Coucy (hrad)
Coucy je zřícenina středověkého hradu u obce Coucy-le-Château-Auffrique ve francouzském departementu Aisne.
| Coucy | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | středověká architektura |
| Výstavba | 13. století |
| Poloha | |
| Adresa | Coucy-le-Château-Auffrique,  Francie |
| Souřadnice | 49°31′18″ s. š., 3°19′7″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | PA00115617 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní zmínka o hradu pochází z roku 920, kdy na skalním ostrohu s výhledem nad údolím řek Ailette a Oise nechal postavit remešský arcibiskup Hervé první stavbu hradu s kaplí. Jeho nástupce Oderic přenechal místo hraběti Eudesovi, který se tak stal prvním pánem z Coucy. Roku 1223 za doby Enguerranda III. z Coucy započala stavba gigantického hradu, která trvala pouhých sedm let. Vlastník Coucy svého času vedl panskou ligu stojící v opozici proti královně vdově a nové sídlo mělo svou velikostí konkurovat Louvru francouzských králů. Obrovský hradní donjon vysoký 60 m a 30 m v průměru byl nejmohutnější stavbou Evropy.
Enguerrandův prapotomek Enguerrand VII., zeť anglického krále okolo roku 1380 hrad dále rozšířil a zmodernizoval. Po jeho smrti získal hrad francouzský princ Ludvík. Za vlády Ludvíka XII. coucyovské državy připadly francouzské koruně. V 17. století se ve zdech hradu sdružovali příznivci Frondy, což vyděsilo kardinála Mazarina natolik, že nechal část hradu vyhodit do povětří. Mohutný donjon však zůstal na svém místě a poničilo jej až zemětřesení 18. září 1692, kdy se v jeho zdech objevila obrovská trhlina.
| „ | Vedle tohoto obra jsou i nejmohutnější věže pouhé věžičky... | “ |
| — Eugène Viollet-le-Duc[1] | ||
Slavný francouzský architekt, zachránce mnoha středověkých památek Viollet-le-Duc v 19. století nechal věž stáhnout železnými obručemi, opravit střechu a snažil se dosazením správce zamezit dalšímu kradení kamení. Osudnou se stala donjonu první světová válka, kdy generál Ludendorff nechal hrad napěchovat trhavinami. Zachovalo se vnější opevnění, brána s ozdobným překladem,podzemní síně a chodby.
Reference
editovat- ↑ TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 630.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Coucy na Wikimedia Commons
