Wikipedie

Ocmanice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Možná hledáte: Oucmanice.

Ocmanice (česky do roku 1880 Otmanice; německy Otzmanitz[4]) jsou obec v Kraji Vysočina v okrese Třebíč s 323[1] obyvateli. Nacházejí se na břehu řeky Oslavy, která je zároveň odděluje od sousedních Naloučan. Obec leží asi 3 km severozápadně od Náměště nad Oslavou.[5]

Ocmanice
Centrum Ocmanic, nedaleko kapličky
Centrum Ocmanic, nedaleko kapličky
Znak obce OcmaniceVlajka obce Ocmanice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°13′59″ s. š., 16°7′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel323 (2024)[1]
Rozloha7,06 km²[2]
Katastrální územíOcmanice
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů119 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOcmanice 47
675 71 Náměšť nad Oslavou
obec@ocmanice.cz
StarostaVladimír Šťáva
Oficiální web: www.ocmanice.cz
Ocmanice
Ocmanice
Další údaje
Kód obce510980
Kód části obce108880
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozhledna v Ocmanicích

Sousedními obcemi sídla jsou Vícenice u Náměště nad Oslavou, Náměšť nad Oslavou, Naloučany, Okarec a Zahrádka.

K obci náleží osady Placký Dvůr a Padrtův Mlýn a také několik odlehlých domů, které jsou součástí souvislé zástavby města Náměšť nad Oslavou.

Geografie

editovat

Podél jižní hranice území obce prochází silnice I/23, severozápadně z této silnice vychází silnice vedoucí do zastavěného území obce, kde se spojuje se silnicí vedoucí ze západu na východ ze Zahrádky do Naloučan. Z křižovatky silnic I/23 a II/399 těsně za jižní hranicí území obce vychází severně užitková silnice přes Placký Dvůr, kolem rozhledny Ocmanice a do zastavěného území obce. Podél jižního okraje zastavěného území obce vede užitková silnice. Přes území obce vede mnoho udržovaných polních cest. Z Častotic vede severně a následně východně cyklostezka 5209, podél severní hranice území obce v údolí Oslavy vede cyklostezka 5109 a Mlynářská cyklostezka. Podél rybníka Rathan na sever a pak do údolí Oslavy vede zelená turistická stezka. Podél jižní hranice území obce vede železniční trať Brno-Jihlava.

Velká část území obce je využívána zemědělsky, jen na jihozápadním okraji území obce u rybníka Dubovec se nachází menší les, stejně tak na východním okraji u kaskády několika rybníků se nachází zalesněný prostor, menší izolované remízky se nachází i severně od zastavěného území obce. Západně od zastavěného území obce se nachází areál bývalého JZD a v jihovýchodním okraji území obce se u rybníka Rathan nachází menší průmyslová zóna.

Pár set metrů západně od území obce u zastavěného území obce Zahrádka pramení Žlebský potok, ten pak teče východně a tvoří část západní hranice území obce, do něj se vlévá nepojmenovaný potok, který pramení u zastavěného území obce a následně sloučené potoky ústí do Oslavy, výspa území obce vychází několik set metrů severně podél toku řeky Oslavy, ta pak tvoří velkou část severní a východní hranice území obce a dál pokračuje východně do Náměšti nad Oslavou. Z trati Placký rybník a rybníka Dubovce jihozápadně od území obce vytéká několik nepojmenovaných potoků, které pak tečou západně, kdy na východním okraji území obce se stáčí severně, kde protékají přes kaskádu rybníků – Horní Nezdařil, Prostřední Nezdařil a Dolní Nezdařil a následně protékají údolím a ústí do Oslavy. U Plackého Dvora se nachází rybník z kterého teče nepojmenovaný potok, ten se u Padrtova mlýna stéká z potokem, který vytéká z Padrtova rybníka u tohoto mlýna, potok pak teče dál do rybníka Rathan, který se nachází těsně za východní hranicí území obce. Těsně za jihozápadní hranicí obce se nachází rybník Dubovec, dále rybník Stejskal a těsně za jižní hranicí území obce se nachází rybníky Velké a Malé Rozběhlo.

Území obce je relativně ploché, nejvyšší bod území obce dosahuje asi 420 metrů nad mořem, většina území se pohybuje v podobných výškách, nejnižší výšky dosahuje v údolí Oslavy a je to kolem 370 metry nad mořem. Jižně od zastavěného území obce se nachází několik nepojmenovaných nevýrazných vrcholků, na východním okraji území obce nad kaskádou rybníků se nachází výraznější vrchol s kótou 410 metrů.

Zastavěná část území obce se nachází na severovýchodním okraji území obce a těsně přiléhá k zastavěnému území obce Naloučany. Severně od zastavěného území obce se nachází malá samota u lesa, severozápadně se pak nachází osamocená střelnice. Jižně od území obce se nachází malá samota na vrcholku kopce u vysílače. Na jižním okraji území obce se nachází osada Placký Dvůr, východně od Plackého Dvora se nachází Padrtův mlýn. Na východním okraji území se nachází menší průmyslová zóna a několik domů u rybníka Rathan.

Jižně od území obce se nachází Přírodní památka Špilberk, u Plackova Dvora se nachází výrazná alej Stromořadí u Dvorku.[6]

Historie

editovat

Ocmanice do roku 1366 patřily do vaneckého panství, majiteli byli pánové z Vanče, po smrti Tobiáše a Sezema z Vanče, kteří zemřeli bezdětní,[7] pak jejich dědictví připadlo markraběti Janovi a ten Vaneč, Studenec, Ocmanice a Pyšel daroval Janovi z Meziříčí. Část však držel i Bohuš z Vanče, který však v roce 1373 prodal zbylé části Ocmanic a Vanče právě Janovi z Meziříčí. Později se protiprávně zmocnil Ocmanic Mikuláš z Vlašimi, v roce 1446 došlo ke sporu mezi Mikulášem a Jaroslavem z Lomnice, kdy v roce 1480 pak opět pánové z Lomnice získali náměšťské panství a tak se Ocmanice staly součástí náměšťského panství.[8]

V roce 1567 zdědil náměšťské panství Jan st. ze Žerotína. Roku 1628 pak koupil panství Albrecht z Valdštejna, který je koupil pro Jana Baptistu z Verdenberka. V roce 1743 pak od Verdenberků koupili panství manželé Kufštejnští, ale hned roku 1752 pak zakoupili panství Haugvicové, kteří je vlastnili až do správních reforem.[9]

V roce 1852 sídlila v Ocmanicích bratrská jednotřídní škola.[5] V roce 1911 byla v obci založena Národní jednota. Tentýž rok byla i otevřena obecná škola.[4] V roce 1974 byl postaven most, který spojil vesnici se sousedními Naloučany.[5]

Do roku 1849 patřily Ocmanice do náměšťského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1872 patřily Ocmanice pod Náměšť nad Oslavou a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Náměšť nad Oslavou, následně se obec osamostatnila.[10]

Vývoj počtu obyvatel Ocmanic[11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 338 315 334 343 360 393 387 348 382 371 360 318 321

Politika

editovat

Do roku 2014 zastávala funkci starosty Marie Bojanovská, od roku 2014 vykonává funkci starostky Věra Filipčíková.

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Ocmanice
2006[12] 2010[13] 2013[14] 2017[15] 2021[16]
1. ČSSD (51,04 %) ČSSD (29,77 %) KSČM (25,96 %) ANO (40,82 %) ANO (40,67 %)
2. ODS (22,91 %) KSČM (17,41 %) ČSSD (20,99 %) SPD (11,24 %) SPOLU (12,99 %)
3. KSČM (13,54 %) Suverenita (12,92 %) Úsvit (14,36 %) KSČM (10,65 %) SPD (11,29 %)
účast 75,89 % (192 z 253) 65,70 % (180 z 277) 64,31 % (182 z 283) 64,64 % (170 z 263) 65,56 % (177 z 270)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Ocmanice
1. 2. 3. účast
2000[17] KSČM (29,23 %) SNK (24,61 %) SV (18,46 %) 26,81 % (67 z 250)
2004[18] MoDS (25 %) KDU-ČSL (18,75 %) KSČM (18,75 %) 31,49 % (80 z 254)
2008[19] ČSSD (37,6 %) KSČM (19,2 %) ODS (18,4 %) 47,55 % (126 z 265)
2012[20] KSČM (35,35 %) ČSSD (21,21 %) Pro Vysočinu (16,16 %) 38,14 % (111 z 291)
2016[21] STAN+SNK ED (26,25 %) ANO 2011 (18,75 %) ČSSD (15 %) 30,97 % (83 z 268)
2020[22] Piráti (25,71 %) ANO (22,85 %) STAN+SNK ED (8,57 %) 25,45 % (70 z 275)
2024[23] ANO (58,02 %) STAN+SNK ED (11,11 %) ODS+TOP 09+STO (7,4 %) 32,32 % (85 z 263)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (71 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (35 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (24 hlasů). Volební účast byla 64,81 %, tj. 186 ze 287 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (38 hlasů). Volební účast byla 63,89 %, tj. 184 ze 288 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (116 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (30 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (16 hlasů). Volební účast byla 72,39 %, tj. 194 ze 268 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (55 hlasů). Volební účast byla 75,46 %, tj. 203 ze 269 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (95 hlasů), druhé místo obsadila Danuše Nerudová (33 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (30 hlasů). Volební účast byla 70,15 %, tj. 188 ze 268 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (113 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (70 hlasů). Volební účast byla 68,40 %, tj. 184 ze 269 oprávněných voličů.[26]

Pamětihodnosti

editovat
  • Zvonička na návsi
  • Pomník padlým v první světové válce
  • Historický hřbitov
  • Rozhledna Ocmanice z roku 2004[27]

Galerie

editovat
  •  
    Rozhledna
  •  
    Začátek a konec obce
  •  
    Obecní úřad
  •  
    Zvonice

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 103. 
  5. ↑ a b c FILIPČÍKOVÁ, Věra. Historie obce [online]. Ocmanice: Ocmanice, 2019-03-08 [cit. 2021-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-29. 
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 10. 2024
  7. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 340 s. S. 319. 
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 340 s. S. 266–269. 
  9. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 332 s. S. 70–99. 
  10. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 211. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  27. ↑ FILIPČÍKOVÁ, Věra. O obci Ocmanice [online]. Ocmanice: Ocmanice, 2019-03-08 [cit. 2021-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-29. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ocmanice&oldid=24321184“