Hertvík Jarník
Hertvík Jarník (12. prosince 1877 Vídeň – 9. prosince 1938 Brno[2]) byl český jazykovědec, zaměřením romanista a překladatel, působící na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1930–1931 vykonával funkci děkana Filozofické fakulty MU.[3]
| prof. PhDr. Hertvík Jarník | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. prosince 1877 Vídeň |
| Úmrtí | 9. prosince 1938 (ve věku 60 let) Brno |
| Povolání | překladatel, jazykovědec, vysokoškolský učitel, knihovník, děkan a spisovatel |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Témata | romanistika |
| Ocenění | Řád rumunské koruny |
| Rodiče | Jan Urban Jarník[1] |
| Příbuzní | Vojtěch Jarník (bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo
editovat
Hertvík Jarník se narodil ve Vídni, a to jako syn českého vysokoškolského učitele, jazykovědce a jednoho ze zakladatelů české romanistiky Jana Urbana Jarníka a jeho ženy Jindřišky. Jeho o 20 let mladším bratrem byl pak český matematik a také vysokoškolský učitel Vojtěch Jarník.[4]
Hertvík Jarník platí za zakladatele románského semináře na FF MU v Brně, mezi jeho posluchače se řadí např. jazykovědec a literární vědec Pavel Trost.[5] Jeho stěžejní dílo se týká rumunštiny, ale zabýval se také albánštinou, francouzštinou, italštinou a dílem Jana Amose Komenského.[6]
Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně
editovatV letech 1919–1923 zastával Hertvík Jarník funkci ředitele Zemské knihovny moravské v Brně (současné Moravské zemské knihovny; MZK).[7] Byl také členem zájmové Československé společnosti knihovědné, jejíž setkání se nejčastěji odehrávaly na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.[8]
Úmrtí a smuteční rozloučení
editovatHertvík Jarník zemřel v Brně v prosinci roku 1938, smuteční rozloučení se konalo nejdříve v aule brněnské filozofické fakulty, až teprve posléze byl převezen k obřadu do brněnského krematoria.[9]
Publikační činnost (výběr)
editovatDle Souborného katalogu Národní knihovny České republiky je univ. prof. Hertvík Jarník (spolu-)autorem následujících literárních děl, či příspěvků:
- O galicismech v rumunštině. Praha: [s.n.], 1929. 7 s.
- Přepis albánštiny. Praha: Spolek československých knihovníků, 1926. 10 s.
- Schram, Wilhelm; Jarník, Hertvík. Die laufenden periodischen Druckschriften der mähr. Landesbibliothek. Brünn: [s.n.], 1914. 143-158 S.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. [cit. 2016-03-29].
- ↑ Matrika 17900, sn. 27 [online]. MZA [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Hertvík Jarník. Archiv Masarykovy univerzity: Historie rektorů a vedení [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-08.
- ↑ Hertvík Jarník - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti
- ↑ Vodrážková, Lenka. Dvojí výročí prof. Pavla Trosta (1907–1987). In: Časopis pro moderní filologii. Praha: FF UK, 07/2017 (99) 1. 155-158 S. ISSN 2336-6591
- ↑ ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. vyd. Praha: Libri ISBN 978-80-7277-369-5. S. 283-284.
- ↑ Janák, Jan: Hertvík Jarník (12.12.1877-9.12.1938). In: Státní vědecká knihovna v Brně. Jubilejní sborník 1808 – 1883 – 1958 - 1983. Edd. Jiránová, Olga – Kubíček, Jaromír, Brno 1983.
- ↑ Badatelna.eu | Literární archiv Památníku národního písemnictví - Československá společnost knihovědná. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-08.
- ↑ Univ. prof. Hertvík Jarník zemřel. Národní politika. 1938-12-11, roč. 56, čís. 341, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-01-07].
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hertvík Jarník na Wikimedia Commons 
Autor Hertvík Jarník ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hertvík Jarník
- Hertvík Jarník v Encyklopedii dějin města Brna
