Humnice

zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary

Humnice (německy Humnitz) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Ležela v Doupovských horách asi 2,5 kilometru jihovýchodně od Kotviny v nadmořské výšce okolo 640 metrů.[1]

Humnice
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽďár u Hradiště (74,7 km²)
Humnice
Humnice
Další údaje
Zaniklé obce.cz25
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název vesnice je odvozen ze slova humno neboli mlat (tj. místo, kde se mlátilo obilí) nebo stáj. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: hunnicz (1460), in humniczych (1488), Humicze (1593), Hummitz (1636), Hymnicze (1654), Humitz (1787 a 1846).[2]

Historie

editovat

První písemná zmínka o Humnici je z roku 1443, kdy vesnice patřila k panství hradu Egerberk. Jeho součástí zůstala až do roku 1623, kdy zkonfiskovaný majetek Matyáše Štampacha ze Štampachu koupil Kryštof Šimon Thun. Tehdy byla vesnice připojena ke kláštereckému panství, u kterého ji také uvádí berní rula z roku 1654. Podle ní ve vsi žilo pět chalupníků a jeden poddaný bez pozemkového majetku. Hlavním zdrojem obživy obyvatel býval chov dobytka a práce v okolních lesích.[3]

Počet domů v Humnici vzrostl mezi lety 1787 a 1846 z jedenácti na dvanáct, v nichž žilo 64 obyvatel. Obyvatelé pěstovali brambory a pícniny. Ve vsi na začátku dvacátého století nebyly dostupné žádné služby a řemeslo provozovali pouze zedník a tesař. Humnice patřila k radnické farnosti, děti docházely do školy v Martinově, ale pošta se nacházela v Radnici.[3]

Po zrušení patrimoniální správy se Humnice roku 1850 stala obcíosadou Hrzín, ale už roku 1869 byly obě vesnice osadami Martinova. Koncem devatenáctého století se Humnice na krátkou dobu znovu osamostatnila, ale od roku 1900 už trvale zůstala u Martinova. Humnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel.[3] Úředně byla zrušena k 15. červnu[3] 1953.[4]

Přírodní poměry

editovat

Humnice stávala v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 2,5 kilometru jihozápadně od Kotviny. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 650 metrů na východním úbočí Humnického vrchu (707 metrů). Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Humnice stála v mírně teplé oblasti MT3,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[7]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 62 obyvatel (z toho třicet mužů) německé národnosti, kteří byli kromě jednoho evangelíka římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 53 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 80 71 64 59 60 62 53 20
Domy 12 13 13 13 10 10 9 9

Pamětihodnosti

editovat

Na ostrožně vybíhající ze severozápadního úbočí Humnického vrchu stával v původním humnickém katastrálním území hrad označovaný jako Kleinštejn.[3]

Reference

editovat
  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 701, 702. 
  3. a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Humnice, s. 71–72. 
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Humnice – Humnitz, s. 29. 
  5. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  6. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Humnice – Humnitz, s. 29. 

Externí odkazy

editovat