střední Evropy. Vydání 1. Praha: Academia, 2012; 622 stran. (houba uváděna jako: jako Geastrum pouzarii V.J. Staněk); ISBN 978-80-200-2077-2.
  • ANTONÍN, Vladimír, HOLEC, Jan, ed. a BERAN, Miroslav, ed. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky = Red list of fungi (macromycetes) of the Czech Republic. 1. vydání Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 280 stran; Příroda: sborník prací z ochrany přírody; 24: 1-282; (houba uváděna jako: jako Geastrum pouzarii V.J. Staněk); ISBN 80-87051-02-5.
  • Slavíček J. (ed.): Číselník hub České republiky 2018, (2014-2018); Česká vědecká společnost pro mykologii; (houba uváděna jako: jako Geastrum pouzarii V.J. Staněk).

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hvězdovka_Pouzarova&oldid=23946705“