Optické prostředí
Optické prostředí je obecně jakékoliv prostředí, v němž se šíří elektromagnetické vlnění.
Druhy optických prostředí
editovatZ hlediska šíření elektromagnetického vlnění (např. světla) v daném optickém prostředí se prostředí označuje jako
- průhledné – v optickém prostředí nedochází k rozptylu vlnění. Hovoří se o průhlednosti.
- průsvitné – vlnění prostředím částečně prochází a částečně se v něm rozptyluje. Bývá také označováno jako matné. Hovoří se o průsvitnosti.
- neprůhledné – vlnění je v prostředí pohlcováno nebo se odráží od povrchu prostředí zpět. Hovoří se o neprůhlednosti.
Podle toho, které frekvence prostředím prochází lze rozdělit optické prostředí na:
- barevné (zbarvené) – v prostředí jsou pohlcovány pouze určité frekvence nebo intervaly frekvencí. Příkladem mohou být barevná skla.
- čiré – prostředím prochází všechny frekvence vlnění. Čirým prostředím je např. vzduch nebo sklo.
Podle toho, zda má v různých místech optické prostředí stejné vlastnosti lze jej rozlišit na:
- homogenní (neboli stejnorodé) – optické prostředí má ve všech místech stejné vlastnosti
- nehomogenní (nestejnorodé) – optické prostředí má v různých místech rozdílné vlastnosti
Podle závislost rychlosti šíření vlnění na směru lze optické prostředí rozdělit na
- opticky izotropní prostředí – rychlost šíření nezávisí na směru. Obvykle tvořeno plyny, kapalinami nebo pevnými nekrystalickými látkami, příkladem je např. sklo.
- opticky anizotropní prostředí – rychlost šíření závisí na směru. Příkladem opticky anizotropních prostředí jsou některé krystaly, např. krystal křemene.
Vlastnosti
editovatV optickém prostředí je rychlost šíření elektromagnetické vlny menší než rychlost světla ve vakuu.
Při průchodu světla z jednoho optického prostředí do druhého dochází ke změně rychlosti, ale vlna si zachovává frekvenci.
Dvě optická prostředí lze porovnávat podle jejich indexů lomu. Prostředí s větším indexem lomu se označuje jako opticky hustší prostředí. Prostředí s menším indexem lomu je pak označováno jako opticky řidší prostředí.
Při šíření záření z prostředí opticky řidšího do opticky hustšího prostředí se paprsky lámou směrem ke kolmici (tzv. lom ke kolmici).