Valdštejn (hrad)
Valdštejn (německy Waldstein n. Wallenstein) je zřícenina hradu v okrese Semily blízko Turnova, v oblasti Českého ráje. Rodový hrad pánů z Valdštejna pochází z druhé poloviny 13. století. Je jedním z nejstarších hradů v oblasti.
| Valdštejn | |
|---|---|
 hrad Valdštejn, letecký pohled | |
| Základní informace | |
| Sloh | Gotika |
| Další majitelé | Lemberkové, Markvarticové (Vartenberkové), Valdštejnové |
| Poloha | |
| Adresa | Turnov,  Česko |
| Souřadnice | 50°33′45″ s. š., 15°10′1″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45773/6-2841 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nyní je Valdštejn v držení města Turnova.[1]
Historie
editovatZakladatel
editovatHrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280.[2] Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové.
Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla svatá Zdislava z Lemberka.
Další vývoj
editovatValdštejnové zde zůstali 100 let. Je např. znám Zdeněk z Valdštejna, dvořan krále Jana Lucemburského, Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil vojenské výpravy českého krále do Litvy, a Jan z Valdštejna, jenž půjčil 1500 kop grošů markraběti Karlovi, pozdějšímu králi Karlovi IV.[3]
Koncem 14. století sídlo získal rod Vartenberků, který patřil rovněž k rodu Markvarticů. S Jindřichem z Vartenberka se rozhodl vyřídit své účty husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, který na jaře 1424 přitáhl s vojskem k Turnovu, dobyl jej, vyvrátil tamní klášter a dobyl i Valdštejn. Pak jej svěřil panu z Valečova, svému příteli, který zde roku 1427 uvěznil na rok prince Zikmunda Korybutoviče, kandidáta českého trůnu. V roce 1431 byl na hradu další přívrženec husitů Rameš Rozvoda ze Stakor (pak z Hrádku).[4]
V letech 1438–1439 se hradu (i nedalekého sídla Kavčiny) zmocnily tlupy loupežníků a proto je oba v roce 1440 dobyla zemská hotovost. Střídání majitelů pokračovalo. Žili zde Šofové z Helfenburka a od roku 1514 Smiřičtí ze Smiřic. Kolem roku 1550 hrad při požáru lehl popelem.
Na sklonku 17. století se v zřícenině usadil poustevník Václav Holan Rovenský a začali sem docházet různí poutníci. Majitelé zdejšího panství Valdštejnové (vlastníci z let 1620–1821) a po nich i Aehrenthalové (1821–1945) ze zřícenin vybudovali romantické poutní místo. V roce 1713 vznikly kamenné schody, 1722 byla na prvním nádvoří vybudována kaple sv. Jana Nepomuckého a brzy poté i řada soch, roku 1817 pak vznikla kaplička sv. Jana Křtitele. Roku 1836 byla postavena vstupní brána za kamenným mostem, osazeným řadou soch.
Restauraci na hradě měla v nájmu rodina Čihulkova od roku 1923 do roku 1949. Poté byla zařazena do sokolského družstva Vzlet. Od druhé světové války centrum pro horolezce.
Turistika
editovat| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 56 874 |
| 2016 | 54 525 |
| 2017 | 58 939 |
| 2018 | 54 128 |
Zřícenina je přístupná pěšky po zelené a červené turistické značce, nejbližší parkoviště pro auta je asi 1 km daleko. Od Turnova, v jehož katastrálním území Mašov u Turnova se hrad nachází, je místo vzdálené 3 km jjv. směrem. Prohlídky jsou možné v sezónních měsících, platí se vstupné. Samotná zřícenina je ve výši 389 m n. m., převýšení činí 90 metrů. V jihovýchodním sousedství hradu se prostírá přírodní rezervace Hruboskalsko.
Zajímavosti
editovat- Hrad se německy nazýval Waldstein, v českém překladu tedy Lesní kámen.
- Obraz světce v kapličce je možná jedinou existující podobiznou Karla Hynka Máchy[7]. Autorem malby z roku 1836 je František Mašek (Maschek, 1790-1862).
- Na Valdštejně složil skladatel Josef Bohuslav Foerster oratorium Sv. Václav a Pátou symfonii.[8]
- V letech 1954 až 1958 zde s rodinou pobýval spisovatel a básník Eduard Petiška, který na Valdštejně napsal několik literárních děl, mj. „Staré řecké báje a pověsti“. [9]
Galerie
editovat-
Vstupní nádvoří s bývalou restaurací a hotelem -
Nádvoří hradu -
-
Kaple sv. Jana Nepomuckého ze zadní strany. -
Romantický palác
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Valdštejn, s. 104–105.
- ↑ ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. Kapitola Valdštejn, s. 38. [dále jen Hrady a zámky].
- ↑ Hrady a zámky 1957, str.38
- ↑ Hrady a zámky 1957, str.39
- ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18.
- ↑ Záhadná freska na Valdštejně [online]. [cit. 2017-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-06.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Valdštejn, s. 553–554.
- ↑ ŠTÍCHA, Radim. Eduard Petiška napsal na Valdštejně slavné Staré řecké báje a pověsti - Hrad Valdštejn [online]. hrad-valdstejn.cz [cit. 2019-06-23]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Galerie Valdštejn na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdštejn na Wikimedia Commons
- Internetové stránky hradu
- Profil hradu na Hrady a zámky
- Otevírací doba, vstupné, informace pro vozíčkáře Archivováno 8. 1. 2009 na Wayback Machine.
- Letecké fotografie
