Homo antecessor (člověk předchůdce) žil v letech 1,2 mil. (snad i 1,4 mil.)[1] – 700 tis. let př. n. l., přičemž někdy se existence prodlužuje až na hodnotu 500 tis. let př. n. l.[2] Byl jedním z prvních hominidů v Evropě.

Jak číst taxoboxHomo antecessor
Stratigrafický výskyt: 1,2 mil. - 700 tis. let př. n. l.
alternativní popis obrázku chybí
Nalezené zbytky lebky Homo antecessor
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďhominidi (Hominidae)
Rodčlověk (Homo)
Binomické jméno
Homo antecessor
Bermudez de Castro et al., 1997
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evoluce

editovat

Nejvíce nálezů (jediné kosterní zkameněliny) se našlo ve Španělsku, další pocházejí z Anglie (pouze zuby a nástroje).[3] Evoluční zařazení H. antecessor je předmětem jistých sporů. Někdy je považován za spojovací článek mezi Homo ergaster a Homo heidelbergensis. Jiní ho považují za slepou vývojovou linii navazující na H. ergaster. Další názor tvrdí, že jde jen o poddruh nebo regionální formu H. heidelbergensis. Proteom získaný ze zubu prokázal příbuznost tohoto hominida s neandrtálci, denisovanyHomo sapiens, ke kterým zřejmě tvořil sesterskou skupinu.[4]

Průměrná velikost mozku byla 1000–1150 cm3. V Atapuerce (jeskyně Gran Dolina) ve Španělsku se našlo mnoho důkazů, které dosvědčují, že H. antecessor odděloval kusy lidských těl od kostí, lidské kosti drtil a následně je házel do stejných míst jako kosti zvířat. To ukazuje, že byl s největší pravděpodobností kanibal.[5][6][7] H. antecessor byl asi 1,6–1,8 m vysoký a poměrně robustní – samci mohli vážit až okolo 90 kg.[2]

Morfologie

editovat

Kompletní kostra není k dispozici, přesto lze odvodit některé základní morfologické rysy. Byly u něj již vyvinuté sapientní znaky připomínající v řadě lebečních charakteristik moderního člověka a to především nevystupující lícní kosti a nízká prognacie obličeje. Brada byla ustupující, jako u většiny druhů homo. Homo antecessor byl již plně bipední a v průměru měl podobnou postavu jako dnešní člověk. Měl však o něco širší hrudník a delší paže.[2]

Reference

editovat
  1. Oldest European human fossil possibly found in Spain. phys.org [online]. 2022-07-08 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c ROBERTSOVÁ. Evoluce, s. 130–133.
  3. Tools unlock secrets of early man. news.bbc.co.uk. 2005-12-14. Dostupné online [cit. 2020-04-01]. (anglicky) 
  4. Oldest-ever human genetic evidence clarifies dispute over our ancestors. phys.org [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. První Evropané si pochutnávali na mase dětí a dospívajících. iDNES.cz [online]. 2009-06-22 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  6. Pravěký kanibalismus – jídlo i zastrašování. Plus [online]. 2010-09-10 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  7. První Evropané? Kanibalové, kteří rádi jedli nepřítele | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-06-22 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ROBERTSOVÁ, Alice. Evoluce: Příběh člověka. Knižní klub, Praha 2012.

Externí odkazy

editovat