Hugo Feigl

český galerista

Hugo Feigl (15. března 1889 Praha5. února 1961 New York) byl pražský galerista.

JUDr. Hugo Feigl
Narození15. března 1889
Praha
Úmrtí5. února 1961 (ve věku 71 let)
New York
Alma materPrávnická fakulta Německé univerzity v Praze
Povolánígalerista
DětiMarion Feigl
PříbuzníKarel Feigl, Bedřich Feigl, Ernst Feigl, Irena Feiglová a Kamila Feiglová (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hugo Feigl byl nejmladším z šesti dětí (4 synové a 2 dcery)[1] pražského židovského advokáta Josefa Feigla (1846-1905) a jeho manželky Julie, rozené Busch (*1849). Jeho bratry byli obchodník Karel (* 1882), malíř Friedrich (Bedřich) Feigl (* 1884) a spisovatel Arnošt/Ernst Feigl (* 1887).[2]
Již od studií na Staroměstském gymnasiu se zajímal o výtvarné umění. Pokračoval v tom i za studií práv na pražské Německé universitě, kam se dal zapsat roku 1911. Během první světové války byl povolán na frontu a padl do ruského zajetí. Z vězení v Turkestánu unikl a dobrodružnou cestou pěšky, vlakem a na lodi se vrátil do Československa, kde dokončil studia roku 1920 a získal doktorát.[3] Nikdy se ale advokacii nevěnoval.[1]).
Roku 1924 se oženil s Margaretou Mellerovou (1900–1987),[1] dcera Marion (Marianne) se jim narodila začátkem června 1929.
Od roku 1919 psal umělecké kritiky do pražských časopisů a novin (Prager Tagblatt, revue Umělecké besedy Život, Selbstwehr a další pražské listy[1]). Od roku 1924 se stal galeristou (Galerie starých i moderních obrazů, Palác Koruna), organizátorem výstav a nakonec majitelem významné pražské galerie nesoucí jeho jméno (Galerie Hugo Feigl).[4] [p 1]
Z Prahy uprchl před nacisty 15. března 1939 do Paříže a odtud do New Yorku. Manželka přijela do New Yorku v květnu 1939, dcera Marion (Marianne) se zachránila s dětským transportem Sira Nicholase Wintona do Anglie v létě 1939 a do New Yorku vycestovala z Anglie až koncem roku 1944.[1]
Hugo Feigl otevřel roku 1943 [p 2] vlastní galerii v New Yorku (Feigl Gallery, Madison Avenue 601) a vedl ji až do své smrti (1961).[5]
V USA se Feiglova galerie věnovala převážně modernímu německému a francouzskému umění (James Ensor, Oskar Kokoschka).

Poznámky

editovat
  1. V roce 1924 otevřel Hugo Feigl galerii v prvním patře paláce Koruna na pražském Václavském náměstí, od ledna roku 1931 provozoval Galerii Evropa v mezaninu paláce pojišťovny Dunaj na Národní třídě a současně zahájil celou řadu výstav ve vlastní Galerii Feigl v prvním patře pojišťovny Riunione Adriatica v Jungmannově ulici číslo 38.[1] Od září 1936 přesunul svoji Galerii Feigl do výstavních místností na tehdejším Masarykově (dnešním Smetanově) nábřeží (dnes výstavní síň Hollar).[1]
  2. Pramen[1] uvádí, že Hugo Feigl otevřel svoji obnovenou Galerii Feigl v New Yorku na Madison Avenue 601 již v roce 1942.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e f g h i PAŘÍK, Arno. ZEMŘELA MARION FEIGL (7. 6. 1929 Praha – 12. 2. 2018 New York). Roš chodeš, Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku. 04. 2018, roč. 80, čís. 5778, s. 20. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. ISSN 68 121074 68. 
  2. Pobytová přihláška pražského magistrátu
  3. Matrika doktorů Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity
  4. PAŘÍK Arno, Výstavní činnost Galerie Hugo Feigl, nepublikováno
  5. URZIDIL Johannes, Život s českými malíři, 2003, strana 364

Encyklopedie

editovat
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), 2006, Academia, Praha, ISBN 80-200-1209-5

Externí odkazy

editovat